Hospodaření českých obcí se horší. Dluhy má polovina z nich. Čtyřicítka obcí, které kvůli vysokým dluhům sleduje ministerstvo financí, se do problémů dostala kvůli financování projektů placených z dotací Evropské unie.
Foto: Profimedia.cz
Telefonní číslo na obecní úřad vesničky Prameny na Karlovarsku v telefonním seznamu ještě najdete. Když se ho však pokusíte vytočit, ozve se hlášení automatu, že volané číslo bylo zrušeno. Spolu s celým obecním úřadem byl totiž telefon prodán. Nejzadluženější obec v Česku musela při pokusu o splácení zhruba osmdesátimilionového dluhu přikročit k nejkrajnějšímu řešení. Rozprodeji obecního majetku. Ten vynesl zhruba 15 milionů korun, přesto situaci nevyřešil.
„Část dluhů se sice podařilo splatit výnosy z prodeje obecního majetku, ovšem sankční úroky jsou tak velké, že se již celková výše dluhu vrátila na předchozí úroveň,“ řekla PROFITU Arnoštka Aubrechtová, která Prameny spravuje. V předlužené obci se zhruba 150 obyvateli totiž již více než dva roky nefunguje zastupitelstvo.
Na začátku obřích dluhů přitom stál sen o prosperitě. V obci, která se nachází nedaleko Mariánských Lázní, se na počátku 90. let pustili do projektu stáčírny minerálních vod. Jenže namísto lahvemi s léčivou minerálkou se Prameny po letech proslavily právě svými dluhy. „Situace je v současné době patová a neřešitelná,“ řekl PROFITU Jan Zikla, ředitel odboru Financování územních rozpočtů ministerstva financí. Po prodeji posledních zbytků obecního majetku bude obec odkázána už jen na své daňové příjmy. „Ty nestačí ani na to, aby se z nich daly uhradit sankční úroky, natož samotný dluh,“ upozorňuje Jan Zikla. Dluh obce tak už bude jen dál narůstat. Současné zákony totiž neumožňují obci zbankrotovat.
Polovina obcí má dluhy
Z 6 243 českých obcí si v minulosti půjčila necelá polovina. Dohromady dlužily ke konci roku 2010, ke kterému má ministerstvo financí dostupné údaje, 83,3 miliardy korun. Proti roku 2009 se celkový dluh obcí zvýšil o 2,7 miliardy korun. Nejvíce jsou zadlužena velká města, tedy Praha, Brno, Plzeň a Ostrava, které se na celkovém dluhu podílejí téměř polovinou.
Prameny na Karlovarsku jsou jednou z pěti obcí (Bublava, Nebanice, Pohled, Prameny, Roštěnice-Zvonice), které už jsou v platební neschopnosti, nebo riziko, že se do ní dostanou, je velké. To vyplývá z pravidelného monitoringu ministerstva financí, který sleduje hospodaření obcí. Dalších 62 obcí ministerstvo zařadilo do kategorie s vyšší mírou rizika hospodaření. Oproti roku 2009 jich přibylo 18, tedy celá třetina. Ministerstvo ovšem tvrdí, že jde hlavně o dopad změny v účetním vykazování a že tyto obce nejsou ohroženy finančním kolapsem. Do sledované skupiny se dostane obec, jejíž dluhy přesáhnou čtvrtinu hodnoty majetku obce a krátkodobé závazky jsou větší než oběžná aktiva.
Za zhoršením finanční situace šedesátky problematických obcí stojí především nutnost financovat projekty dotované z fondů Evropské unie. To je případ 40 ze 62 obcí zařazených do rizikové skupiny. Paradoxně tak evropské peníze, které měly podpořit rozvoj českých měst, mohou části z nich způsobit potíže. Ministerstvo financí samo připouští, že největší rizika hospodaření jsou do budoucna spojena právě s čerpáním unijních fondů.
Tato rizika vyplývají jednak z pochybení při přípravě a realizaci projektů financovaných z EU a jednak z toho, že obce nebudou mít po jejich dokončení dost peněz na provoz a udržení projektu v chodu. „Problémy mohou nastat zejména u malých obcí, které nemají dostatečný majetek pro krytí případných nařízených odvodů či pro uhrazení projektu v plné výši, když nebudou dotace proplaceny,“ zní jeden ze závěrů ministerské hodnoticí zprávy.
Příčin problémů s unijními dotacemi je hodně. „Proplácení trvá déle, než obce předpokládaly. Prodlužuje se všechno, včetně výběrových řízení kvůli odvolání neúspěšných uchazečů, mnohem více se kontroluje. To všechno způsobuje, že obce mají půjčky větší a delší,“ vysvětluje v rozhovoru pro PROFIT Dan Jiránek, starosta Kladna a předseda Svazu měst a obcí (celý rozhovor si můžete přečíst zde).
Důvěryhodnost obcí klesá
Ministerstvo financí sice tvrdí, že hospodaření obcí je celkově v pořádku, nicméně agentury hodnotící schopnost měst a obcí splácet dluhy hovoří jinak. Rating obcí za rok 2010 se podle nich zhoršil. „Je varující, že podíl obcí s nejlepším hodnocením klesá a markantně rostou obce s podprůměrným hodnocením. To může ukazovat na eventuální finanční problémy obcí v budoucnosti,“ vysvětluje Jan Cikler, projektový manažer společnosti CCB – Czech Credit Bureau, která rating obcí počítá.
Kromě financování evropských dotací může za zhoršování jejich situace výpadek příjmů kvůli recesi, financování investic na rozvoj obce a také chybná investiční rozhodnutí. To je nejen případ Pramenů, ale dá se tak nazvat i situace třicetitisícového Kolína. Tamní radnice má jen letos zaplatit 124 milionů z celkového dluhu 890 milionů korun. S dluhem 29 tisíc korun na jednoho obyvatele se tak Kolín stal nejzadluženějším českým městem. Ve vysokých splátkách bude pokračovat ještě dalších 17 let.
Prodej obecního majetku kvůli splácení dluhů sice Kolínu nehrozí, nicméně místní radnice platí za úvěry vysokou daň. Nyní nemůže investovat do rozvoje města. Na opravu marně čeká místní kanalizace i historická vodárna, která je památkově chráněná. Přesto se vedení města povedlo změnit splácení dluhu, takže v příštích letech se peníze na nutné investice najdou, upřesnil pro PROFIT starosta Kolína Vít Rakušan.
Podobně jako v Pramenech také v Kolíně si představovali svoji budoucnost v růžovějších barvách. Radnice mohutně investovala v souvislosti s příchodem automobilky TPCA. Místní politici měli v souvislosti s továrnou skutečně velké oči. Předpokládali, že se počet obyvatel Kolína během 10 let zvýší o 20 až 30 tisíc a Kolínští začnou šlapat na paty Kladnu jako neoficiální metropoli středních Čech.
Bohatí zaměstnanci automobilky měli žít v nových vilových čtvrtích, mluvilo se o technické univerzitě, nové nemocnici a dalších investicích. Namísto toho však továrna založila svůj provoz spíše na levné pracovní síle, ve městě se rozrostly herny a radnici zbyly dluhy za bytovou výstavbu, kterou původně slíbil financovat stát. Kolín má stále 31 tisíc obyvatel, o dva tisíce méně než před 20 lety, a o soupeření s Kladnem si může nechat jen zdát. Radnice navíc nemá z přítomnosti automobilky a tří tisícovek zaměstnanců žádné finanční výhody. Oproti původním předpokladům totiž automobilka neumístila své oficiální sídlo v Kolíně, ale v obci Ovčáry, na jejímž katastru závod leží.
Stát zasahuje
Do lepší kondice by tuzemské obce měly dostat především dva kroky. Prvním je vypracování mechanismů, které začnou bránit nebezpečnému zadlužování samospráv. Tím druhým je zlepšení příjmů obcí.
Na záchranné brzdě pro obce nyní pracují ministerstvo financí a ministerstvo vnitra. Od roku 2015 by mohl platit nový zákon, který by umožnil státu zasáhnout v případě, že se obce dostanou do problémů. Škála opatření bude sahat od varování přes uvalení jakési nucené správy až k bankrotu obce. V takovém případě by obec uhradila maximum dluhu prodejem obecního majetku, zbytek pohledávky by věřitelé odepsali. Obec by ztratila samostatnost a byla by přičleněna k sousední obci. Toto opatření je na jednu stranu praktické, na druhou stranu poněkud kontroverzní, protože vyžaduje výrazný zásah do místní samosprávy. To předpokládá změnu ústavy, na což nynější koalice nemá dost hlasů. Nikdo z politiků navíc zatím otevřenou podporu zákonu nevyslovil.
Kromě toho chce ministerstvo financí klást ještě větší důraz na rozpočtová pravidla pro samosprávy. Monitorování dluhů obcí, které nyní ministerstvo provádí na základě usnesení vlády, by tak mělo získat oporu v zákoně. Ministerstvo rovněž výrazně omezilo možnosti obcí vydávat komunální dluhopisy, které se dosud výrazně podílely na zadlužování především velkých měst. Zúžilo totiž možnosti, na jaké účely mohou radnice peníze z dluhopisů využít. Nyní je to možné pouze na investice do dlouhodobého majetku, na nápravu škod po živelních katastrofách a na spolufinancování evropských projektů. Kalouskův úřad chce odstranit především řetězení, kdy radnice již při vydání dluhopisů počítají s tím, že k jejich splácení budou v budoucnu potřebovat vydání další emise dluhopisů. Nyní kromě čtyř největších měst, Prahy, Brna, Ostravy a Plzně, vydává dluhopisy ještě Liberec. Za posledních pět let ovšem klesly jejich závazky z dluhopisů o osm miliard.
Příjmy středně velkých obcí by měla posílit nová pravidla pro rozpočtové určení daní. Návrh ministerstva financí, který by měl platit od roku 2013, by měl zvýšit příjmy menších měst o 13,5 miliardy korun. Největší zvýšení výnosu ze sdílených daní by se měly dočkat obce od dvou do deseti tisíc obyvatel. Čtyřem největším městům by se měl naopak podíl daní snížit, s čímž tato města logicky nesouhlasí. Obce by rovněž chtěly získat příjmy ze spotřebních daní. „Ukazuje se, že jejich výnos je dlouhodobě stabilní a nekolísají v závislosti na ekonomickém cyklu. A navíc je stát neustále navyšuje,“ dodává Dan Jiránek, šéf Svazu měst a obcí.
Vyšší příjmy z daní určitě zlepší finanční situaci části měst a obcí. Těm, které už mají dluhy, pomohou tím, že jim zbude více peněz na investice do rozvoje. Předčasně splácet úvěry nemá příliš smysl, protože by obce musely platit vysoké sankční poplatky. Nicméně ani vyšší příjmy nevyřeší to, že se obecní zastupitelstva budou moci zadlužit kvůli megalomanskému projektu, který je už od začátku postavený na vratkých základech. Třeba jako v Pramenech na Karlovarsku.
