Od černé k zelené

Sázka na životní prostředí

V evropském ropném a plynařském průmyslu se lámou ledy. To, co začalo tento měsíc v BP, má obdobu u řady dalších společností: začínají se tvořit konkrétní plány pro dobu „bezropovou“.

Jak na to budou nahlížet investoři? Nová studie agentury Bernstein Research zkoumá možnosti využití dosavadních zkušeností firem s odchodem od ropy. „Když se pozorně podíváme na čísla, jasně vidíme, že v jisté chvíli se vytváření zisku v této nové oblasti stane dostatečným lákadlem pro trhy a investory,“ říká Oswald Clint, analytik z Bernstein Research.

Britský ropný gigant BP zatím žádné takové ovoce nesklízí, navzdory slibu zdesetinásobit své nízkouhlíkové investice a snížit výrobu o 40 procent. Hodnota akcií BP na konci září opět klesla do blízkosti 25letého minima, na něž spadla letos v březnu.

Že nejde o jednoduchý proces s univerzálními pravidly, potvrzuje několik příkladů společností, které provedly svou vlastní „Energiewende“:

Neste: Finská rafinérská skupina zahájila v roce 2010 výrobu nafty z obnovitelných zdrojů (HVO). Dnes je jejím největším světovým výrobcem. Na tuto změnu začaly akcie společnosti reagovat v roce 2013, kdy okolo poloviny jejích zisků stále pocházelo z rafinace a prodeje uhlovodíkových paliv.

Reliance: Indická skupina byla na přelomu století taktéž integrovanou uhlovodíkovou korporací. Její podnikání zahrnovalo ropu, plyn, rafinování a petrochemický průmysl. To je ale minulost. Společnost se vydala směrem k retailu a digitalizaci. Růst akcií započal počátkem roku 2017, tedy dříve, než se obě tyto nové oblasti začaly podílet na celkových ziscích společnosti. Orsted: Dánský Orsted reprezentuje příběh úspěšné transformace. Tato společnost, původně zvaná Dong Energy, největší dánský výrobce ropy a plynu, byla prvním zpracovatelem fosilních paliv, který za tímto průmyslem zavřel dveře. K divesticím přistoupila v roce 2017 a akcie následně vystřelily nahoru.

Co chtějí investoři

„Návratnost“ opouštění fosilních paliv k určitému termínu nemá žádná firma zaručenu. Nakonec se jim to ale vyplatí - a to královsky. Pro investory jsou v tom podstatné dva faktory. Zaprvé je to odhodlanost. Korporace musí jasně stanovit, jaký je její cíl - jakési „co“. A zadruhé otevřenost. Daleko důležitější ale je „jak“ - společnosti svým investorům musejí poskytnout informace ukazující, jak přesně ke změně dochází.

„Investoři mají změny rádi. Vyžívají se v příbězích o úspěšných společnostech a jejich obřím růstu a rádi těmto příběhům věří“říká analytik z Bernstein Research Oswald Clint. „Ale než se rozhodnete do někoho vrazit stovky milionů dolarů, nebo dokonce miliardu, potřebujete nějaká reálná čísla, o která můžete tyto pocity opřít“ doplňuje.

Naprostá otevřenost byla jedním z důvodů, proč například dánský Orsted tuto přeměnu zvládl na výbornou. „Orsted poskytuje naprosto všechna data. Když si otevřete jejich analytické záznamy, nestane se vám, že byste tam nějaké číslo nenašli. Nejsou tam žádné mezery. Každý investor si může udělat jasný obrázek o každém projektu nebo si sám spočítat hodnotu celé společnosti“ dodává Clint.

Z evropských fosilních obrů zavelel BP k obratu jako první. A nebude poslední. Norský Equinor bude mít od listopadu nového šéfa, který nejspíše velmi rychle ukáže, co lze od něj v této oblasti očekávat. Také Shell na svém strategickém dni (bude v únoru 2021) pravděpodobně oznámí podobný směr, jakým se vydal BP. „Všichni se vydávají víceméně stejným kurzem. Je to jen otázka rychlosti,“ říká Clint.

Ropný soumrak

Velice nás zaujal výhled BP, v němž počítá s růstem amerického trhu s nekonvenční ropou, a to i vzhledem k obecným předpovědím o dlouhodobém poklesu světové poptávky po ropě.

Hlavní scénář vývoje poptávky podle BP, zvaný „rapid“, počítá se stálým poklesem světové spotřeby v letech 2018 až 2030. Poté dojde k rychlému pádu až do roku 2050, kdy bude poptávka zhruba na polovině hodnot loňské celosvětové spotřeby. Podle tohoto scénáře pak ceny ropy bude možné analyzovat jen jedním způsobem - pod mikroskopem.

Přestože se nad světovým ropným průmyslem stahují mračna, očekává BP zvýšení produkce na americkém trhu nekonvenční ropy. Tedy sektoru, který v posledních letech devastuje investovaný kapitál a který ještě před letošním propadem snížil produkci o 25 procent. I podíl tohoto odvětví na celkovém ropném trhu se má v průběhu dvacátých let podle BP zvětšovat. To se má dít na úkor těžařů z Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) s výrazně nižšími náklady, jako je například Saudi Aramco.

OPEC obnoví svůj tržní podíl až po roce 2030. Bude to už ale jiný, menší trh. Globální poptávka po ropě se letos na vrcholu pandemie bezprecedentně snížila. Svět najednou potřeboval o 20 milionů barelů na den méně. Mezi lety 2030 až 2050 podle BP denní poptávka klesne dokonce o 43 milionů barelů.

Výhledy BP ohledně trhu nekonvenční ropy jsou optimističtější, než jaké očekávají manažeři samotných těžařů. Michael Cohen z BP tvrdí, že klíčový předpoklad pro tento výhled je, že OPEC zvládne dostat ropnou nabídku a poptávku zpět do rovnováhy, „aby došlo k mírnému růstu cen“.

Mezi další předpoklady Cohen řadí tyto: velcí producenti z organizace OPEC dají prostor návratu ropy z Íránu a Venezuely, pokud to politika dovolí. Nekonvenční ropa bude na vzestupu - ale pomaleji než dřív. Z minima zhruba sedm milionů barelů za den v roce 2021 dosáhne 9,6 milionu v roce 2030. To znamená průměrný roční růst o 280 tisíc barelů za den, což je méně než poloviční tempo růstu z let 2008 až 2019. Výroba nekonvenční ropy bude efektivnější. Růst nebude vyžadovat tolik reinvestic.

Někteří z analytiků přitakávají. Vedoucí výzkumu břidlicového sektoru v Rystad Energy Artěm Abramov prozradil, že výhled BP ohledně trhu s nekonvenční ropou je „dosti konzervativní“ „Je to možné, a to i ve světě, kde barel WTI přijde na 40 až 45 dolarů. Zdokonalení základní produkce, optimalizace nákladů a zvýšení produktivity umožní nové oživení odvětví“upřesňuje Abramov.

Tento výhled ale počítá s tím, že hráči na trhu nekonvenční ropy budou na jeho oživení reagovat příznivě. Před půl rokem zahájily Saúdská Arábie a Rusko cenovou válku, která navzdory svému krátkému trvání dohnala k bankrotu desítky společností v břidlicovém sektoru, oslabila čtvrtinu americké produkce a v kombinaci s pandemií srazila ceny ropy na americkém trhu pod nulu. A k tomu může dojít znovu.

Pokud se BP nemýlí v předpokladu, že svět bude v následujících dekádách potřebovat stále méně ropy, proč by nízkonákladoví výrobci z řad zemí OPEC seděli na svých zásobách a nechali břidlicový trh znovu růst, to vše na vlastní úkor?