Koncem února zamířil prezident FC Barcelony Joan Laporta do Filadelfie, aby jednal o majetkovém vstupu do vznikajícího místního fotbalového klubu. Barca v tomto ohledu není vůbec nezkušená. Předchozí pokus začal již loni, kdy se spojila s telekomunikačním magnátem bolivijského původu Marcelo Claurem kvůli získání licence americké soutěže Major League Soccer (MLS) v Miami. Clauro se zdál být ideálním společníkem. Úspěšný majitel společnosti Brightstar, dnes největšího světového distributora mobilních telefonů s obratem kolem pěti miliard dolarů ročně je také vlastníkem nejúspěšnějšího bolivijského týmu Bolivar. Počátkem března však zástupci MLS rozhodli, že licenci neudělí. „Vzhledem ke zhoršujícím se ekonomickým podmínkám, nejsme přesvědčeni, že nyní nastal správný okamžik na vstup naší soutěže do tohoto města,“ řekl deníku Miami Herald komisař MLS Don Gaber.
Filadelfský klub už licenci má a právě zde probíhá výstavba nového stadionu pro 18,5 tisíce diváků. Hrát se začne v příští sezoně a nyní se vymýšlí název klubu. Ve hře jsou varianty AC Philadelphia, SC Philadelphia, Philadelphia Union či Philadelphia City. Inspirace evropskými protějšky je více než zřejmá. Vlastníci licence, konsorcium vedené finančníkem a prezidentem společnosti iStar Financial (hodnota jejího portfolia se odhaduje na 20 miliard dolarů) Jayem Sugarmanem, nehledají zdaleka jen název, nýbrž i další investory.
Sugarman totiž loni utrpěl ztráty ze svých investic a podmínky budou jistě výhodné. Přitom financování celého projektu je již z velké části zajištěno. Výstavba přijde na 115 milionů dolarů: 77 miliony přispěl stát Pensylvánie a zbytek závazně přislíbili vlastníci licence. Již nyní Filadelfie také eviduje přes šest tisíc zájemců, kteří složili zálohu na celoroční vstupenky. Živná půda je nakypřena. Katalánský velkoklub se zatím omezuje na tvrzení, že jeho zájem o USA trvá. „Chceme expandovat na americkém trhu a necháváme si všechny možnosti otevřené,“ potvrdil německému listu Die Welt mluvčí FC Barcelony.
Jisté je, že severní Amerika se definitivně stává zajímavým fotbalovým trhem. MLS odstartovala v roce 1996 s osmi kluby a vloni jich hrálo již čtrnáct. V letošní sezoně zahájené 19. března se do soutěže zapojil patnáctý klub – Seattle Sounders FC – a další přibudou. V roce 2011 má hrát MLS již osmnáct týmů, naposledy licenci získal kanadský Vancouver. K dalším zájemcům patří města Portland, St. Louis a Otawa. Rostoucí poptávku po licencích MLS odráží i jejich zvyšující se cena – před deseti lety to bylo jen pět milionů dolarů, nyní je to již čtyřicet milionů. Navíc ligoví komisaři zkoumají každého zájemce velmi přísně. Prozatím se kromě Miami musely vzdát i Atlanta a Montreal.
Právě minimální kontrola ze strany předchůdců MLS, jako byla North American Soccer League, byla hlavní příčinou neúspěchů těchto soutěží. Nyní se však do práce pustily významné podnikatelské klany. Například tým New England Revolution ze státu Massachusetts vlastní rodina Roberta Krafta, zakladatele Kraft Group. Významným fanouškem kopané je i Philip Anschutz s odhadovaným majetkem ve výši pěti miliard dolarů, do jehož impéria patří podíly hned ve dvou klubech hrajících MLS: Los Angeles Galaxy a Houston Dynamo. Sedm z patnácti současných klubů hraje v komplexech, které byly projektovány přímo pro kopanou, z toho pět bylo postaveno po roce 2002. Například sportovní stánek klubu New England Revolution s názvem Gillette Stadium o kapacitě 68 tisíc diváků vyšel na 325 milionů dolarů. V příštím roce se otevře Red Bull Arena o kapacitě 25 tisíc diváků, kde bude hrát tým Red Bull New York vlastněný stejnojmenným výrobcem energetických nápojů. Nemalé prostředky bude muset vynaložit i zmíněný Vancouver – celkově má přijít renovace stadionu BC Place Stadium a přilehlého zábavního parku na 365 milionů dolarů. Za tuto částku se však místní diváci dočkají i zatahovací střechy, podobné, jakou se může pochlubit bundesligová Commerzbank Arena ve Frankfurtu nad Mohanem.
Zájem o kopanou významně zvyšuje přes čtyřicet milionů občanů USA (13 procent obyvatelstva) se španělskými a latinskoamerickými kořeny. Do roku 2050 by měli tvořit již celou čtvrtinu obyvatel. Španělské kluby se i proto mohutně angažují. Kromě Barcy i Real Madrid, který v roce 2006 uzavřel desetiletou smlouvu o spolupráci s utažským spolkem Real Salt Lake hrajícím MLS. Dohoda předpokládá výstavbu fotbalové akademie v hodnotě 25 milionů dolarů, která bude vychovávat až dvě stovky hráčů ve věku dvanáct až osmnáct let.
Do boomu naskočili i Kanaďané. Toronto FC se v uplynulé sezoně stalo s průměrem 20 108 diváků na zápas druhým nejúspěšnějším klubem hned po Los Angeles Galaxy, jehož průměrné návštěvy dokonce přesáhly 26 tisíc. Torontu, které hraje na stadionu o kapacitě téměř 22 tisíc diváků, se podařilo od vstupu do MSL vyprodat každý domácí zápas, registruje přes 16 tisíc držitelů celosezonních vstupenek a několik tisíc zájemců na ně čeká. A přitom všechny zápasy tohoto klubu nabízejí hned tři celostátní televize.
Rostou i hráči. V posledních třech letech proběhlo několik zajímavých transferů: New York Revolution dostal od anglického Fulhamu za středopolaře Clintona Dempseyho čtyři miliony dolarů a do skotského klubu Rangers zamířil za pět milionů dolarů Maurice Edu. Loni na podzim New York Red Bulls utržil za prodej devatenáctiletého útočníka Josmera Altidorea do španělského Villarealu rekordních deset milionů dolarů. Za oceán naopak kromě Davida Beckhama (Los Angeles Galaxy) například zamířil z Aston Villy útočník Juan Pablo Ángel.
Mimochodem FC Liverpool, jehož majiteli jsou podnikatelé z USA George Gillet a Tom Hicks, usiloval o získání licence MLS v kanadském Montrealu. Konec těmto plánům udělala až nastupující světová recese. A David Beckham prohlásil, že po ukončení hráčské kariéry on sám uvažuje o zakoupení MLS licence.
Rostoucí zájem o kopanou v Severní Americe se odráží i v mediálním pokrytí MLS. To původně zajišťovaly televizní sítě ESPN a ABC, postupně se však přidaly i stanice Fox Soccer Channel, HDNet a předloni také síť Univision, která vysílá i ve španělském jazyce.
V roce 2007 se MLS poprvé podařilo prodat vysílací práva se ziskem, do té doby naopak musela liga televizím za přenosy platit. Smlouva zaručila soutěži každoroční příjem 30 milionů dolarů po dobu dalších osmi let. Soutěž má šestnáct sponzorů, mezi nimi značky Volkswagen, Visa, Budweiser, Panasonic, Pepsi Cola, Chase či Home Depot. Oficiálním dodavatelem dresů je zase Adidas. Zajímavé sponzory mají i jednotlivé týmy. Například Los Angeles Galaxy dokázal dva měsíce po Beckhamově příchodu uzavřít s výrobcem zdravotních doplňků Herbalife smlouvu o sponzoringu dresů, která klubu každoročně přinese čtyři miliony dolarů. To se však firmě zřejmě vyplatilo – jen v roce 2007 se prodalo přes tři sta tisíc dresů s Beckhamovým číslem 23.
