Když šéf americké banky Wells Fargo John Stumpf minulý týden rezignoval, určitě se nenašel nikdo, koho by to překvapilo. Od vypuknutí aféry s falešnými účty byl odchod Stumpfa na spadnutí. Ještě před pár měsíci by na to ale vsadil málokdo; snad kromě pověrčivých, kteří sledují výroční ceny Morningstar.
Stumpf letos v lednu převzal od výzkumné společnosti Morningstar cenu za nejlepšího generálního ředitele v USA za minulý rok. 62letý Američan byl tehdy takřka na výsluní. Všichni obdivovali způsob, jakým banku provedl obdobím po finanční krizi a udělal z ní největší ústav v USA.
Jenže Stumpf pak pokračoval stejně jako předchozí držitelé této ceny. John Martin, vítěz z roku 2014 a šéf biofarmaceutické společnosti Gilead, rezignoval v lednu 2016. Merrill Miller, držitel ceny z roku 2012 a CEO výrobce vybavení pro ropný průmysl National Oilwell Varco, skončil o 11 měsíců později. James Sinegal, vítěz v roce 2011 a šéf maloobchodního řetězce Costco, dokonce ohlásil svoji výpověď ještě před převzetím ceny. Ani vítěz z roku 2010, šéf automobilky Ford Alan Mulally již ve funkci není, byť rezignoval až po třech letech. Pouze držitel z roku 2013 E. Hunter Harrison, generální ředitel firmy Canadian Pacific Railway, která spravuje stejnojmennou železniční trať, dosud stále šéfuje své firmě.
Morningstar tuto záležitost považuje za náhodnou shodu okolností. „Rozhodně nevylepšujeme reputaci ředitelům, kteří mají nakročeno k odchodu,“ odmítá Morningstar jakékoli spekulace podle webu Fortune. Ani Stumpfova rezignace prý Morningstar nepřiměje vyhlašování ceny zrušit.
Druhý za Stumpfem se umístil šéf Amazonu Jeff Bezos, za ním skončil Jeff Immelt z General Electric. Že jim uniklo vítězství, asi nelitují.
Morningstar zvolení Stumpfa šéfem roku zdůvodnila mimo jiné tím, že se jedná o „dobrého člověka“. „Vedl banku v obtížném období a vyhýbal se tomu, aby kladl zisk před zákazníky.“ Ve světle dnešního skandálu toto prohlášení nezní příliš důvěryhodně.
Stumpf odstoupil minulý týden ve středu. Wells Fargo letos otřásá skandál kvůli prodejním praktikám. Zaměstnanci banky založili bez vědomí zákazníků asi dva miliony falešných účtů. Banka za to zaplatí 185 milionů dolarů (4,5 miliardy korun).