Nejslavnější český režisér všech dob byl zarputilým obhájcem svobody médií a blázna viděl v každém z nás
Byl to život, který mu mnozí záviděli. A ještě budou závidět. Ale od svého narození Miloš Forman (18. února 1932 – 13. dubna 2018) rozhodně k úspěchu odsouzen nebyl. Nemanželský syn pražského architekta židovského původu Otto Kohna se narodil jako Jan Tomáš Forman do rodiny, která se později naplno pustila do protinacistického odboje. Oba jeho rodiče, matku i nevlastního otce, odvleklo gestapo a malý Miloš už je nikdy neviděl. Svého vlastního otce nikdy nepoznal. Otto Kohn zemřel v New Yorku nedlouho poté, co se o něm Miloš dozvěděl.
Jako by to vypadalo, že si sirotek Miloš vytáhl černého Petra. Možná i proto hráli opovrhovaní jedinci v jeho slavných filmech ústřední role. Ať to byl zlodějíček Randle McMurphy, bláznivý Mozart nebo pornokrál Larry Flynt. Všichni je podceňovali a málokdo jim věřil. A právě na tom Forman postavil jejich příběh. A film, to je především příběh, jak tenhle čáslavský rodák často říkal.
I v Americe pracoval s narativem, který je české kultuře mimořádně blízký.
„Doopravdy nevím, kdo je Larry Flynt.
A to mě fascinuje,“ řekl Forman v televizním rozhovoru nedlouho po uvedení filmu v roce 1997. Je Larry Flynt srdnatým bojovníkem za svobodu slova, nebo jen samolibým obchodníkem, který se snaží prodat co nejvíc nahatých časopisů?
Anebo je obojím?
Je Randle McMurphy z Formanova oskarového snímku Přelet nad kukaččím hnízdem jen pouhým zlodějíčkem, který se rozhodl v blázinci schovat, nebo je opravdu duševně chorý? A je blázinec jen onen barák, který řídí vrchní sestra? Nebo je blázincem celý systém, v němž žijeme? Forman nechal celou tuhle geniální švejkovinu na divákovi, aby ten rozhodl, kdo je kdo. Vliv Švejka a Kafky na Formanovy adaptace je celkem zřejmý, ale on je dokázal dotáhnout do podoby, které snadno rozumí lidé po celém světě.
Forman možná ani přesně nevěděl, kdo je on sám. Svým původem ani životní poutí nebyl dostatečně český na to, aby byl Čechem. Nebyl ale ani dost židovský, aby byl Židem, a ani dost americký, aby se stal Američanem. Forman byl totiž tím vším dohromady.
Přelet nad kukaččím hnízdem byl pro něj také vhodný způsob, jak si vyrovnat účty s totalitním systémem, který v tom čase vládl v jeho rodném Československu. „Celý život mi nějaká vrchní sestra říkala, co mám a nemám dělat, dokonce i to, kdo jsem a nejsem,“ řekl Forman v jednom z rozhovorů, v němž narážel na život strávený za železnou oponou. Železná opona filmového blázince sloužila jako povedená alegorie systému, z něhož jste mohli utéct, ale kvůli tomu jste museli minimálně rozbít hubu někomu ze strážců.
I díky svým zkušenostem z nacismu a komunismu byl Forman v jedné věci možná ještě o trochu američtější než mnozí rodilí Američané. Zbožňoval svobodu médií. „Svobodný tisk je základním kamenem demokracie.
Nejsou jím svobodné volby, ty můžou být zmanipulované, pokud nemáte svobodná média. Není jím ani volný trh. I Hitler měl volný trh. Když toho džina cenzury vypustíte z lahve, už ho tam nikdy nevrátíte,“ vysvětloval Forman Američanům, jak moc je svoboda médií důležitá. A v dnešním Česku to platí dvojnásob.
Uctivá poklona, pane Kohn.
Všechno důležité, co jste v tomhle blázinci měl říct, jste řekl. Teď si zapalte dobrý doutník, vezměte do ruky vaši oblíbenou skleničku a dívejte se na nás, co s tím tady uděláme.
O autorovi| Jan Novotný, novotnyj@mf.cz