Menu Zavřít

Konec jednosměrného provozu. I české firmy už vydělávají na německém trhu

5. 4. 2018
Autor: Lucie Pařízková / Empresa Media / Profimedia

Německé firmy investují na východ od svých hranic zejména proto, aby snížily své provozní náklady. České společnosti naopak velký německý trh vnímají jako dobrou příležitost pro svou expanzi. V Německu si tak pomalu začínají zvykat na stále častější přítomnost firem z východní Evropy.

Česká republika byla od roku 1989 německými manažery vnímána především jako banka pracovní síly, kde je možné levně vyrábět, případně si vybrat své subdodavatele. Mzdové náklady jsou v ČR podstatně nižší, než je tomu v Německu.

Minimální mzda je v Německu na úrovni 8,84 eura za hodinu (224 korun), zatímco v ČR od začátku roku 2018 činí 73,20 koruny.

Srovnání růstu průměrné hrubé mzdy v ČR (v CZK) a Německu (v EUR):

Cz Wages De Wages

Pozn: Podle posledních údajů je průměrná hrubá česká mzda 31 646 korun měsíčně, v Německu to je 3 09 eur, což odpovídá 96 368 korun. Zdroj: ieconomics.com

Německá agentura Germany Trade and Invest (GTAI) doporučuje, aby firmy z největší evropské ekonomiky investovaly v České republice. Naopak opatrný postoj zastává k Polsku, kde se začíná uplatňovat ekonomický patriotismus.

Bagety, elektronika, energetika

Poslední dobou se stále více českých firem osměluje a snaží se prorazit na více než 80milionovém trhu. Jedním z příkladů, na který upozornil německý zpravodajský server focus.de, je firma Bageterie Boulevard, jež se v Česku prosadila s bagetami a saláty.

První německou pobočku otevřela v roce 2016 v Drážďanech, loni v březnu v Berlíně. Obě města jsou z ČR po dálnici dobře dostupná.

Na německém trhu se prosazuje také internetový obchod Alza. Svou fyzickou expanzi na německé jazykové území započal loni ve Vídni, pobočka je zásobována ze skladu v Bratislavě.

Už v roce 2015 firma spustila web Alza.de pro německé zákazníky. Hovoří také o tom, že i v Německu chce mít kamenné pobočky.

České společnosti se snaží uchytit také na německém energetickém trhu. Polostátní firma ČEZ investovala od roku 2016 do větrných elektráren, ke konci roku 2017 vlastnila 53 větných turbín o instalovaném výkonu 135 MW.


Čtěte rozhovor časopisu Euro s generálním ředitelem ČEZ Danielem Benešem:

Beneš: Rozdělení ČEZ na čistou a špinavou část je dobrý nápad

Generální ředitel ČEZ Daniel Beneš


Přes investiční fond Inven Capital vstoupila i do německých firem v oblasti decentralizované energetiky.

V Německu zaujal svou investicí i holding EPH Daniela Křetínského, který v roce 2016 odkoupil (společně s PPF Investments) od švédského koncernu Vattenfall hnědouhelné lomy a elektrárny ve východním Německu.

MMF24

Dále čtěte:

Česko loni přilákalo investice za 173 miliard. Hlavně z Německa a daňových rájů

Sonnen slibuje revoluci v energetice. V ČEZ si mnou ruce

Miliardy místo milionů. Křetínský a PPF zaúčtovali německé uhlí

Hlad německých firem po českém zboží roste

Hranice mezi ČR a Německem u Rozvadova (Zdroj: Rasch Jan/Euro)


  • Našli jste v článku chybu?
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).