Spojené státy se stavějí proti tomu, aby zbytek světa danil monopolní zisky jejich technologických společností. Němci chtějí s Ruskem uzavřít dohodu o plynovodu. Evropská unie chrání svůj automobilový průmysl před zahraniční konkurencí, ale láteří, když americký prezident Donald Trump hrozí stejnými kroky vůči dováženým evropským vozům. To je jen několik hlavních znaků, že se celkem kvapně schyluje k transatlantické obchodní válce.
Předminulý týden nabraly události další obrátky k horšímu. Spojené státy opustily vícestranná jednání o globální dohodě o digitální dani. OECD přesto vynakládá úsilí, aby bylo dosaženo konsenzu v danění vysokých zisků velkých digitálních korporací. Takto dosažená dohoda by předešla obchodnímu konfliktu, ale odchod Američanů z těchto jednání jej naopak činí pravděpodobnějším.
Americké ministerstvo obchodu v prosinci přezkoumalo digitální daň uvalenou ve Francii. Došlo k závěru, že tato forma zdanění diskriminuje americké technologické společnosti, na což Washington odpověděl hrozbou zvýšení cel na francouzský sýr a šampaňské. Začátkem tohoto měsíce pak zahájilo americké ministerstvo přezkum zvažovaných digitálních daní zejména těch navrhovaných Spojeným královstvím, Itálií a Brazílií. Závěr těchto přezkumů bude nejspíše podobný jako ve francouzském případě.
Sankce přežijí i Trumpa
Mezitím se na transatlantické frontě odehrává další bitva. A to ohledně ještě nedokončeného plynovodu Nordstream 2 v Baltském moři, který má dodávat ruský plyn do západní Evropy. Skupina amerických senátorů z řad republikánů i demokratů navrhla rozšíření sankcí na více společností v rámci „zákona o ujasnění ochrany evropské energetické bezpečnosti“. Zajímá mě, co by se stalo, kdyby se o podobný zákon o „ujasnění americké energetické politiky“ pokusila Evropská unie.
A jako třešnička na dortu: prezident Trump hrozí zeštíhlením vojenské posádky umístěné v Německu na protest proti odmítnutí Berlína zvýšit výdaje na obranu v rozsahu dříve sjednaných cílů Severoatlantické aliance. Pak je tu ještě všudypřítomná hrozba amerických cel na automobily. Všechno toto dosáhne vrcholu během příštích několika měsíců.
Evropané mají tendenci spojovat si zhoršující se americko-evropské vztahy přímo s osobou Donalda Trumpa. Ale ať už Trump na Evropu uvalí cla, povinnosti, nebo sankce, většina z nich nejspíše přežije i v případě, že nynější prezident nebude znovu zvolen. A pokud k jeho znovuzvolení dojde, dá se očekávat, že se tyto poměry ještě zhorší. Tak či tak, transatlantické obchodní vztahy zůstanou poškozeny.
Neústupní proti tvrdohlavým
Pokud pandemie skutečně postihla rovnoměrně celý svět, zhoršování obchodních vztahů může mít zcela jiný průběh. Státy budou mít větší motivaci koordinovat svoji politiku. Ale Spojené státy přece jen mohou z této krize vyjít rychleji než Evropská unie – jako tomu bylo po světové finanční krizi v roce 2008. Navzdory vyššímu počtu případů a obětí koronavirové pandemie má Amerika stále robustnější hospodářství a není tak závislá na světových dodavatelských řetězcích jako Evropa.
Je správné, že se evropské země snaží prosadit digitální daň. Digitální sektor je jeden z mála, kterému se během pandemie dařilo, a není tedy důvod, proč by takový ziskový průmysl neměl zaplatit svůj spravedlivý podíl. Vyhýbání se daňovým povinnostem ze strany velkých společností se stalo také zásadním politickým tématem ve Francii, Německu a Spojeném království. Emmanuel Macron by výrazně snížil své šance na obhájení prezidentského mandátu v roce 2022, pokud by podlehl zájmům amerických technologických gigantů. I Londýn plánuje digitální daň – což je další překážka na cestě k britsko-americké obchodní dohodě. Americký obchodní delegát Robert Lighthizer minulý týden prohlásil, že Spojené státy neodsouhlasí s Velkou Británií žádnou dohodu, pokud nebude mít americké zboží přístup na tamní trh – například nechvalně známá „chlorovaná kuřata“. (V USA se drůbeží maso vzhledem k volnějším hygienickým pravidlům čistí dezinfekcí s obsahem chloru. Britové se obávají, že se takové maso dostane i na pulty jejich obchodů – pozn. překl.) Nicméně pozice Ameriky ohledně digitální daně je nerozumná.
V případě automobilů je tomu jinak. Evropská unie skutečně automobilové dovozce diskriminuje skrze svůj desetiprocentní celní tarif a uvalováním standardů, které chrání domácí průmysl. Amerika také správně kritizuje evropskou závislost na ruském plynu a vliv plynovodu Nordstream 2 na východoevropské země.
Rada pro Evropskou unii zní: Vyberte si jeden správný boj, a to ten ohledně digitální daně. Ve zbývajících případech přijměte kompromis. To je ovšem spíše má naděje než legitimní očekávání. Německo se ke kompromisům ohledně plynovodu Nordstream 2 nechystá, Francie neodsouhlasí stažení automobilových celních tarifů a USA opustily jednání o férovém zdanění digitálních služeb.
Všichni se chovají naprosto nerozumně. Směřuje to ke skutečné obchodní válce. Henry Kissinger kdysi o íránsko-iráckém konfliktu pronesl slavný bonmot: „Škoda, že nemohou prohrát oba.“ Dobře to pasuje i na aktuální situaci nad Atlantikem.
© 2020 The Financial Times Limited
