V článku o společném jmění manželů v Profitu č. 7/2008 rozebíráte možnost neplatnosti nákupu cenných papírů při nesouhlasu druhého z manželů.
Uvádíte ideální stav, kdy jsou cenné papíry listinné případně veřejně neobchodovatelné. Zajímal by mneale případ veřejně obchodovatelných cenných papírů, které jeden z manželů nakoupil či prodal bez vědomí druhého. Předpokládám, že i tato varianta je možná – nicméně nechápu, jak by se postupovalo v praxi, když neznáme protistranu obchodu. Kdo by musel a za jakou cenu (současnou či v době obchodu) vrátit situaci do původního stavu? A kdo by hradil případný rozdíl cen?
Petr Brouček
Také v tomto případě platí ustanovení § 145 občanského zákoníku. Jestliže jeden z manželů uskuteční právní úkon, který se vymyká obvyklé správě majetku náležejícího do společného jmění manželů (tedy například za veškeré rodinné úspory nakoupí akcie), je takový úkon neplatný, a to relativně (neplatnosti se je nutné dovolat).
Nicméně při posuzování možnosti druhého manžela dovolat se neplatnosti uskutečněného právního úkonu je třeba vycházet zejména z ustanovení § 20 zákona č. 591/1992 Sb., o cenných papírech. Toto ustanovení zakotvuje ochranu poctivého nabyvatele cenného papíru pro případ, že převodce neměl právo listinný cenný papír převést. V souladu s tímto ustanovením se tedy nabyvatel stává vlastníkem cenného papíru bez ohledu na to, že jeden z manželů překročil své oprávnění nakládat se společným majetkem a druhý z manželů s jeho úkonem nesouhlasí.
Neplatilo by to pouze v případě, že nabyvatel věděl nebo musel vědět, že převodce toto právo v době převodu neměl, přičemž v pochybnostech se dobrá víra předpokládá. Otázka dobré víry nicméně nebude na veřejném trhu praktická, neboť kupující neví, kdo je na straně prodávajícího, jde pouze o spárování obchodu mezi nabídkou a poptávkou.
Petra Šimková advokátní kancelář Mgr. Petra Šimková
