Rostoucí ceny i vysoká míra inflace, jež se v březnu vyšplhala na úroveň 12,7 procenta, nutí celou řadu lidí uskromnit své výdaje a začít šetřit. Někteří zaměstnavatelé na tuto situaci reagují zvyšováním mezd, v jiných případech si o vyšší plat musejí říct sami pracovníci. A právě tady nastává častý problém. Podle Barometru zaměstnanců společnosti Up Česká republika, která se specializuje na péči o zaměstnance, si o přidání peněz bojí říct 28 procent z nich. Zvláště bojácné jsou v tomto ohledu ženy, s nedostatkem odvahy se každopádně rovněž potýká personál malých firem.
„Pokud se zaměstnanec bojí otázku mzdy vůbec otevřít, ukazuje to obvykle na větší problém s komunikací ve firmě nebo týmu, který však může být těžké odhalit,“ říká šéf společnosti Stéphane Nicoletti s tím, že tito pracovníci pak platovou nespokojenost řeší raději výpovědí a hledáním nového zaměstnání.
Otázka mzdy nicméně není jediným tabuizovaným tématem na pracovišti. Takříkajíc ,o všem‘ dokáže se svým nadřízeným mluvit jen 43 procent zaměstnanců, jiní v tomto ohledu pociťují různě velké zábrany. Zhruba polovina z tisíce oslovených pracovníků se obává toho, že by je v případě nadhození ,nevhodného‘ tématu čekal postih, typicky v podobě hněvu nadřízeného. Obvyklý je ale také strach ze ztráty zaměstnání, finanční pokuty či odsouzení ze strany kolegů.
Komunikaci ztížil home office i hybridní režim
Kromě platu je řadě zaměstnanců se svým šéfem nepříjemné mluvit rovněž o chování, náplni práce, kompetenci či například i o benefitech a bonusech. Komunikaci navíc nepomohla pandemie, kvůli které se mnoho firem přesunulo z kanceláří na home office. Rozhovory s nadřízeným a kolegy tak probíhaly výhradně online, což ale zároveň vedlo k vybudování nových způsobů vedení diskuze.
„Díky častému hybridnímu režimu vznikají nové kanály a možnosti komunikace mezi nadřízeným a jeho týmem. V rámci naší platformy Můj Up tak patří mezi nejoblíbenější moduly možnost zeptat se online zaměstnavatele prakticky na cokoliv. Podobné funkce mohou usnadnit otevírání nepříjemných témat, jako je právě mzda nebo osobní problémy,“ popisuje Nicoletti.
Ožehavá témata se netýkají pouze vztahu mezi zaměstnancem a nadřízeným, některá z nich jsou tabu napříč celými firmami. Pocit, že může mluvit o čemkoli, má ve své firmě jen čtvrtina zaměstnanců, v ostatních případech jasně vévodí zakázaným tématům sexuální orientace, o které se nechce bavit 25 procent pracovníků. Zhruba čtyři z deseti zaměstnanců toto téma nediskutují ani za předpokladu, že mají pocit, že o něm hovořit smějí.
Za citlivé téma lze bezesporu označit taktéž mzdové ohodnocení. O něm se ve firmách nebaví 14 procent pracovníků. Zhruba podobný počet lidí každopádně o vydělaných penězích diskutuje naopak celkem běžně. „V přístupu a otevřenosti ohledně finančního ohodnocení a jeho spravedlivosti existují dnes mezi firmami obrovské rozdíly. Některé zahraniční i české firmy přistoupily v poslední době například ke zveřejnění platu všech zaměstnanců, jinde jde stále o naprosté tabu,“ konstatuje Nicoletti.
Lidé se ve firemních konverzacích vyhýbají aktuálně také genderovým rozdílům. Že tuto oblast není vhodné rozebírat, cítí 15 procent dotazovaných, čtyřicet procent osob pak o tom nemluví z vlastní vůle. Podobným způsobem přitom vnímají též rozdíly sociální, etnické a národnostní, odhaluje průzkum zmíněné společnosti.
