Oběd, který vás neuspí

22. 4. 2003

Siesta je krásný sen, ale asi si ho splníme až v důchoduLékaři doporučují dát si po obědě "šlofíka". Bohužel to většinou možné není. Jen si to představte: v půl jedné se vrátíte z restaurace, položíte se na pracovní stůl, hlavu si podložíte nejbližší hromadou papírů a v klidu si schrupnete.

Siesta je krásný sen, ale asi si ho splníme až v důchodu

Lékaři doporučují dát si po obědě „šlofíka“. Bohužel to většinou možné není. Jen si to představte: v půl jedné se vrátíte z restaurace, položíte se na pracovní stůl, hlavu si podložíte nejbližší hromadou papírů a v klidu si schrupnete.

V jižních zemích je polední siesta zakořeněná mnohem víc než v našich chladných končinách, a tak se aspoň část pracujících lidí snaží najít způsob, jak ji dodržovat. Je to skvělý zvyk, protože lidem umožní pracovat jen tehdy, kdy je jejich tělo na práci připravené (tedy dopoledne a v pozdějším odpoledni). A čas, kdy chce tělo odpočívat, zůstává nedotknutelný. Siesta je zdravá, přirozená, a pomáhá lidem vyhýbat se stresu a zbytečné únavě. Většina z nás se ale musí spokojit se zcela jiným rytmem dne. Po příchodu z restaurace se usadíte k počítači a začnete se alespoň tvářit, že něco děláte. V nejbližší hodině se vám ovšem v hlavě žádný nápad neurodí, protože tělo se soustředí na strávení jídla. A tak máte pocit, že kdyby byl váš pracovní stůl alespoň o něco měkčí, hlava by se tak ráda na chvíli položila. Máte však ještě jednu možnost. Vybrat si oběd, který vás neuspí.

Hospůdko, hospůdko má…

Pokud vaše dosavadní polední kroky vedly vždy do nejbližší hospůdky, začněte průzkumem okolí. Hospůdky jsou sice útulné a příjemné, ale pochoutky, které nabízejí, jsou většinou z rodu „uspávaček“. Těžká česká kuchyně působí stejně spolehlivě jako rohypnol, jak jistě dobře víte z vlastní zkušenosti. Pokud se vyhnete tradičním gulášům a jiným „hospodským“ jídlům, ještě nemusíte mít vyhráno. Smažený květák s vařenými brambory sice působí jen jako půlka rohypnolu, ale to ještě stále není to, co hledáte. Jestli vás ale hospůdka láká ze společenských důvodů (pravidelně se tam scházíte s kolegy z vedlejší budovy), můžete si i tady najít svou skulinku, kudy spánkovému nebezpečí uniknout. Nemusíte přece vůbec vybírat z jídelníčku to, co najdete pod kolonkou „hlavní jídla“. Pokud vynecháte veškeré pečínky, guláše a smaženiny, většinou vám i v průměrné hospůdce něco zbude. Pak už půjde jen o to, jak pokrmy zkombinovat, aby váš oběd byl pestrý, lehký, aby vás zasytil, ale neuspal. Většina z nás potřebuje v poledne utišit hlad něčím teplým. Ideální jsou proto polévky. Vyberte si hovězí nebo slepičí vývar. Nic samozřejmě nezkazíte ani polévkou zeleninovou, například brokolicová či květáková polévka je rozhodně dobrou volbou. Pokud se obáváte hladu, odolejte pokušení nacpat se k polévce několika rohlíky. Objednáte si totiž ještě jeden chod. Polévku většinou dostanete rychle, (zatímco vaši spolustolovníci si na jídlo chvíli počkají), takže budete mít mezi polévkou a druhým chodem ideální, asi dvacetiminutový rozestup. To je přesně doba, kterou vaše trávicí soustava potřebuje, aby do mozku vyslala zprávu o zasycení. Proto se nemusíte bát, že druhý chod vás nenasytí, i když bude zcela drobounký. (To samozřejmě neplatí pro muže zvyklé na svých deset knedlíků - ti se zřejmě odpolední ospalosti nevyhnou.) V obvyklé hospůdce se nabízejí zhruba tyto možnosti: rajčatový salát, šopský salát, palačinky se zavařeninou, jablečný štrúdl, zmrzlina. Vyberte si něco, co vám udělá radost. Pokud lehounký oběd zakončíte kávou s mlékem, budete se jistě cítit dobře.

Na pizzu či na salát

Lépe jsou na tom lidé, kteří mají v okolí pracoviště výběr z několika různých podniků. Pak záleží jen na tom, který z nich vám poskytne lepší výběr toho, co máte rádi. Obecně jsou nejhorší jídla těžká, smažená a tučná. Proto se vyhýbejte podnikům, ve kterých vás už při otevření dveří praští zápach přepáleného omastku. Jejich jídelníček vás možná bude lákat, ale rozhodně z nich neodejdete osvěženi. Lehounký salát sice působí jako ideální polední jídlo (plný vitaminů a minerálů, svěží a šťavnatý), ale skrývá jedno velké riziko. Málokdo se jím zasytí natolik, aby ho pak celé odpoledne „nehonila mlsná“. Protože si pravděpodobně nechcete pracovní čas zkomplikovat neustálým pocitem „něco bych sněd“, budete asi muset salát doplnit něčím těžším, a pokud možno teplým. I v tolik zatracovaných fastfoodech můžete najít jídla, která vám pomohou dodat energii. Myslete jen na to, že lepší službu než dvojitý hamburger vám udělá jednoduchý, doplněný miskou salátu. Dobrým tipem bývají etnické restaurace, protože cizokrajná jídla jsou většinou lehká a pestrá. I pizzerie může být dobrou volbou (ovšem s vědomím toho, že kopec špaget carbonara, politý spoustou rozpuštěné slaniny, si s rohypnolem také příliš nezadá). Zkrátka, možností, jak si nenechat obědem zkazit část odpoledne, je víc než dost. Stačí jen vybočit z naučených špatných cestiček a začít hledat tu pravou.