Ačkoliv jsou platební karty a stravenky naprosto odlišnými platebními nástroji, jednu věc mají společnou.
Pro obchodníka znamenají dodatečné náklady. V případě karet jsou to poplatky bance za zřízení terminálu, měsíční paušál a provize z každé provedené platby. U stravenek pak „pouze“ provize stravenkovým firmám. Obchodník, účtující všem zákazníkům stejnou cenu, proto na platbách kartami i stravenkami prodělává. Oproti platbě v hotovosti musí část přijatých peněz z ceny odevzdat ve formě provize.
Podle Aleše Plašila, ředitele firmy Softcom, která se zabývá prodejem počítačového vybavení a elektroniky, záleží především na tom, jaké zboží obchodník prodává a jakou z něj má marži. „Prodejny drogerie nebo potravin, které mají až třicetiprocentní marže, poplatky zřejmě příliš netrápí. V našem oboru se ale marže pohybují kolem pěti procent,“ vysvětluje Plašil. Vedoucí prodeje Softcomu Ondřej Šebek kritizuje vedle výše poplatků i jejich procentní vyjádření. „Není logické, aby poplatek při částce 200 korun činil čtyři koruny a při částce 20 tisíc korun byl 400 korun. Jde přece o stejný úkon,“ argumentuje Šebek. Banka má podle něj s transakcí stejné náklady, a proto by byl správnější paušální poplatek.
Některé z obchodů to řeší jednoduše – karty nebo stravenky vůbec nepřijímají. „Našim zákazníkům bychom rádi umožnili zaplatit u nás kartou. Jenže s ohledem na výši poplatků, které je třeba za terminály odvádět bankám, by pro nás tato služba byla za současných okolností vysoce ztrátová,“ potvrzuje prodejce z pražského podniku Sklípek Vaše Víno. Vinotéka by si terminál podle něj mohla dovolit až s vyššími tržbami.
Vzhledem k oblibě stravenek a rostoucí popularitě platebních karet však při jejich odmítání prodejci „přihrají“ některé potenciální zákazníky konkurenci, která kartou ani stravenkou nepohrdne. Jako možné řešení se proto nabízejí právě příplatky za platbu kartou či stravenkou ve výši provize. „My ze stravenek nic nemáme, je to jen práce navíc. A pak si stravenkové firmy ještě strhnou nejméně čtyři procenta z celkové hodnoty stravenek, které jim odevzdáme k proplacení. Proto jsme se rozhodli chtít peníze, které jim musíme platit, po zákaznících,“ říká podnikatel Jiří, který u soudu spor o stravenky vyhrál. Přes svůj úspěch ale nakonec stejně od přirážek ustoupil. Znamenaly totiž pro jeho firmu nevýhodu v konkurenčním boji.
Ze stejných důvodů nepovažují přirážky za vhodné ani další firmy. „Na jedné straně je rozhodnutí soudu vítězstvím obchodníka. Na druhou stranu je ale třeba zeptat se, kam půjde zákazník příště nakupovat, když mu přirážku naúčtujete. Z tohoto pohledu se to už jako vítězství nejeví,“ upozorňuje ředitel marketingu a nákupu sítě elektroprodejen KB Expert Ladislav Pospíšil. Proto tyto obchody při platbě kartou přirážku neúčtují. Podle Pospíšila místo toho vyjednávají s bankami jednotně. Díky tomu mohou dosáhnout lepších podmínek než jako samostatné menší prodejny.
Přirážky nejsou dobrým řešením ani podle společnosti Ahold. Ta v Česku provozuje prodejny potravin Albert a Hypernova. „O ničem podobném jsme nikdy vůbec neuvažovali,“ tvrdí mluvčí Aholdu Libor Kytýr. Důvod je stejný – konkurence by díky tomu získala výhodu.
