Objem úvěrů v ekonomice každým rokem klesá. Naposledy zazněl tento signál i ve zprávě ČNB o měnovém vývoji za poslední rok. Ekonomové a politici se nyní přou, co je toho příčinou.Zpráva ČNB o měnovém vývoji, kterou projednávala minulý týden Poslanecká sněmovna, konstatuje, že úvěry nefinančním podnikům dále klesaly a do tohoto vývoje se promítala jejich zhoršená finanční situace.
Objem úvěrů v ekonomice každým rokem klesá. Naposledy zazněl tento signál i ve zprávě ČNB o měnovém vývoji za poslední rok. Ekonomové a politici se nyní přou, co je toho příčinou.
Zpráva ČNB o měnovém vývoji, kterou projednávala minulý týden Poslanecká sněmovna, konstatuje, že úvěry nefinančním podnikům dále klesaly a do tohoto vývoje se promítala jejich zhoršená finanční situace. Zpráva tak navazuje na trendy, které byly patrné již v minulých letech. Z měnového vývoje rovněž plyne, že úbytek podnikových úvěrů doprovází prudký růst úvěrů vládě. Růst státních dluhopisů je spojen se stále se roztáčející spirálou státního zadlužování. Státní dluh přitom není způsoben zvyšující se investiční účastí státu, tedy hospodářskou vládní politikou, ale zvyšujícími se mandatorními výdaji. Zatímco v roce 1998 činily úvěry vládě 42 miliardy korun, v roce 2002 to bylo již 313 miliard. Naproti tomu klientské úvěry tvořily v roce 1998 1047 miliard, v roce 2002 715 miliard. Za čtyři roky tedy poklesl objem klientských úvěrů o 331 miliardu. ČNB mimo to nerozlišuje ve svém výkaznictví podnikatelské a spotřební úvěry. Vzhledem k prudkému nárůstu spotřebních úvěrů v posledních letech se dá předpokládat, že na podniky zbývá v bankách každoročně méně a méně peněz. Jenom za poslední dva roky došlo ke snížení úvěrů nefinančním podnikům o šedesát miliard korun. To znamená, že při modelovém příkladu podniku o 300 zaměstnancích a 400 až 500 milionech výkonů došlo k odúvěrování 2000 podniků, což zasáhlo 600 tisíc jejich zaměstnanců. Podle člena rozpočtového výboru Jiřího Patočky (ODS) se problém nedostačného úvěrování dotýká především malého a středního podnikání, které tvoří 52 % objemu celé ekonomiky, zaměstnává 60 % pracujících a tvoří 37 % exportu. Naopak guvernér ČNB Zdeněk Tůma míní, že situace v úvěrování podniků tak vážná není. Podle něj ovlivňuje úvěrovou politiku bank i legislativní prostředí, například zákon o konkurzu a vyrovnání, ale i úroveň účetnictví malých a středních firem. Banky také reagují podle guvernéra na úvěrový boom z počátku devadesátých let. Tam vznikla určitá bublina, která nyní splaskla. Úroveň finančních prostředků v podnikatelském sektoru navíc již dnes tolik neovlivnují úvěry, jako spíše peněžní zásoba. „A ta po určitém poklesu opět roste,“ dodává Tůma. Tak půl na půl vidí argumenty obou stran předseda rozpočtového výboru Miroslav Kalousek (KDU-ČSL). Na nižší pokles úvěrů může podle jeho slov mít vliv též postupný vzrůst peněžní zásoby, tedy i jiné než úvěrové finanční možnosti. Růst zadlužování státu a jeho vliv na neochotu bank poskytovat úvěry podnikatelům však jako problém připouští Kalousek rovněž.
Guvernér ČNB Zdeněk Tůma nepovažuje situaci v úvěrování firem za vážnou.
FOTO: ČNB
