Evropská směrnice se konečně objevuje i v českém právu
Zákon o finančních konglomerátech a změně a doplnění dalších zákonů platí od 29. září loňského roku. Do českého právního řádu uvedl institut finančního zajištění, a implementoval tak do něj směrnici 2002/47/ES o dohodách o finančním zajištění. Zákon nabídl finančním institucím a některým právnickým osobám nové možnosti zajištění pohledávek finančního charakteru prostřednictvím finančního zajištění. Finanční zajištění vtělené do paragrafů 323a – 323i obchodního zákoníku poskytuje nejen zvýšenou ochranu před insolvencí dlužníka, ale i jednodušší způsob vzniku zajištění a uspokojení zajištěných pohledávek v případě, že dlužník zajištěným finančním závazkům nedostojí. Jelikož nová ustanovení zavádějí do českého právního řádu ustanovení evropské směrnice, lze se s nimi v určité podobě setkat v právních řádech všech 25 členských států Evropské unie. (S výjimkou těch, které dosud nesplnily povinnost směrnici implementovat, což je v současné době dle dostupných informací pouze Nizozemsko.)
Ačkoli implementace směrnice o dohodách o finančním zajištění nebyla provedena perfektně, je přesto možné ji vzhledem k možnostem, které nabízí oproti úpravě předchozí, považovat za značný krok vpřed. Díky novým flexibilním metodám realizace zajištění, ochrany v konkurzu, substituce a prodeji za trvání finančního zajištění lze očekávat řádové zjednodušení zajišťování při derivátových obchodech, repo operacích, buy-sell back transakcích, jakož i při půjčkách cenných papírů a dalších treasury obchodů. Nová úprava finančního zajištění rovněž umožňuje využít způsoby zajišťování používané při financování na vyspělých finančních trzích i v České republice.
Především pro instituce.
Finanční zajištění je novým typem zajištění, které může být sjednáno v podobě zástavního práva nebo zajišťovacího převodu práva. Může zajišťovat pouze pohledávky finančního charakteru, tedy pohledávky z obchodů, jejichž předmětem jsou výlučně peněžní prostředky nebo finanční nástroje.
Předmětem finančního zajištění, takzvaným finančním kolaterálem, mohou být finanční nástroje (akcie, dluhopisy, opce, cenné papíry vydané fondem kolektivního investování a některé druhy derivátů) nebo peněžní prostředky na účtu. Bankovky ve fyzické podobě jsou vyloučeny.
Finanční zajištění je určeno především finančním institucím a velkým právnickým osobám. Za žádných okolností ho nemohou využít fyzické osoby. Jeho výhody jsou též odepřeny malým a středním podnikatelům – právnickým osobám. Aby si právnická osoba mohla finanční zajištění sjednat, musí splňovat alespoň dvě z následujících podmínek: její aktiva činí alespoň 600 000 000 korun, její čistý roční obrat je alespoň 1 200 000 000 korun a vlastní kapitál dosahuje částky alespoň 60 000 000 korun. Kromě toho musí být druhou smluvní stranou některá z taxativně vyjmenovaných finančních institucí zahrnujících banky (včetně zahraničních bank), spořitelní a úvěrní družstva, clearingové instituce, instituce kapitálového trhu, Českou republiku, jiné státy a územní samosprávné celky a další zákonem vymezené subjekty.
Práva a povinnosti.
Finanční zajištění vzniká na základě dohody mezi jeho poskytovatelem a příjemcem. Kromě toho je ke vzniku finančního zajištění nutné, aby byl kolaterál příjemci odevzdán nebo připsán na určený účet, či byl proveden zápis v evidenci investičních nástrojů, rubopis nebo jiný úkon, kterým je umožněno příjemci finančního zajištění finanční kolaterál držet a nakládat s ním. Sjednání i vznik finančního zajištění, včetně identifikace finančního kolaterálu, musí být doloženo buď písemně, nebo jiným záznamem umožňujícím uchování informací. Díky směrnici by měl být snížen práh formalit nutný pro registraci finančního zajištění ve formě zástavního práva ve Středisku cenných papírů oproti registraci běžného zástavního práva k cenným papírům. Skutečný efekt na praxi Střediska cenných papírů je však nejistý. Finanční zajištění rozšiřuje možnosti příjemce zajištění nakládat s finančním kolaterálem za trvání zajištění. V případě finančního zajištění ve formě zajišťovacího převodu je ze zákona oprávněn s převedenými finančními nástroji či peněžními prostředky nakládat příjemce. U finančního zajištění v podobě zástavního práva se mohou příjemce a poskytovatel finančního zajištění dohodnout, že právo s finančním kolaterálem nakládat bude mít příjemce finančního zajištění. V takovém případě může příjemce zajištění nakládat s peněžními prostředky poskytovatele finančního zajištění, které jsou předmětem zastavené pohledávky z vkladu, či vykonávat práva spojená se zastaveným finančním nástrojem a nakládat s ním, včetně práva převést finanční nástroj na třetí osobu nebo zastavit zastavený finanční nástroj. Podmínkou pro nakládání s finančním kolaterálem ze strany příjemce zajištění je poskytnutí rovnocenného finančního kolaterálu místo původního kolaterálu nejpozději v den splatnosti zajištěné pohledávky finančního charakteru. Pokud si to příjemce a poskytovatel smluví, mohou místo nahrazení původního kolaterálu rovnocenným finančním kolaterálem provést započtení, přičemž se započte zajištěná pohledávka příjemce zajištění proti pohledávce poskytovatele finančního zajištění na poskytnutí rovnocenného finančního kolaterálu.
Jak lze realizovat finanční zajištění?
Příjemce finančního zajištění má právo na uspokojení své zajištěné pohledávky z poskytnutého finančního kolaterálu v případě, že zajištěná pohledávka finančního charakteru nebyla splněna, anebo pokud nastala jakákoli obdobná skutečnost dohodnutá mezi poskytovatelem a příjemcem finančního zajištění. Ve srovnání s obecnou právní úpravou umožňuje úprava finančního zajištění snazší dosažení uspokojení zajištěné pohledávky. Pokud byly jako finanční kolaterál poskytnuty finanční nástroje, je možné zajištěnou pohledávku uspokojit přivlastněním si zastaveného finančního nástroje, započtením pohledávky na vyplacení hodnoty převedeného finančního nástroje proti zajištěné pohledávce, prodejem finančního nástroje (a to v souladu se sjednanými podmínkami nebo způsobem obvyklým na finančních trzích), výkonem práva spojeného s finančním nástrojem, nebo započtením nebo závěrečným vyrovnáním. To v případě, že příjemce finančního zajištění vykonával právo nakládat se zastaveným finančním nástrojem a nenahradil chybějící zastavený finanční nástroj rovnocenným finančním kolaterálem. Pokud je finančním kolaterálem pohledávka z vkladu či peněžní prostředky na účtu, je příjemce zajištění oprávněn uspokojit svoji zajištěnou pohledávku z peněžních prostředků, které jsou předmětem zastavené pohledávky či zajišťovacího převodu.
