Snaha zamezit podezření z protěžování připravuje stát i obchodníky o peníze Rozhodování Státního zemědělského intervenčního fondu při výběrových řízeních na prodej potravinářských komodit je v souladu s českými právními normami, ale v rozporu s praxí v Evropské unii.
Snaha zamezit podezření z protěžování připravuje stát i obchodníky o peníze
Rozhodování Státního zemědělského intervenčního fondu při výběrových řízeních na prodej potravinářských komodit je v souladu s českými právními normami, ale v rozporu s praxí v Evropské unii.
Zhruba o 150 milionů korun přijde Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) jenom při prodeji potravinářské pšenice za současného systému vyhlašování výběrových řízení na dotovaný prodej této komodity. Vyplývá to z analýzy, kterou zpracoval jeden z významných tuzemských exportérů pšenice, Agropol Trading, s. r. o. SZIF ovšem argumentuje tím, že zdlouhavý proces, při kterém stát přichází o peníze, je důsledkem snahy SZIF vyloučit podezření podnikatelů, že výběrové řízení nebylo objektivní.
Evropa je desetkrát rychlejší
Podle Jaroslava Říhy z Agropol Trading je nicméně zapotřebí současný systém výběrových řízení na dotovaný export zemědělských komodit, která SZIF vyhlašuje, stejně změnit. „Zdlouhavá procedura SZIF při výběrovém řízení na vývoz pšenice není v souladu s pravidly EU,“ zdůrazňuje Říha. Stávající podmínky výběrových řízení přitom říkají, že výsledek výběrového řízení bude k dispozici na SZIF třetí den po uzávěrkovém termínu a o výsledku bude uchazeč vyrozuměn neprodleně, telefonicky nebo faxem. „Vezmeme-li v úvahu, že „přihlášky do výběrového řízení lze podat na pracoviště výkonného aparátu SZIF každé druhé úterý do 12 hodin,“ znamená to, že Prezidium SZIF má na rozhodnutí 72 hodiny. To je v příkrém rozporu s praxí EU, kde se podávají přihlášky do výběrového řízení každý čtvrtek do 10 hodin a ještě tentýž den v 17 hodin, tedy za 7 hodin, je znám výsledek. Rozhodování našeho Prezidia Fondu tedy trvá desetkrát déle. To by nemuselo vadit, kdyby tato zdlouhavá procedura nebyla příliš drahá,“ uvádí Říha.
Mění se ceny i kurzy
Světové burzy obilovin totiž podle něj zaznamenávají často během jediného dne značné cenové výkyvy, takže se může za tři dny rozhodování SZIF změnit cena pšenice o 11 amerických dolarů na tunu, čili zhruba o 330 korun. K dalšímu výkyvu ceny pšenice dochází v důsledku změn kurzu měny, v níž se obchoduje. V minulém roce došlo například několikrát k tomu, že kurz české koruny vůči americkému dolaru zaznamenal během tří dnů zpevnění o 0,50-0,75 koruny za dolar, což znamenalo ztrátu 50-75 korun na tunu. To vše probíhá za situace, kdy česká exportní firma je vůči SZIF tři dny vázána pevnou cenou, za niž chce pšenici od Fondu koupit, a její partner, zahraniční firma, je rovněž tři dny vázán cenou, za niž nakoupí od svého českého obchodního partnera spojení, když Fond jeho přihlášku akceptuje. Praxe je pak taková, že si zahraniční partner zakalkuluje riziko cenových pohybů tak, že sníží svoji nabídkovou cenu, za kterou je ochoten pšenici od české firmy nakoupit. Ta potom tuto cenu promítne do své přihlášky v rámci výběrového řízení. „Kdyby se snížení ceny pohybovalo jen mezi 150-200 korunami za tunu, což je zcela reálný odhad, znamená to, že Fond přichází u každých 100 000 tun o 15-20 milionů korun, tedy o 109-145 milionů, pokud by se prodalo na vývoz celé množství vykoupené pšenice ve výši 724 000 tun,“ vypočítává Říha.
Těžkopádnost důsledkem podnětů obchodníků
Podle tiskové mluvčí SZIF Jitky Slukové se ovšem SZIF v pravidlech vyhlašovaných výběrových řízení musí řídit platnými zákonnými normami a nařízeními ČR, v uvedeném případě nařízením Vlády 237/2001 Sb. Sluková přiznává, že popis procesu výběrového řízení popisovaný Říhou sedí, jenže: „Precizně zpracovaný, i když ve srovnání s EU trochu těžkopádný způsob rozhodování není jen libovůlí SZIF nebo ministerstva zemědělství, ale odpovídá současnému podnikatelskému prostředí v ČR a vychází z opakovaných podnětů a požadavků obchodníků v zemědělství. Uvedený způsob vylučuje jakákoli podezření z podjatosti nebo protežování kohokoli ze strany SZIF. Jsou to právě účastníci výběrových řízení a většina našich obchodních partnerů, kteří volají po maximálním utajení svých údajů z přihlášek do výběrového řízení kvůli konkurenčnímu boji, spekulacím apod. Způsob, který uplatňuje EU, by pro ně byl za těchto okolností nepřijatelný,“ zdůrazňuje Sluková.
Harmonizace bude nutností
Skutečností je, že právě Agropol se v minulosti cítil rozhodnutím SZIF několikrát poškozen a došlo i na soudní procesy. Podíl na stávajícím systému má tedy i on sám. To však nic nemění na tom, že harmonizovat činnost SZIF v podmínkách ČR se systémy v EU je nutné. Příležitost k tomu je právě nyní, neboť novela zákona o SZIF právě prochází legislativním procesem. Skutečností je, že v EU se takové tajnosti s různými daty jako v ČR nedělají a po vstupu ČR to patrně ani nebude možné. Podle Slukové totiž v Bruselu zapečetěné obálky tak, jak je tomu u nás, skutečně neznají. „Otevřené nabídky na výběrová řízení, které nejprve shromažďují národní platební agentury, se v Bruselu scházejí obvykle faxem. Seřazené nabídky pak podle vyhlášeného objemu vytřídí v počítači úředníci, aniž by byli nuceni zkoumat jakékoli další údaje o žadateli. Veškeré údaje z přihlášek vítězných účastníků jsou pak také veřejně dostupné,“ popisuje Sluková systém, na který se naši obchodníci a podnikatelé musí postupně začít připravovat.
Výdaje SZIF dotovaný export a související výdaje na rok 2003 (v tis. Kč)
Dotace na vývoz výrobků z kravského mléka 1 306 000
Dotace na vývoz jatečného skotu 310 000
Dotace na vývoz sladu 154 000
Náklady na nákup řepky olejné z půdy uvedené do klidu v roce 2003 1 152 375
Náklady na nákup a skladování pšenice ze sklizně 2003 2 171 610
Příjmy SZIF na rok 2003
Dotace ze státního rozpočtu na organizaci trhu 4 420 580
Úvěr na nákup pšenice 1 980 000
Tržby z prodeje pšenice 1 890 000
Ostatní příjmy 1 019 002
Celkem příjmy 9 309 582
