Vína na Znojemsku vděčí za svou kvalitu příznivým podmínkám i pískovcovým sklepům
Ten poněkud protismyslný titulek se pokusím objasnit níže. Přesunuli jsme se na Moravu, kde má vinohradnictví a vinařství přece jen hlubší minulost. Někdejších deset vinařských oblastí Moravského regionu zredukovala vyhláška č. 324/2004 Sb. na čtyři podoblasti – mikulovskou, slováckou, velkopavlovickou a znojemskou, přičemž z regionu se stala vinařská oblast Morava. Její nejzápadnější výspou je podoblast posledně jmenovaná, znojemská, cestování po vinařské Moravě začneme tedy právě tam.
Území s jedenadevadesáti vinařskými obcemi se obtáčí kol přirozeného centra - historicky významného města Znojma - a patří k místům s nejkvalitnější produkcí vína. Réva se zde pěstuje již od počátku letopočtu a znojemská vína patří – již od dob přemyslovských – k tomu nejlepšímu, co se na Moravě rodí. Mohou za to mimořádné klimatické a půdní podmínky, originální prostředí, kde vína vyzrávají – v pískovci kopané nevyzdívané sklepy – hlavně však předlouhá tradice a zkušenosti generací vinohradníků a vinařů s tím nejlepším přístupem k řemeslu, které je spíše uměním.
Dnes se však podíváme do vinařského domu, jehož historie se píše od roku 1999. Tehdy jej v Dobšicích založil Jiří Hort. Dnes, po pěti letech činnosti, se jméno nevelkého vinařství s roční produkcí kolem 30 000 lahví stále pevněji zabydluje v povědomí milovníků vína, zejména pro originální, svým způsobem novátorský přístup v přípravě sortimentu sklepa.
Zvláštní je již fakt, že vinařství Hort není vlastníkem vinic. „Zastáváme myšlenku, že je důležité, aby práci dělali lidé, kteří jí maximálně rozumí. Považujeme se za vinaře, nikoliv za vinohradníky,“ taková je filozofie sklepmistra, který se rozhodl jít cestou spolupráce s pěstiteli ve více oblastech.
Druhým „průkopnickým“ počinem Jiřího Horta je příprava cuvée, tedy u nás nepříliš populárních směsek. U vědomí toho, že smísením různých odrůd se dají vlastnosti každé z nich akcentovat v nejlepším výrazu, připravují v Červeném sklepě zdařilé kupáže. Stejný je i přístup k modrým sortám. Z důvodu přetlaku nabídky kvalitních importovaných červených se v Dobšicích zaměřili na školení „růžáků“. Zdejší růžová vykazují vlastnosti, na které „slyší“ i vyhlášení vinařští mlsouni.
Nejzajímavější ovšem je skutečnost, že Jiří Hort vlastně žádným průkopníkem není. Je „oprašovatelem“ všeho, co zde již bylo a díky padesáti letům absence tradičního vinaření zmizelo. Vždyť na směskách – a také produkci růžových – stála převážná většina drobných vinařských podniků minulosti.
Svatovavřinecké 2003 rosé kabinet. Již hravá lososová barva s chomáči oslnivých jiskérek slibuje dobré popití. Bohatá vůně, překypující ovocitostí a intenzivním hroznovitým výrazem, je obsažná a hluboká. V chuti se všechny tyto vlastnosti prohloubí a zkomponují do dlouhého, příjemně odeznívajícího závěru. Příjemná kyselina nedovolí vínu „spadnout“ do fádní, naslazené uhlazenosti, ale dává mu povznášející, živý a harmonicky vyvážený doběh.
ČLÁNKY DO MAILU