Dvoupodlažní monstrum fascinuje veřejnost svojí velikostí i komfortem na palubě, letecké společnosti po něm však zrovna neprahnou. Prodeje zaostávají za původním očekáváním a vložené investice se Airbusu nejspíš nikdy nevrátí. A380 totiž není snadné plně vytížit. Aerolinky proto dávají přednost flexibilnějším dvoumotorovým letadlům s menší kapacitou a nižšími provozními náklady.
Přesně před jedenácti lety, 27. dubna 2005, se poprvé vznesl do vzduchu Airbus A380 – největší dopravní letoun pro přepravu cestujících na světě. Čtyřmotorový kolos se dvěma palubami je certifikován až pro 868 cestujících, v praxi však letecké společnosti využívají konfigurace kabiny se dvěma až čtyřmi třídami o celkové kapacitě 379 (Singapore Airlines) až 615 (Emirates) cestujících.
Díky dvěma palubám po celé délce trupu má kabina Airbusu A380 podlahovou plochu 550 metrů čtverečních, což je o 40 procent víc než v případě Boeingu 747-8. Některé společnosti využívají velkorysé prostornosti letounu k nabídce speciálních „suites“, uzavřených kabin pro nejnáročnější zákazníky, kteří se nespokojí ani s první třídou. Poměrně běžný je také bar či společenská místnost pro pasažéry v první a obchodní třídě. Úplně zkrátka však nepřijdou ani cestující v Economy – sedadla ekonomické třídy jsou u některých aerolinií široká až 48 cm, zatímco v Boeingu 747 je to nejčastěji o tři a půl centimetrů méně. Od roku 2017 začne Airbus dodávat A380 také v „high density” konfiguracích s 11 sedadly v jedné řadě namísto aktuálních deseti. Společnost nicméně tvrdí, že i tak dokáže zachovat šířku sedadel 46 cm.
Ve vzduchu až 17 hodin
Model A380 bývá nejčastěji nasazován na dlouhé vysokokapacitní trasy. Nejdelší pravidelnou linkou tohoto modelu je let společnosti Quantas z australského Sydney do texaského Dallasu, který měří 13 804 km a trvá bezmála 17 hodin. Naopak nejkratší je spojení mezi Dubají a Kuvajtem – „pouhých“ 861 km.
K poslednímu březnu letošního roku bylo v provozu 184 Airbusů A380, provozovaných třinácti leteckými společnostmi. Jsou mezi nimi i tradiční evropské aerolinie jako British Airways, Air France nebo Lufthansa, avšak žádná americká firma. Velmi oblíbený je Airbus A380 u aerolinií ze středního i dálného východu. Vůbec prvním provozovatelem byly Singapore Airlines (od 2007) a největší flotilu „třistaosmdesátek“ mají dubajské Emirates. Ty začnou od 1. května nasazovat A380 na pravidelné lince do Prahy, kde dvoupatrový kolos vystřídá dosavadní Boeing 777. Letiště Václava Havla muselo realizovat soubor stavebních a technických úprav, aby mohlo velkokapacitní stroj patřičně odbavovat.
Emirates provozují už 75 Airbusů A380, dalších 67 mají objednaných. Zajímavou statistiku přinesl nedávno na svém blogu server Flightradar24, který poskytuje informace o pohybu dopravních letadel. V jeden konkrétní den, 15. dubna 2016, vzlétlo 68 „třistaosmdesátek“ Emirates, které dohromady vykonaly 131 letů na 38 různých letišť o souhrnné délce 1 435 459 kilometrů. Průměrný let byl dlouhý 10 956 km a trval 7 hodin a 15 minut.
Odbyt vázne
Airbus A380 je bezesporu fascinující stroj a u cestující veřejnosti se těší značné oblibě, jeho odbyt nicméně zaostává za původními očekáváními. V roce 2007 Airbus odhadoval, že do roku 2020 bude v kategorii VLA (very large aircraft, letadla s kapacitou přes 400 sedadel) poptávka po 1383 až 1771 strojích podle vytíženosti letišť. Návratnost projektu A380 byla původně vyčíslena na 270 prodaných letounů, později však číslo narostlo na 420 kusů – a k březnu 2016 měl Airbus na svůj největší model celkově jen 319 objednávek. Výrobce nabízí velkým odběratelům výrazné slevy z ceníkové ceny, která činí 432,6 milionu dolarů (10,3 miliardy korun).
V roce 2014 finanční ředitel Airbus Group Harald Wilhelm veřejně prohlásil, že v roce 2018 může být program A380 předčasně ukončen. Jeho slova poté mírnil generální ředitel Fabrice Bregier. Za pravděpodobnější vývoj označil modernizaci (viz dále). Společnost ovšem začala veřejně připouštět, že investice ve výši 25 miliard dolarů (598 mld. Kč) se jí nikdy zcela nevrátí.
Airbus A380 v číslech
Délka: 72,72 m
Rozpětí: 79,75 m
Výška: 24,09 m
Maximální kapacita: 868 cestujících
Maximální vzletová hmotnost: 575 000 kg
Dolet: 15 200 km
Počet dodaných kusů (03/2016): 184
Letecké společnosti považují A380 za vhodný stroj na dlouhé trasy, ovšem pouze tam, kde existuje dostatečná poptávka. „Je to fantastický letoun, pokud ho dokážete naplnit,“ řekl před časem William Walsh, ředitel IAG (holding British Airways, Iberie, Vuelingu a Air Lingus), odbornému analytickému serveru Leeham News. Nevýhodou je podle něj malá flexibilita. „Vyplatí se pouze na určitých segmentech naší sítě, kde ho dokážeme naplnit, ale kde nehraje klíčovou roli frekvence (leteckých spojů).” Jako příklad uvedl, že lze s ekonomickou výhodou nasadit dva A380 namísto tří Boeingů 747 mezi Londýnem a Los Angeles a zároveň tím ušetřit nedostatkové „sloty“ na vytíženém letišti Heathrow.
Porovnání velikosti největších dopravních letadel (Autor: Clem Tillier prostřednictvím Wikimedia Commons)
Provozní náklady Airbusu A380 se pohybují okolo 50 dolarů za „sedadlohodinu“. To je asi o 10 procent víc než v případě dvoumotorového Boeingu 777-300ER. Odpovědí Airbusu na tento model (i na menší Boeing 787 „Dreamliner”) je nový A350, který byl poprvé uveden do provozu teprve před rokem (u Qatar Airways). Evropský výrobce na něj získal již 777 objednávek.
Už dlouho se v odborných kruzích objevují spekulace o modernizované verzi A380neo s úspornějšími motory nové generace a také o prodlouženém modelu A380-900. Po obou změnách v minulosti veřejně volal šéf Emirates Tim Clark. V Airbusu nezůstala jeho slova oslyšena. „Je pro nás velmi významné, když náš největší zákazník říká: musíte upgradovat A380,“ řekl loni v listopadu Fabrice Bregier. Tvrdí, že modernizovaný A380 se nakonec na trh dostane, ale nikoliv v dohledné době. Rok 2022, který naznačil ve veřejné debatě jeden z analytiků, je podle Bregiera „příliš brzy“.
Video: Evakuace za 90 sekund
Homologační pravidla vyžadují kompletní evakuaci letounu za 90 sekund. A to platí i pro Airbus A380 konfigurovaný na maximální kapacitu. Při zkoušce, která proběhla v Hamburku v roce 2006, bylo na palubě celkem 873 osob – vedle cestujících také posádka.
Okolnosti evakuační zkoušky jsou stanoveny v certifikačních předpisech. Letoun musí stát v neosvětleném hangáru. 40 procent figurantů musí být ženy, 35 osob pak starších padesáti let. A tři musí mít s sebou velkou panenku. Opravdu. Všichni figuranti musí opustit letadlo nouzovými východy, k dispozici je ovšem jen polovina z celkového počtu. Simuluje se tak situace, kdy je část východů zablokovaná například požárem nebo polohou letadla. Na průběh evakuace se můžete podívat na videu:
Čtěte dále:
Osobní Jumbo Jet? Airbus a Boeing prodávají VIP verze letadel