„Ekologického oskara“ cenu E.ON Energy Globe Award ČR 2011 získal za svou slaměnku Lukáš Čejna z Kruplova na Jindřichohradecku. Přesvědčil, že ocenění za ekologické smýšlení a vlastní zručnost si právem zaslouží.
Foto: Lukáš Čejna
Svépomocí totiž postavil ve své rodné vsi nízkoenergetický rodinný dům z čistě přírodních materiálů. Kromě šetrnosti k životnímu prostředí se při stavbě zároveň snažil najít způsob bydlení pro člověka harmonický a přirozený. Inspiroval se tedy radami předchozích generací, pro které bylo ekologické bydlení – tedy bydlení v souladu s přirozenými životními podmínkami – zcela samozřejmé.
Pro výstavbu svého rodinného domu si vybral vyučený tesař rodnou ves, kde jeho rodina žije po generace a kde sám vyrostl. Vzhledem ke vzdělání a zkušenostem v oboru dřevostaveb si architektonické i konstrukční řešení navrhoval sám. Stejně jako kdysi naši předci, stavěl i on dům pouze z toho, co má člověk v bezprostřední blízkosti místa, kde hodlá žít. Stačilo mu tak dřevo, kámen, sláma, hlína a rákos. Pro výstavbu samotnou mu pak stačily vlastní ruce a pomoc rodiny a přátel. Na objednávku byla dodána pouze rákosová střecha a pec s komínem.
Nosný systém patrového nepodsklepeného rodinného domu tvoří dřevěný tesařský skelet bez hřebíků či jiných kovových spojovacích prvků. Tato kostra domu je vyplněna půlmetrovými vrstvami slámy, které jsou potažené vnitřními i vnějšími hliněnými omítkami a nahozeny pískovo-jílovým štukem. Vnější omítka je tvořena pomocí králičího pletiva na dřevěných sloupcích nebo přímo na balících slámy, na které je nanesena směs rozředěné jílové hlíny, hnoje, pilin, slámy a písku. Stěny byly nakonec natřeny vápenným nátěrem, který jim umožňuje dýchat a přirozeně pracovat s okolními teplotními podmínkami. Střecha slaměnky je vyrobena z rákosových vrstev silných 40 cm a ve špici je po celé délce zabezpečena šindelovým krovem.
Životnost domu odhaduje majitel na desítky let, přičemž sám zdůrazňuje, že se nesnažil o to, aby byl dům věčný, ale aby byl živý a žil společně se svými obyvateli. Pro bezproblémové fungování je nejdůležitější předejít zatékání vody do objektu. Dům proto stojí na kamenných základech s 30centimetrovým podvětráváním a terén pod základy je vyspádovaný od středu ke kraji, aby se pod domem voda držet nemohla.
Ve svém domě zachoval Lukáš Čejna i tradiční interiérové členění místností. Čistě obdélníková dispozice umožňuje rozdělení přízemí domu na dvě části – soukromou, kterou tvoří velká ložnice a koupelna, a návštěvní, tedy ústřední místnost s hliněnou pecí zastávající roli kuchyně i obýváku. Toto dispoziční řešení navíc přirozeně využívá tepla hliněných kamen a zajišťuje tak šetrné hospodaření s energií. Dům vytápějí kamna v přízemí, které zároveň slouží jako pec na vaření. Výškově dosahují až do patra, kde plynule přecházejí do komína a zajišťují sálavé teplo s výdržností až 12 hodin. Elektřina je pak používána výhradně pro provoz umělého osvětlení, pračky, lednice a vodního čerpadla.
Svépomocná stavba slaměnky vyšla svého autora přibližně na 2,5 milionu korun, tedy srovnatelně s náklady pro každou běžnou novostavbu. Specifickým konstrukčním řešením, použitým materiálem a celkovou filozofií přírodního bydlení představuje Čejnova slaměnka zajímavou alternativu pro všechny, kteří se rozhodli bydlet ekologicky, tedy v souladu s přirozenými životními podmínkami a ohleduplně k životnímu prostředí i k sobě samým.
ČLÁNKY DO MAILU