Oblíbené pojistné podvody

Podivné požáry, netypická zranění, domy poškozené neexistující povodní či auta, která se nikdy neztratila, patří mezi oblíbené „kousky“ pojišťovacích podvodníků. Pojišťovny už delší dobu na odhalování jejich triků využívají speciální techniku, důmyslný software i celá oddělení detektivů. Přesto některé z podvodů doslova udivují svou naivitou a drzostí.

Foto: Dalibor Gluck/MFDnes/Profimedia

 Žhářů je mezi námi čím dál víc. Dokládají to alespoň statistiky vybraných tuzemských pojišťoven. V roce 2011 se v Česku tento staronový fenomén – úmyslně založené požáry – objevil nečekaně častěji než v předchozích letech.

Co je pojistný podvod

Lidé, kteří se o pojistný podvod pokusí, si možná ani neuvědomují, že jde o trestný čin podle § 250a trestního zákona s horní hranicí sazby nepodmíněného odnětí svobody až na 10 let. V případě jeho prokázání bývá zpravidla pozdě na snahu vrátit již vyplacené peníze nebo na „objasňovací“ dopis, že se vlastně nic nestalo a škoda nemusí být nahrazena.

Pojistného podvodu se dopustí každý, kdo při sjednávání pojistné smlouvy nebo uplatnění nároku na pojistné plnění uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje nebo podstatné údaje zamlčí, nebo úmyslně vyvolá pojistnou událost nebo stav vyvolaný pojistnou událostí udržuje v úmyslu zvýšit vzniklou škodu.

Zdroj: Česká asociace pojišťoven

Jen pojišťovna Kooperativa zaregistrovala asi patnáctistovku požárů, přičemž minimálně celou jednu třetinu způsobili žháři. „Razantně narostly takovéto škody zejména u podnikatelů, a to o více než 60 procent,“ říká mluvčí pojišťovny Kooperativa Milan Káňa a dodává, že se jednalo především o takzvané „totální“ škody, kdy provozovna shořela na prach. Často se tímto způsobem podnikatelé snažili řešit finanční krizi své firmy. „Klientovi tak shořely třeba dvě budovy hotelu na hoře sv. Šebestiána. Poté co oheň zničil jednu budovu, jsme získali indicie, že šlo o úmyslné založení požáru. Původně měly shořet oba domy, něco se ale nepovedlo. Do týdne po prvním požáru ‚překvapivě‘ shořela i ta další budova,“ líčí Káňa s tím, že případ pak už rovnou řešila policie.

Také počítačový systém pojišťovny ČSOB loni upozornil na jeden případ, kdy měl požár způsobit škodu za zhruba 800 tisíc korun na nemovitosti jisté menší firmy. Na základě práce detektivního oddělení se ale zjistilo, že budova vykazovala značné technické nedostatky již dávno předtím, než se v ní objevil oheň. Rozsáhlá poškození vznikla už kvůli neodborně provedené práci při výstavbě.

Na začátku letošního roku ale likvidátoři pojišťoven zaznamenali podobné tendence i u soukromých osob. „Registrujeme již několik škod, kdy shořel soukromý rodinný dům, který byl zahrnut do exekučního řízení,“ potvrzuje nový trend nejen Káňa z Kooperativy, ale i Petr Milata z ČSOB Pojišťovny. Jeden z klientů ČSOB Pojišťovny si koupil rodinný dům na hypotéku. Banka proto standardně požadovala i pojištění domu (pojištění nemovitosti). Když se ale klient po nějaké době dostal do finančních problémů, sjednal si i pojištění domácnosti na tři miliony korun (v případě požáru by tyto peníze obdržel on, ne banka). Krátce po pojištění si pak jeho manželka v pojišťovně ověřovala, jaké by bylo pojistné plnění, pokud by dům shořel, a zda by se plnilo, pokud by dům zapálil někdo z jeho obyvatelů. Vzápětí u nich v domě došlo k úmyslnému založení požáru. Detektivové zjistili, že klienti odešli pět minut před požárem a zcela „náhodou“ měli s sebou i rodné listy všech členů rodiny, občanské průkazy, pasy a faktury k vybavení domácnosti. Škodu za poničené věci pak dokládali právě těmito účtenkami, přičemž část z dokladů byla falza. Na požářišti se navíc ani stopy po některých údajně ohněm zničených předmětech nenašly.

Podvodníci milují živly

Vedle podvodníky oblíbeného ohně jsou „v kurzu“ i další vybrané pohromy. Při živelných katastrofách tak někteří výtečníci podle Evy Svobodové z pojišťovny Uniqa doufají, že pojišťovny budou ve stresu a v návalu práce méně ostražité a pečlivé, a tudíž se jim podaří jejich podvodné jednání snadněji „protlačit“. Nejčastěji se pokouší škodu „nakamuflovat“ nebo skutečnou škodu alespoň uměle navýšit. „Silnější vlna majetkových podvodů se pravidelně objevuje hned po nějaké katastrofické přírodní škodě, jako jsou povodně, ale i vichřice nebo tíha sněhu,“ potvrzuje Eva Svobodová. Na velké krupobití, o kterém se většinou hojně píše ve všech médiích, se tak snadno podvodníci odkazovat nemohou. Škoda po kroupách na autě, skleníku nebo na zastřešení bazénu bývá i jednoznačně rozpoznatelná.

V Moravskoslezském kraji chtěla situace po velkých povodních využít také majitelka rodinného domu. „Po sérii velmi medializovaných záplav na jaře loňského roku pojišťovně nahlásila poškození domu záplavami z roku 2009. Podklady, které nám předložila, byly velice věrohodné až na jeden detail. Dům stál úplně na samém vršku kopce a kolem něj netekl ani potok, natož řeka, jak uváděla klientka. Korunu jejímu příběhu pak dalo svědectví několika stavebních dělníků z Ukrajiny, kteří dům opravovali,“ vypráví Václav Bálek z pojišťovny Allianz.

Přehled odhalených pojistných podvodů podle jednotlivých krajů ČR za rok 2011:

Zdroj: Česká pojišťovna

Opravdu bizarní podvody

Někteří podvodníci jsou docela rozverní, a když se pokoušejí o pojistný podvod, nemají ani dostatek soudnosti. Jako třeba slečna ze severních Čech, která pojišťovně nahlásila poškození zevních genitálií z jízdy na kolotoči. „Škodu ve výši několika desítek tisíc korun chtěla zaplatit z odpovědnostní pojistky provozovatele pouťové atrakce. Kolotoč byl ovšem podle pojišťovny v celé věci nevinně. Ve skutečnosti se této mladé dámě trochu vymkla pouťová zábava z rukou, protože nepříjemná tržná poranění intimních partií jí nezpůsobila sedačka kolotoče, nýbrž pět mladíků, se kterými se rozhodla vyzkoušet netradiční sexuální praktiky,“ popisuje mluvčí České pojišťovny Tomáš Zavoral.

Často jsou důvodem pojistných podvodů podle expertů z pojišťoven ryze osobní důvody, jako je ztráta zaměstnání, neutěšená finanční situace a v případě podnikatelů také neúspěšná podnikatelská činnost. „V neposlední řadě to bývá i to, že se dotyčný nesmířil se situací, že věc, kterou si poškodil nebo zničil sám, si bude muset – sám – také zaplatit. Tyto případy pak často klienti uplatňují z pojištění odpovědnosti svých kamarádů a známých, jsou to většinou celkem typické škody: omylem rozsednuté brýle, kterých si návštěva nevšimla na křesle, nebo limonáda zateklá v notebooku, kterou dítě kamarádky vylilo ze skleničky přímo do klávesnice,“ konstatuje Dagmar Koutská z Allianz.

Podle Evy Svobodové se v poslední době ale zvyšuje drzost opravdových podvodníků, jež si z pojištění chtějí udělat „výdělečný byznys“. Ti příležitostní, kteří „to prostě zkusí“, se zpravidla zaleknou, jakmile pojišťovna začne vyžadovat další doklady a vysvětlení, protože pochopí, že jednoduše to nepůjde. Prokázaná hodnota pojistných podvodů tedy i v Česku stále meziročně roste.

Všechny šetřené případy pojistných podvodů ve specifikovaných oborech pojištění:

(částky v milionech Kč) 

Zdroj: Česká asociace pojišťoven