Inventura stavu životního prostředí v Česku není příliš radostná. V některých regionech je situace horší, než v éře socialismu, lidé tam umírají dříve, než před rokem 1989.
Foto: Profimedia
Příčina? Ve vyspělých zemích, kde se kvalita prostředí stále zlepšuje, se tomuto tématu již dávno nevěnují jen ekologické organizace. To je jedním z postřehů tuzemských nadací, které se životnímu prostředí věnují.
„Jak v Evropě, tak ve Spojených státech přestává být odpovědný přístup k životnímu prostředí záležitostí ekologických neziskovek či zelených stran, ale stává se středním proudem a součástí hodnotového systému střední třídy,“ říká ředitel Nadace Partnerství Miroslav Kundrata. „Svědčí o tom například jasně deklarovaná zelená politika britských konzervativců či rostoucí a lépe situovaná voličská základna Zelených v Německu, v Lucembursku, Rakousku a v dalších zemích,“ dodává ředitel Nadace Partnerství.
Stabilní ukotvení ekologie ve veřejném mínění podle něj přináší vyšší podporu ekologickým organizacím. „Je paradoxní, že se do českého prostředí některé evropské a globální trendy přenášejí velmi rychle; zvlášť když se jedná o technologie nebo některé spotřebitelské trendy, jejichž příkladem mohou být farmářské trhy, které si velmi rychle získávají popularitu. Zatímco jiná témata, typicky postoje k obnovitelným zdrojům, k ochraně klimatu nebo k ochraně přírody mají u nás trvale pubertální stadium,“ konstatuje Miroslav Kundrata.
Do problematiky životního prostředí se ve vyspělých zemích začínají masově zapojovat lidé, kteří dříve do této oblasti nezasahovali. „Například ve Stuttgartu se v posledních měsících spojili profesionální advokační organizace, veřejnost, střední třída, ale i senioři, aby se zcela jasně vyjádřili k rozvojovým záměrům ve Stuttgartu – většina obyvatel je považovala jak za zbytné, tak za ekonomicky neefektivní a zcela necitlivé k budoucnosti města a prostředí pro život v něm,“ popisuje dobré zkušenosti ze zahraničí Jiří Bárta, výkonný ředitel Nadace Via.
Bod zlomu
Právě zapojení široké veřejnosti i firem do ochrany životního prostředí vede ve vyspělých zemích k trvalému zlepšování kvality života jejich obyvatel. V Česku se naopak chladný vztah řady politiků i některých firem k prostředí projevuje postupným zhoršováním řady ukazatelů. „Situace znečištění měst se vzhledem ke zvýšené automobilové dopravě od 90. let neustále zhoršuje,“ popisuje situaci Jasna Flamiková z Nadace Veronica.
Přitom po roce 1989 to dlouho vypadalo, že se věci ubírají správným směrem. Kvalita životního prostředí se začala po sametové revoluci výrazně zlepšovat jak v důsledku postupné obměny technologií, tak kvůli poklesu výroby znečišťujícího průmyslu. „Veřejnost uklidnilo, že stát o životní prostředí dobře pečuje, a starost o ně se v průzkumech veřejného mínění propadla z druhé příčky na počátku devadesátých let až někde na desátou,“ popisuje vývoj Miroslav Kundrata. Bez pozornosti a tlaku veřejnosti se však pozitivní vývoj zastavil.
„Zprávy o životním prostředí kolem roku 2005 už jasně signalizují obrat k horšímu v mnoha oblastech. V ovzduší aglomerací je kritické množství nebezpečných jemných prachových částic, viz. krize na Ostravsku, ale i v jiných oblastech, i přes masivní investice do čistíren odpadních vod pokračuje expanze sinic v povrchových vodách, nedaří se nám zvyšovat podíl recyklace v rostoucím množství odpadů, nedokážeme zastavit fragmentaci krajiny ani úbytek druhové rozmanitosti…“ vypočítal ředitel Nadace Partnerství některé ze závažných problémů.
„Nad tím vším je zoufalá ekologická negramotnost českých politiků v čele s prezidentem a ministrem životního prostředí, kteří dlouhodobě vysílají k veřejnosti ty nejhorší signály a pochopitelně velmi negativně ovlivňují postoje a chování spotřebitelů - voličů. Česká republika se tak stává v přístupu k životnímu prostředí, zejména k ochraně klimatu a k ochraně přírody, evropským skanzenem, nad kterým si člověk při srovnání s veřejnou debatou kdekoliv na Západě může ukroutit hlavu,“ pokračuje Miroslav Kundrata.
Právě přístup politiků k životnímu prostředí má přitom na veřejné mínění výrazný vliv. „Možná už jsme zapomněli, že předzvěstí listopadových událostí roku 1989 byla nespokojenost Severočechů s mírou znečistění ovzduší, která vyústila až v nepovolené občanské protesty a demonstrace. Před dvaceti lety totiž nebylo v naší zemi téma životního prostředí rozhodně na pořadu dne. Oficiálně bylo vzato na vědomí až v dubnu 1988, kdy bylo ministerstvo vnitra přejmenováno na ministerstvo vnitra a životního prostředí. Přezíravý přístup tehdejší vládnoucí moci k problémům životního prostředí ani každodenní jednání většinové společnosti se tímto krokem přesto nezměnilo,“ vzpomíná na vývoj ředitelka Nadačního fondu pro vydru Marie Pacovská.
„Dnes je situace diametrálně odlišná, a to jak v samotném stavu životního prostředí, tak v respektu nutnosti jej chránit. Přesto se hodnoty a každodenní jednání lidí a jejich vztah k životnímu prostředí nijak zásadně nezlepšil,“ dodala Marie Pacovská.
Přestože nadace věnují oblasti životního prostředí značnou pozornost, negativní vývoj posledních let zvrátit nedokáží. „Nadace nejsou schopny řešit tyto problémy, můžou pomoci s dílčími problémy nebo s ovlivněním veřejného mínění,“ upozorňuje Jasna Flamiková. Jako problém vnímají vlažný přístup veřejnosti i další nadace. „V oblasti životního prostředí je stále ještě malý aktivismus. Proto se snažíme podporovat občanská sdružení, jednotlivce i školy v aktivním přístupu,“ říká Tereza Pelclová z Nadačního fondu Zelený poklad.
„Problém je v nazírání veřejnosti na otázky týkající se ochrany životního prostředí, označování ekologicky zaměřených organizací za ekoteroristy, což si však v některých případech způsobujeme sami. Zde by pomohla lepší komunikace s veřejností a racionální přístup k otázkám ochrany životního prostředí. Ideální není ani současná legislativa, zde mohou nadace tím, že se budou obracet na patřičné orgány státní správy a postupně se snažit o její zlepšení,“ říká Ondřej Petrovský, ředitel Nadace pro záchranu a obnovu Jizerských hor.
Podobně vnímá svoji roli i Nadace Via. „Nadace mohou posílit pozitivní trend, jenž v Nadaci Via sledujeme několik posledních let: k oblasti ochrany životního prostředí, obecněji k zachování zdravého prostředí pro život, se čím dál častěji dostávají i lidé, kteří dříve do „veřejných věcí“ nezasahovali. Mnozí z nás - jako občané – již pochopili, že starat se musíme zejména my sami, a nejlépe přímo tam kde žijeme,“ říká Jiří Bárta. „Nadace mohou velmi pomoci, dokonce už jen tím, že existují, že jsou zrcadlem společnosti a zároveň nabízejí alternativu spotřebnímu stylu života. A pokud zároveň podporují vzdělávání a osvětu je šance, že se v budoucnu situace zlepší,“ doplňuje Marie Pacovská.
Překážkou ve zlepšování stavu životního prostředí je i finanční náročnost velké části projektů z této oblasti. „Hlavním problém cítím v nedostatku finančních prostředků a právě zde by mohly nadace pomoci,“ říká Ondřej Petrovský, ředitel Nadace pro záchranu a obnovu Jizerských hor.
Projekty pomáhají
Díky projektům, které podporují tuzemské nadace, se daří zlepšovat situaci alespoň na konkrétních místech. Největším projektem Nadace Partnerství, na kterém pracuje už třetím rokem, je výstavba Otevřené zahrady a poradenského centra ekologických neziskových organizací v centru Brna pod hradem Špilberk, spolufinancovaná z Operačního programu životního prostředí.
„Výstavbu jsme zahájili letos v létě a Centrum otevřeme s počátkem školního roku 2012/13. Brno tím získá atraktivní cíl pro obyvatele, školy i návštěvníky s unikátním vzdělávacím programem a neziskové organizace zázemí pro práci s veřejností v budově s pasivním energetickým standardem, která bude sama o sobě příkladem i pro další instituce, jak stavět nové budovy s administrativní povahou provozu v centru města,“ plánuje Miroslav Kundrata.
Nadace Zelený poklad podpořila v předchozím období například vznik Plzeňských farmářských trhů a Biodožínek v Plzni, které měly velký úspěch u veřejnosti. „Zároveň jsme pokračovali v podpoře přírodních školních zahrad. V našem programu Zelené školní zahrady, kde podporujeme plánování školních zahrad ve spolupráci s dětmi, rodiči a následně jejich výstavbu. V minulém roce považujeme za povedenou zahradu u 5. mateřské školky v Plzni,“ dodává Tereza Pelclová z Nadačního fondu Zelený poklad. V letošním roce chtějí v rámci tohoto projektu podpořit další čtyři zahrady v Plzeňském kraji.
Nadace Preciosa v loňském roce přispěla ZOO Liberec na rekonstrukci a zajištění expozice chovu rysů karpatských. Letos ve spolupráci se Společností pro Jizerské hory podpořila výsadbu dřevin v ohrožených oblastech, přičemž počítají i se zapojením mládeže v těchto aktivitách.
K významným projektům, které v minulosti podpořila Nadace pro záchranu a obnovu Jizerských hor patří obnova povalových chodníků a údržba turistické pěšiny na Naučné stezce Oldřichovské háje a skály. „Samotný projekt, spočíval ve vybudování několika dubových chodníku v části stezky mezi Sedlem pod Oldřichovským Špičákem a Lysými skalami v délce zhruba 80 metrů. V těchto místech byly již povalové chodníky vybudovány v roce 1999. V současné době však tyto chodníky z borového a smrkového dřeva dožily, jsou poškozené, návštěvníci tyto místa obcházejí a vznikají tak nové pěšiny. Stezka zde prochází Národní přírodní rezervací Jizerskohorské bučiny, kde je vznik nových pěšin nežádoucí,“ popsal ředitel nadace Ondřej Petrovský projekt, jehož cílem bylo vybudování nových povalových chodníků, vybudování svodnic, schodů a zábradlí na trase naučné stezky.
Letos nadace podpořila projekt, jehož cílem je zvýšení informovanosti veřejnosti a jejích zastupitelů v oblasti protipovodňových opatření. „Informovanost by se měla zvýšit hlavně takových oblastech, jako jsou vlivy zásahů člověka na chování vody v krajině, možnosti prevence. Výsledkem by měla v dlouhodobějším horizontu být změna v myšlení, chování a přístupu obyvatel a obcí k potokům a řekám, které ovlivňují život v obcích, ale také ke krajině jako celku,“ říká Ondřej Petrovský.
Nadace Via od roku 2007 pomáhá pomocí programu Rychlé granty z Fondu místních iniciativ podporovat mimo jiné i projekty zaměřené na ochranu životního prostředí. „Rychlé granty jsou rychle a jednoduše dostupné prostředky určené na informování o veřejných problémech a řešení aktuálních kauz, které se netýkají pouze několika občanů, nýbrž přímo či nepřímo všech obyvatel dané lokality či regionu,“ říká ředitel nadace Jiří Bárta.
Dalším významným projektem podpořeným nadací je ochrana přírodní lokality Trojmezí v Praze, kdy díky grantům z Nadace Via může občanské sdružení Trojmezí Chodovec, Hostivař, Záběhlice lépe a důrazněji prosazovat zájmy občanů proti developerům s cílem zachránit pražskou lokalitu „Trojmezí jako rekreační zónu pro desítky tisíc obyvatel přilehlých sídlišť Prahy 10, 11 a 15. Vzhledem k tomu, že kauza dále běží, tak se projekt za ukončený považovat zatím nedá,“ říká Jiří Bárta.
Nadace dřevo pro život připravila na letošní rok společně s Ostravskými městskými lesy pro žáky a učitele základních škol v Moravskoslezském kraji vzdělávací projekt, s jehož pomocí chce začlenit do vzdělávacích programů témata jako Environmentální výchova, Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech a Osobnostní a Sociální výchova.
„Jejich cílem je vrátit do škol informace o praktickém hospodaření v lesích a šetrném využívání dřeva jako obnovitelné a ekologické suroviny,“ říká Jan Řezáč z Nadace dřevo pro život. Právě takzvaná lesní pedagogika se podle něj v zahraničí rozvíjí od počátku 90. let 20. Stoletíjako forma prožitkové pedagogiky spojená s komplexním vnímáním lesa. „Tento směr vzdělávání by si zasluhoval větší pozornosti zejména proto, že dětem představuje lesní prostředí jako důležitý ekosystém se všemi biologickými a ekologickými vazbami,“ dodal Jan Řezáč.
Řadu projektů z oblasti životního prostředí dlouhodobě podporuje i ostravská Nadace Landek. „Podporujeme například úsilí spolupracujícího občanského sdružení Klub přátel Hornického muzea v Ostravě na vybudování „Naučné stezky Landek“. Nadace se pravidelně každoročně zúčastňuje akcí Den Země pořádaných v Ostravě,“ upozorňuje tajemník nadace Jaroslav Přepiora a pokračuje: „Tématu životního prostředí se za poslední dvě desetiletí dostalo významné podpory. Nadace to může ilustrovat na přikladu podpory projektů, které sloužily k realizaci ředy projektů v rámci programu Revitalizace Národní přírodní památky Landek.“
Originální nejsou jen projekty, ale také způsob, jakým na ně nadace získávají prostředky. Nadace Veronica bude letos uspořádala již 9. předvánoční benefiční aukci uměleckých děl ve prospěch ochrany přírody. Do aukce přispívá pravidelně řada umělců, například Olbram Zoubek, Jindřich Štreit, Dalibor Chatrný, Miroslav Šimorda, Jan Spěváček a další. Díky vybraným penězům může pak Nadace Veronica podporovat jednotlivé projekty. Jedním z těch úspěšných byl v minulosti i obnova ukázkového ovocného sadu na záchranu starých ovocných odrůd v Hostětíně, který později navštívil Princ Charles.
Zahraniční inspirace
I když situaci v oblasti životního prostředí není v Česku úplně radostná, ke zlepšení by v budoucnu mohly přispět některé pozitivní trendy ze zahraničí. „V březnu letošního roku proběhl, tak jako v předchozích letech, průzkum mínění realizovaný organizacemi GlobeScan and SustainAbility. Osloveno bylo skoro 600 expertů působící v oblasti životního prostředí. Výsledky naznačují, že v oblasti šíření konceptu trvalé udržitelnosti hrají významnou roli takzvané sociální podniky a neziskové organizace. Možná, že právě dynamický rozvoj sociálního podnikání ve světě je oním trendem, který bude přínosem pro nadace působící v oblasti životního prostředí a zároveň, nadace budou přínosem pro rozvoj sociálních podniků,“ říká Marie Pacovská.
Kromě všeobecného posunu ve vnímání otázek životního prostředí společností i podnikatelskou sférou jsou pro tuzemské nadace inspirací i některé konkrétní projekty, jak získat finanční prostředky na dobročinnost. „Jde například o platební karty v různých zemích, kdy se z každé platby kartou přispívá automaticky na ochranu životního prostředí,“ uzavírá Jana Flamiková z Nadace Veronica.
