Období, kdy o všem, co se v kosmu odehrává, rozhodovala NASA, potažmo ruský Roskosmos a jeho předchůdci, je dávno to tam. Druhá fáze ,vesmírných závodů‘ patří soukromým společnostem, zejména pak těm americkým. Ostatně, je to firma SpaceX Elona Muska, která nyní vedle sojůzů dopravuje vlastními raketami astronauty na Mezinárodní vesmírnou stanici. Je to Blue Origin Jeffa Bezose, jež mimo jiné dává bohatým dobrodruhům šanci zaletět si ke hvězdám. A jsou to Boeing a Lockheed Martin, dva velcí výrobci civilní i vojenské letecké techniky, jimž byl americkou vládou svěřen úkol postavit raketový nosič, který pomůže lidstvu vrátit se po více než 50 letech zpět na povrch Měsíce.
Všechny tyto společnosti se budou přirozeně snažit vlastní pozici v rámci vesmírného průmyslu nejrůznějšími způsoby nadále upevňovat. A vlastně tak již dávno činí. Musk už několik let buduje na oběžné dráze Země svůj Starlink – jde o síť družic poskytujících širokopásmové připojení k internetu i do těch nejzapadlejších koutů planety. K dnešnímu dni vynesly rakety SpaceX na orbit zhruba 1 800 satelitů. Další mají přibýt v horizontu několika příštích let, přičemž plány jsou takové, že po dokončení má konstelace čítat těžko představitelných 12 tisíc objektů.
Ani osmapadesátiletý Bezos nechce v tomto ohledu zůstat pozadu, a proto i on před časem oznámil svoji verzi satelitního internetu. Ponese název Project Kuiper a zajistí jej jeho Amazon.
Internetový gigant přirozeně žádné vlastní rakety, jež by mohly tyto družice vynést do kosmu, nemá – na rozdíl od SpaceX –, dokázal si je však opatřit jinde. Společnost v průběhu tohoto týdne oznámila podle webu CNBC uzavření údajně největší zakázky počítající se startem raketových nosičů, jakou vesmírný průmysl za celou dobu své existence pamatuje. Vedle Amazonu se jí účastní další tři firmy, a sice Bezosův Blue Origin, evropská Arienspace a také konsorcium již zmíněného Boeingu a Lockheedu Martin známé jako United Launch Alliance (ULA).
Cílem je vypravit do kosmu na 3 236 satelitů, a to pomocí celkem třiaosmdesáti raket. Jednotlivé starty si trio firem mezi sebe rozdělí v poměru 12:18:38 s tím, že prvně jmenovaná získala opci na dalších patnáct.
Desetimiliardová investice
V jakém časovém horizontu se jednotlivé starty uskuteční i jaká je hodnota nově oznámeného kontraktu, vedení Amazonu nesdělilo. Již z minulosti se nicméně ví, že americká Federální komise pro komunikaci (FCC) přikázala Bezosovi předloni v rámci schvalovacího procesu vypustit polovinu všech satelitů nejpozději do roku 2026. Samotný technologický gigant se pak nechal slyšet, že na převedení svého projektu do reality počítá s investicí ve výši přes 10 miliard dolarů (zhruba 220 miliard korun).
Jak velkou porci z této částky seberou plánované starty? Konkrétní čísla, tak jako v předchozím případě, známa nejsou, dají se však alespoň přibližně odvodit od toho, jaké sumy si zmíněné společnosti účtovaly v minulosti u jiných vesmírných misí.
Žádná z raket dosud do vesmíru neletěla
V případě ULA vynese satelity na orbit zbrusu nová raketa Vulcan. Ta na svůj debutový let dosud čeká, přičemž stát by se tak dle serveru Spacenews.com mělo ještě během letošního roku – pakliže nedojde k dalším problém s jejími motory BE-4, které nevyvíjí nikdo jiný než společnost Blue Origin. Několik startů nosiče Vulcan si u konsorcia Boeingu a Lockheedu Martin už dříve zarezervovala americká vláda, každý z nich by ji přitom měl stát 112 milionů dolarů.
O poznání levněji mají Amazon vyjít starty raket Ariane 6, kterou hodlá, rovněž během letošního roku, otestovat firma Arienspace. Její nosiče jsou údajně schopny na svých palubách unést 35 až 40 satelitů Kuiper, tedy teoreticky až o dva víc, než jak je tomu u Vulcanu. Vedení evropské vesmírné společnosti se nechalo slyšet, že usiluje o to, aby cena za každý start se v případě Ariane 6 pohybovala kolem 77 milionů.
Bezosův Blue Origin ke svým cestám ke hvězdám se zámožnými dobrodruhy a celebritami na palubě aktuálně používá osvědčené rakety New Shephard. V případě projektu satelitního internetu chce však sázet na nosič New Glenn. I ten je aktuálně teprve ve vývoji, přičemž firma se dušuje, že každá jeho nová raketa pobere hned jednašedesát ,Kuiperových‘ družic. Rivalové od Arienspace navíc odhadují, že se jejich američtí kolegové dostanou s cenovkou na hranici 68 milionů dolarů za start.
Prostá matematika praví, že uskutečnění všech 83 startů by Amazon mělo teoreticky vyjít na necelých 7,5 miliardy dolarů (166 miliard korun), dá se však očekávat, že internetovému gigantovi budou nabídnuty výrazné množstevní slevy – podobně jako činí například výrobci dopravních letadel u velkých zakázek pro jednotlivé aerolinky.
