Havana vítá novináře ze zemědělských oblastí USA
Kuba je báječné místo k podnikání. Nebo alespoň bude. Americký Kongres schválil loni na podzim zákon částečně uvolňující přísné embargo na obchodování s říší Fidela Castra. Firmy z USA zřejmě budou moci na Kubu vyvážet potraviny a léky. Zákon má vstoupit v platnost už v březnu, ale jeho součástí je zatím i ustanovení, které americkým bankám zakazuje úvěrovat budoucí obchody s Kubou. Tím se otevírá příležitost pro zahraniční banky, které by si mohly začít brousit zuby na část ze zhruba 800 milionů dolarů, které svým příbuzným ze Spojených států posílají kubánští emigranti. Další dolary k utrácení přitékají do kapes obyčejných Kubánců z turistického ruchu. Dopad zákona je v tuto chvíli nejasný, protože prováděcí předpisy ještě upřesní Bílý dům. Nový republikánský prezident George W. Bush je přitom na kubánský komunistický režim mnohem přísnější než jeho demokratický předchůdce Bill Clinton. Alespoň verbálně. Ovšem například Bushův ministr spravedlnosti John Ashcroft patřil mezi hlavní zastánce zákona částečně odbourávajícího protikubánské obchodní embargo. Cigarety, pračky a ovce. Zatím to vypadá, že na Kubu bude možné dovážet široký sortiment zboží. Americký list The New York Times hovoří o škále „od hnojiv a cigaret po pračky a živé ovce . I kdyby Bushova administrativa zákon nechala projít v podobě schválené Kongresem, není jasné, zda si americké zboží najde na Kubě odbyt. Američtí farmáři by sice rádi vstoupili na potravinářský a farmaceutický trh s ročními tržbami 1,6 miliardy dolarů, ale budou muset čelit konkurentům z Mexika a Kanady. Především tyto země v uplynulých čtyřiceti letech využily absence amerických rivalů a čile posilovaly své postavení na kubánském trhu s potravinami a léky. Druhou velkou překážkou pro americký export bude kubánská komunistická administrativa. Castrovu vládu rozčílil hlavně dodatek, který do nového zákona o zmírnění obchodních sankcí proti Kubě prosadil Lincoln Diaz–Balart, republikánský kongresman z floridského Miami. Na základě tohoto dodatku nesmějí americké podniky ani banky přímo poskytovat úvěry kubánským odběratelům. Kubánské komunisty tento článek urazil. V Česku dnes dobře známý deník Granma, hlásná trouba kubánské komunistické strany, označil Diaz–Balartův dodatek za ponižující. „Naše země neodebere od Spojených států potraviny ani léky byť jen za jediný cent, oznámil nedávno list ve svém redakčním úvodníku. O polovinu levnější. Odmítnout obchodování s Američany bude ovšem ve skutečnosti pro Castra obtížné. Zvláště v situaci, kdy se hroutí obchodní vztahy s dosavadními partnery. Pamela Falková z právnické fakulty City University of New York radí firmám, které chtějí na Kubě obchodovat. V rozhovoru pro The New York Times minulý týden uvedla, že třeba Francie nedávno přerušila s Kubou barterový program výměny obilí za cukr, protože Kubánci mají v poslední době stále větší potíže s placením za jiné francouzské dodávky. Paříž proto Havaně uzavřela přístup k úvěrovému fondu v hodnotě 160 milionů dolarů určených na nákup obilí a mouky. Další nespornou výhodou amerických exportérů budou nízké náklady na dopravu, protože jejich zboží dělí od kubánských břehů jen pár desítek kilometrů. Americké ministerstvo zemědělství odhaduje, že Kuba jen letos nakoupí ve Spojených státech nejméně 450 tisíc tun rýže. Američané totiž budou schopni Kubáncům nabídnout cenu o polovinu nižší než dva dosavadní největší dodavatelé, Čína a Vietnam. Překonají–li komunisté z Kuby svůj odpor ke zboží americké provenience, zaplatí hotově, nebo si budou muset zařídit úvěry u zahraničních bank. Je ovšem možné, že Bushova administrativa nakonec některým americkým bankám umožní obchodování úvěrovat prostřednictvím jejich zahraničních poboček. Víno a parfémy. Hospodářské vztahy mezi Spojenými státy a Kubou ovlivňuje i americká žurnalistika. To však platí také obráceně. Loni v září oznámila vláda v Havaně, že dvěma deníkům ze Spojených států povolí otevřít si na Kubě kanceláře stálých zpravodajů. Akreditaci překvapivě nedostaly nejvýznamnější listy The New York Times a The Washington Post, ale deníky The Dallas Morning News a Chicago Tribune. „Morning News a Tribune jasně podporovaly odvolání embarga, ale to není důležité. Byly to první noviny, které požádaly o stálou kancelář. Nikoho jsme nezvýhodňovali, řekl loni v prosinci Luis Fernandez ze Sekce kubánských zájmů se sídlem ve Washingtonu. Časopis Brill s Content, který nepřetržitě kriticky sleduje americká média, ale loni v prosinci upozornil, že za udělením akreditace pro deníky z Texasu a Illinois je tvrdý lobbying. Vedoucí redaktoři z The Dallas Morning News usilovali o zastoupení na Kubě šest let, jejich kolegové z Chicago Tribune dokonce o tři roky déle. Vysoce postavení redaktoři jezdili na Kubu s dárky pro místní odpovědné aparátčíky a chodili s nimi rybařit. „Spousta novinářů, kteří přijížděli na Kubu, s sebou vozila láhve vína a parfémy pro tiskové oddělení ministerstva zahraničí, řekl časopisu Brill s Content Howard LaFranchi, šéf latinskoamerické kanceláře časopisu The Christian Science Monitor. Deník Chicago Tribune v roce 1995 dokonce na Kubě uspořádal pravidelné čtvrtletní zasedání redakční rady. „Měkké zprávy“. Při výběru „oblíbených listů se Kubánci zjevně řídili čistě pragmatickými důvody. V rozhovoru pro Brill s Content to potvrdil Alfredo Corchado, který vede mexickou kancelář pro The Dallas Morning News a za svůj list se účastnil vyjednávání s kubánskými úřady. „Kubánci vytáhli mapu a ukázali na přístav v Houstonu. Texaská farmářská lobby je silná a tlačí na uvolnění embarga, vzpomíná Corchado. Také severská zemědělská lobby sídlící v Chicagu je mocná a hlasitě se dožadovala zmírnění obchodních sankcí. Guvernér státu Illinois George Ryan se stal v říjnu 1999 prvním americkým guvernérem, který Kubu navštívil od invaze v Zátoce sviní v roce 1961. Někteří američtí novináři oba jmenované deníky kritizují za snahu získat si přízeň kubánských úřadů „měkkým informováním o událostech na Kubě. „Myslím, že jejich zpravodajství není moc agresivní, tvrdí například Richard Chacón, šéf jihoamerických zpravodajů listu The Boston Globe. Zástupci obou deníků to ovšem odmítají. Ricardo Chaviara, asistent vedoucího redaktora z The Dallas Morning News, říká: „Informujeme o Kubě úplně a pravdivě stejně jako o čemkoli jiném.“
