Je rozhodnuto: přímé platby z Evropské unie budou domácí zemědělci dostávat zjednodušeným systémem. Platby se budou vztahovat na hektar obdělávané půdy, bez ohledu na to, co na ní pěstují.
Podpory z EU se nebudou vztahovat na pěstovanou plodinu, ale na hektar
Je rozhodnuto: přímé platby z Evropské unie budou domácí zemědělci dostávat zjednodušeným systémem. Platby se budou vztahovat na hektar obdělávané půdy, bez ohledu na to, co na ní pěstují.
Zdánlivě nenápadné sdělení, které na valné hromadě Asociace soukromého zemědělství ČR v Jihlavě přednesl ministr Jaroslav Palas, znamená patrně nejvýznamnější polistopadový impulz pro restrukturalizaci českého zemědělství. Zemědělci v ČR totiž dosud předpokládali, že dotace z Bruselu dostanou prostřednictvím stejného systému jako jejich kolegové v EU, kde je míra podpory různá podle druhu komodity, kterou zemědělec produkuje. Zatímco pěstitelé obilovin, řepky nebo chovatelé skotu v takovém systému na dotace nárok mají, ovocnáři nebo pěstitelé brambor nedostávají formou přímých plateb nic. Zjednodušený systém přitom předpokládá, že všichni zemědělci bez ohledu na produkovanou komoditu dostanou stejnou částku vztaženou na hektar a je na jejich rozhodnutí, jak s finančními prostředky naloží. Na historicky vydobité výhody silných agrárních komoditních lobby mohou tak například právě naši obilnáři zapomenout. Ještě minulý měsíc přitom ministerstvo zemědělství tvrdilo, že ČR preferuje složitý administrativní systém dotací, k jehož existenci je ale nutné institucionální zabezpečení a funkční Integrovaný administrativní kontrolní systém IACS. Jak ale Palas přiznal, práce na akreditaci platebních agentur i IACS mají zpoždění. Hlavním důvodem pro zjednodušené platby je ale podle ministra něco jiného: „Musíme reagovat na tu skutečnost, že od roku 2006 proběhne reforma Společné zemědělské politiky EU a pro nás bude výhodnější vstoupit do této reformy ze zjednodušeného systému plateb. Předpokládám, že touto formou mohou zemědělci alespoň do roku 2006 získat z EU více peněz, protože při standardním složitém administrování dochází obvykle v průběhu vyúčtování k vratkám,“ tvrdí Palas. To se podle něj stalo v minulosti nově přistupujícím zemím do EU, například Rakousku, neboť zemědělci z nových zemí nedokázali všechny prostředky z EU plně využít. Přestože systém zjednodušených plateb je pro zemědělce v zásadě spravedlivější, první reakce jejich zástupců příliš pozitivní nejsou. Tajemník Agrární komory ČR Jan Záhorka si na rozdíl od Palase myslí, že peněz pro zemědělce bude formou zjednodušených plateb méně. Tajemník Asociace soukromého zemědělství Michal Pospíšil sice přiznává, že tento systém dává prvovýrobcům volnost k rozhodování, prezident Společnosti mladých agrárníků (SMA) Pavel Moulis ale upozorňuje, že tato volnost nemusí být pro naše zemědělce žádnou zvláštní výhodou. „Zemědělci jsou navyklí pohybovat se v regulovaném prostředí, ne v tržním,“ konstatuje. S tím souhlasí i šéf komunikačního odboru ministerstva zemědělství Pavel Kovář, stejně jako ředitel Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky (VÚZE) Tomáš Doucha. Právě VÚZE před časem zpracoval pro zemědělce modelový formulář, podle kterého si mohl každý podnikatel na základě známé výše komoditních podpor z Evropské unie a vlastní struktury hospodářství vypočítat, kolik peněz z Bruselu dostane a jak by měl postavit podnikatelský záměr, aby mohl čerpat maximum možných dotací. To ovšem nyní neplatí a VÚZE intenzivně pracuje na analýze dopadů nového systému podpor. Do plošné podpory pro všechny zemědělce se přitom podle Douchy rozpustí 25 procent přímých plateb, což vychází v praxi na necelé dva tisíce korun na hektar. Další finanční prostředky (dorovnání na 55 procent přímých plateb z národních zdrojů) půjdou k zemědělcům jiným systémem, který je nutné vytvořit tak, aby především obilnáři, ale třeba také pěstitelé olejnin nebo chmele, oproti původním předpokladům výrazně neprodělali. „Je ale jisté, že na systému zjednodušených plateb vydělají více podniky s větší výměrou dosud nepodporovaných plodin na orné půdě,“ konstatuje Doucha.
