TUZEMSKÉ SLADOVNY NACHÁZEJÍ NA SVĚTOVÝCH TRZÍCH STÁLE VĚTŠÍ KONKURENCI. VÝROBA SLADU PŘISPÍVÁ TAKÉ KE STABILITĚ ZEMĚDĚLSKÉ PRODUKCE. České sladovnictví je významným tradičním průmyslovým oborem. Po vzniku Československé republiky byly v roce 1918 v provozu 172 sladovny, což představovalo 93 procenta sladařského průmyslu Rakousko-Uherska.
TUZEMSKÉ SLADOVNY NACHÁZEJÍ NA SVĚTOVÝCH TRZÍCH STÁLE VĚTŠÍ KONKURENCI. VÝROBA SLADU PŘISPÍVÁ TAKÉ KE STABILITĚ ZEMĚDĚLSKÉ PRODUKCE.
České sladovnictví je významným tradičním průmyslovým oborem. Po vzniku Československé republiky byly v roce 1918 v provozu 172 sladovny, což představovalo 93 procenta sladařského průmyslu Rakousko-Uherska. Konkurence se ale zvyšovala. Po roce 1960 ztratilo Československo světový primát ve vývozu sladu. Na první místo se dostala Francie, kde řada moderních sladoven začala zpracovávat laciný ozimý ječmen, což umožnilo snížit cenu sladu. Slad z ozimých ječmenů ale nedosahuje kvalit sladu z jarních ječmenů. Podle ředitele Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského v Praze Karla Kosaře jsme ztratili i výhodu špičkové kvality českých odrůd sladovnického ječmene. Pokrok ve šlechtění v zahraničí vedl k tomu, že konkurence dosahuje v ekonomických parametrech srovnatelných nebo i lepších výsledků. Slad je jednou ze základních surovin pro výrobu piva. V poslední době nachází uplatnění iv dalších potravinářských oborech. Například se přidává do některých tyčinek a potravních doplňků. Barevný slad se používá také pro výrobu psích konzerv. Sladovna v Bruntále vyrábí ze sladu sirup, který jde i na export. Přes 90 procent sladu spotřebují stále pivovary. S nimi je spojena prosperita sladoven a v návaznosti i zemědělců, kteří pěstují obilí pro jeho výrobu. V našich podmínkách se jedná zejména o jarní ječmen. Výroba sladu přispívá do značné míry ke stabilitě zemědělské produkce, zejména v oblasti Hané a Polabí, kde jsou také největší české sladovny. Zemědělec na tuně ječmene, který prodá sladovně, vydělá po odečtení výrobních nákladů asi 1000 korun. Má navíc jistotu prodeje. Orientace na sladovnický ječmen se vyplatila zejména v loňském roce, kdy se řada ozimů neujala. Jarní ječmen byl naopak podle odborníků kvalitní. “ Sklizeň sladovnického ječmene dopadla nad očekávání dobře, dokonce můžeme hovořit o sklizni stolení,“ řekl k tomu Karel Kosař. „Jsou to nádherná zrna,“ souhlasí s kvalitou obilí majitel sladovny v Kounicích Karel Klusáček. Celkově tuzemské sladovny dosahují ročních tržeb ve výši asi čtyř miliard korun.
