Čtvrt milionu firem hledá cesty, jak obejít evidenci tržeb Je na čase jasně říci, že podnikatelé se na EET vykašlali. Údaje k pokladnám si vyzvedla necelá třetina z nich a během několika zbývajících dnů do rozjezdu druhé vlny už není technicky možné, aby si všichni pokladny připojili včas.
Jestliže v druhé vlně padá povinnost evidovat online tržby zhruba na 250 tisíc obchodníků a údaje si vyzvedlo zhruba 80 tisíc z nich, zbývá na něco přes týden 170 tisíc subjektů, které musejí přípravu na EET teprve vyřešit. „My zvládneme při svém maximu obsloužit přibližně tisíc zákazníků během jednoho dne, což vychází na 18 tisíc lidí do konce února. Srovnatelné možnosti mají dejme tomu další čtyři hráči na trhu. To je celkem 90 tisíc potenciálně odbavených zákazníků. Tedy přibližně polovina ze zmiňovaných 170 tisíc,“vypočítává Michal Wantulok ze společnosti Dotykačka. I když se vezmou v potaz ti obchodníci, kteří mají již pokladní systémy pořízeny z minula, nepochybně zbudou desítky tisíc těch, kteří budou pokladnu shánět až v březnu.
Prodejci systémů EET jsou tedy asi jediní, kdo nástroj Sobotkovy vlády velebí.
Důvod je jasný, nestíhají odbavit poptávku.
Podle Luboše Lukasíka, šéfa dceřiné firmy O2 eKasa, která je největším dodavatelem pokladen pro EET, dosavadní vývoj de facto kopíruje první vlnu. „Začíná se zároveň ukazovat, že trh je dodavateli EET přesycený a podnikatelé se už v nabídkách ztrácejí. Podobně tomu bylo i v Chorvatsku. Dokonce jsme zaznamenali i snahy menších dodavatelů o akční výprodeje,“ dodal.
Provozovatel pokladních systémů Markeeta vyřizoval v období kolem 1. prosince stovky telefonátů denně. „Při spuštění druhé vlny očekáváme řádově tisíce hovorů denně. Na základě tohoto očekávání jsme výrazně posílili naše call centrum a kromě toho budeme alokovat na telefonickou podporu v tomto období naše interní zdroje,“ řekl Hynek Pášma.
Roman Mazák, předseda Družstva CBA sdružujícího 950 prodejen, odhaduje, že na EET je nyní kompletně připravena asi pětina prodejen. „Spousta obchodníků nemá představu o technické a časové náročnosti zavedení EET, a tak nechávají vše na poslední chvíli. Někteří možná očekávají, že EET bude zrušena,“ dodal Mazák k nízkému číslu obchodníků, kteří si dosud vyzvedli autentizační údaje.
Trik za všechny peníze
Zkušenosti z první vlny EET ukazují, že podnikatelé kupují ve velkém online pokladny až na poslední chvíli, a také to, že se snaží systém všelijak obejít. Zkušenosti získané přímo z trhu odhalují čtyři nejčastější triky hospodských, které mohou být vlastně také návodem pro velko- a maloobchodníky, jak EET obcházet. Všechny jsou samozřejmě nelegální a finanční kontroloři se na ně zaměřují.
První trik hospodských se týká toho, že daný podnik prohlásí klubem, kde případná útrata za občerstvení bude představovat „členský poplatek“. Ten v ideálním případě nebude vybírat ani restaurace, ale jiné eseróčko najaté hospodou na smlouvu. V jiných případech se ukázalo, že hospodští měli v provozu několik pokladen, ale jednu z nich v určitém čase odpojili od internetu, aby provedené platby mohli stornovat. Řada podnikatelů vidí také cestu ve zneužívání tlačítka „Neevidovat“, které lze stisknout při prodeji jídla s sebou.
Vzhledem k tomu, že na takzvané „take away“ se EET zatím nevztahuje, někteří podnikatelé takto markují část pokrmů i v případě, že si je hosté snědí na místě.
Případně své provozovny předělali ryze na „take away“.
Někteří podnikatelé využívají také takzvaných kontrolních účtenek, které nejsou daňovým dokladem, ale řada zákazníků je ochotná zaplatit už na jejich základě, aniž by vyžadovali skutečnou účtenku. Obsluha pak takovou tržbu může zrušit ještě předtím, než dojde k jejímu finálnímu potvrzení.
Další vlna zavádění EET zatíží hlavně samostatné malé obchody. V porovnání s jejich minimálními obraty jsou pro ně náklady vysoké a na vesnicích se někteří budou muset vyrovnat i s tím, že v okolí prodejen může být špatný signál mobilního internetu.
Velké řetězce nyní dokončují testování svých systémů. „Některé velké obchodníky s mnoha pobočkami může zavedení EET přijít i na miliony korun, a to v případech, kdy bude docházet k výměnám současných systémů“ uvedla Irena Vlčková ze Svazu obchodu a cestovního ruchu.
Padlí obchodníci
O uzavření prodejen na venkově uvažovalo například jablonecké Pekařství Šumava. Nakonec ale žádnou ze 150 prodejen nezavře.
Firma zvolila to nejlevnější řešení EET, i tak ji bude stát ročně tři miliony korun. Některé druhy pečiva proto musí zdražit, běžného chleba a rohlíků se to ale nedotkne.
Podle Lubomíra Červíka, který provozuje velkoobchod s drogerií Luka a maloobchod v brněnských Zábrdovicích, je to nepříjemná starost navíc, ale o ukončení činnosti maloobchodu neuvažuje.
Neznámou je pro něj spíš samotný provoz.
Jeho zákazníci, kteří jsou z velké části romského původu, mají totiž specifické nákupní zvyklosti. „Stává se, že něco zaplatí, pak si to rozmyslí, takže jim vracíme peníze. Uvidíme, jak to půjde“ řekl Červík.
Naopak prodejna potravin U Slavíků v Poděbradech svou činnost ukončila, ve městě fungovala od roku 1979. Podle vedoucí obchodu pokryly tržby pouze nutné náklady, jako jsou nájem, energie a platy.
To provozovatel obchodu s čaji v Mladé Boleslavi Petr Novotný své podnikání, aby nemusel končit, upravil. „Zavedl jsem povinnou bezhotovostní platbu předem přes účet prostřednictvím mého e-shopu, takže v současné prodejně budu jen vydávat zboží. Nebudu díky tomu muset EET zavádět,“ řekl.
Majitelé poštovny na Sněžce, kde se prodává drobné občerstvení, pohledy a suvenýry, mají obavu z toho, že lidé budou účtenky na Sněžce ztrácet nebo zahazovat, a vrchol hory tak bude zaneřáděný poletujícími papírky. Podle nich je také problém, že se do malého prostoru prodejny na poštovně se dvěma výdejními okénky budou muset natěsnat dva počítače, dva monitory a dvě tiskárny. Otázkou také bude kvalita internetového připojení na Sněžce.
O autorovi| Václav Herz, herz@mf.cz