Ještě před devíti lety táhly českou pobočku společnosti Canon prodeje kompaktních fotoaparátů, zrcadlovek, domácích a kancelářských tiskáren, případně další elektroniky či spotřebních produktů. Pak však japonská korporace za 730 milionů eur, téměř devatenáct miliard korun, koupila nizozemského konkurenta Océ, čímž odstartovala přeměnu svého byznysu jak na globální, tak i lokální úrovni. Dnes se B2B aktivity na 2,6miliardovém obratu českého Canonu podílejí více než polovinou a toto číslo stále roste. „Daří se nám zejména ve službách pro firemní klientelu na poli outsourcingu tiskových služeb či zajištění celého životního cyklu dokumentů od naskenování až po bezpečné uložení,“ říká Ladislav Paleček, ředitel Canonu pro Česko a Slovensko.
* Řadu let se hovoří o inovacích v podobě bezpapírové kanceláře, a i když je nástup tohoto trendu pomalejší, než se předpokládalo, pro tiskařskou firmu to nejsou úplně pozitivní vyhlídky…
Přerod k digitálu je pomalý, o bezpapírové kanceláři se mluví možná i 18 let. Ano, spotřeba papíru klesá, ale je to v řádu procent. Třeba firemní prezentace si tiskne většina lidí stále na papír, aby si v nich mohla zaškrtávat. I proto stále poskytujeme tradiční tiskové služby, byť vylepšené.
Když se dnes podíváte na kopírku, zjistíte, že vypadá jinak než před pěti lety a úplně jinak než před deseti lety. Je digitální, zapojená do workflow a umí spoustu dalších věcí, třeba skenovat papírové dokumenty a napomáhat k digitalizaci firemních procesů. Takže ano, ale sledujeme pozvolný trend ústupu od papíru, a proto se vizionářsky zaměřujeme na byznys, který papírovou komunikaci jednou nahradí.
* Dokážete odhadnout, jaký je podíl elektronické a papírové komunikace v Česku?
Podíl elektronické komunikace určitě roste, ale stále vládne papír. Hodně záleží na konkrétním zákazníkovi, obzvlášť velké firmy se obávají, že ne všichni zákazníci mají přístup na internet. Z mého subjektivního pohledu probíhá zhruba 70 až 80 procent veškeré zákaznické komunikace papírovou formou. Růst digitalizace pak očekávám především u faktur a dalších úředních dokumentů s tím, jak firmy budou stále víc přecházet na plně elektronickou komunikaci. S tím poroste potřeba archivovat a dokumentovat v e-formě. Představte si, že na světě se ročně vytiskne asi 400 miliard faktur a z toho zhruba jen deset procent odchází v digitální podobě. V Česku jsme na tom o něco lépe, elektronických faktur je asi pětina.
* V Praze provozujete centrum, které se zabývá automatickým zpracováním faktur. Je toto důsledek inovací, kdy se Canon vydal od papíru k digitálu?
Je to jedna z věcí. Jednak je to v souladu s trendem digitalizace a také outsourcingu, kdy se firmy snaží specializovat na svůj byznys a celou řadu podpůrných aktivit vyčleňují ven, kde se o ně starají specialisté. Takto se u velké řady firem staráme o dokumenty v jejich celém životním cyklu. Funguje to tak, že posbíráme z firmy například faktury – je jedno jestli v elektronické či papírové podobě – naskenujeme je, vytěžíme data (systém načte všechny informace uvedené na dokumentu – pozn. red.), provedeme indexaci (přiřazení získaných informací do správných „kolonek“ – pozn. red.), zkontrolujeme je, potvrdíme a pak už je na zákazníkovi, v jaké podobě a kam je chce uložit, případně rovnou posunout k automatickému proplácení podle databáze dodavatelů.
Tento byznys velmi dobře roste, momentálně stoupáme o třicet procent.
Fungujeme ze 40 procent pro český trh a 60 procent pro zahraničí. Děláme přes sesterské společnosti hodně pro Skandinávii, něco pro Belgii, Nizozemí nebo Rakousko. Celkem je to pro 26 států, což je zajímavé, protože jde o 26 jazyků, které musíme rozpoznat. A to není jednoduché, například egyptština je opravdu náročná.
* I čeština je poměrně složitý jazyk, kvůli skloňování či diakritice. Byl to jeden z důvodů, proč
Canon umístil toto centrum do Česka?
Neřekl bych, spíše jde o to, že jsme s tím začali relativně včas a po koupi Océ jsme služby ještě dál rozvinuli.
Máme jednu pobočku v Praze a druhou v Ostravě, jež zaměstnávají dohromady asi 80 lidí, z toho polovinu hendikepovaných.
Důvodem je kombinace know -how a nižších nákladů, to je to, v čem jsme pro cizinu zajímaví. Máme jednorázové i trvalé zákazníky, kterým zpracováváme faktury. Jak si na tento servis zvyknou, rádi se k nám vracejí, navíc se tím odstraňuje chybovost lidské práce a celkově zvyšuje efektivita. Automatizace šetří náklady na zpracování dokumentů
o 30 procent, urychluje procesy o 42 procent, snižuje procento ztracených faktur o dvě třetiny a eliminuje opožděné platby o pětinu.
* Jak je outsourcing dokumentů řešen fyzicky? Klienti vám vozí faktury prostřednictvím kurýrů?
Je to různé. Buď nám pošlou již oskenované dokumenty elektronickou cestou, nebo nám to dovezou v kamionech, nebo si pro ně sami přijedeme. Například Rakouské státní dráhy nám přivezly snad dvacet kamionů dokumentů během jednoho měsíce.
* Prodávají se vůbec ještě kancelářské tiskárny?
Trh s inkoustovými tiskárnami stagnuje či mírně klesá, naopak u laserových tiskáren výrazně rosteme, za poslední roky až o 15 procent. Stojí za tím živnostníci, ale i velké společnosti, doplňují multifunkce na chodbách malými zařízeními přímo v kancelářích. Trend se vrací k tisku formátu A4 a tam stolní tiskárny stačí.
Zajímavě se vyvíjí i prodej největších tiskáren, především v segmentu tisku knih. Ve velkých objemech je analogový tisk výhodný, ale když to nejsou kvanta, ekonomika celého projektu se mění. Absolutně největší peníze – možná až 60 procent celkových nákladů – vynakládáte na logistiku. Velké objemy musíte navozit do skladu, pak někam převážet či rozvážet. Naopak tisk na digitálním stroji umožňuje vyrábět i malé série, třeba i dvě stě kusů. A pak v případě potřeby dotisknete malé množství, které hned navezete do obchodů a ušetříte za logistiku. Při menších sériích můžete i personalizovat, v nadsázce lze pro každého zákazníka udělat knížku s vlastním věnováním.
* To ale vyžaduje změnu myšlení a dosavadní praxe.
Tiskaři se novinkám většinou brání, protože mají zainvestováno do ofsetu a stroje postupně odepisují. Jde o to, kdo první si velkokapacitní stroj koupí a začne takovou službu nabízet. Samozřejmě že velké digitální tiskárny nejsou levné, stojí okolo 20 milionů korun, ale výhody jsou jasné a zřejmé.
* Jak se vyvíjí byznys českého Canonu se spotřební technikou?
Fotoaparáty a příslušenství u nás představují zhruba 400 milionů příjmů, zbytek do 1,2 miliardy tvoří inkoustové tiskárny a spotřební materiál, drobné kancelářské produkty typu skenery nebo kalkulačky.
Je třeba si uvědomit, že digitální fotoaparáty jsou nyní na polovině svého výsledku z dob největšího boomu v Evropě. Pozitivní je, že už neklesají tolik. Předloni se v Česku prodaly fotoaparáty zhruba za 1,3 miliardy, my z toho držíme 30 procent a jsme celkově jednička. V zrcadlovkách, které mají na tržbách v této oblasti největší podíl přes 600 milionů, jsme o procento na druhém místě. Následují kompakty s 520 miliony korun, zbytek bezzrcadlovky, které mají rostoucí trend.
* Jak je možné, že kompakty – v době, kdy většina lidí fotí smartphony – mají tak velký podíl?
Vždy v historii byly nejsilnější, ale je pravda, že kompakty padají rychleji než trh.
Samozřejmě že smartphony ukrojily hodně trhu, ale stále je tu skupina uživatelů, kteří chtějí něco víc a foťák si koupí. Ale nejsou to kompakty za dva tisíce, tato kategorie už v podstatě neexistuje. Vznikl tu prostor pro technicky vyspělé kompakty. Pokud jde o zrcadlovky, tak tento segment je relativně stabilizovaný.
* Na podzim jste, dlouho po konkurenci, představili svou první plnoformátovou bezzrcadlovku EOS R. Proč vám trval vývoj tak dlouho?
Je to poprvé po třiceti letech od uvedení legendárního systému EOS na trh, kdy firma přistoupila k zásadní inovaci bajonetu a těla s plnoformátovým snímačem. To se prostě nedalo uspěchat a musela na to doba dozrát. Canon je globálním lídrem v inovacích a poskytování technologií ve zpracování obrazu, my nereagujeme na výkyvy trhu, ale utváříme dlouhodobé trendy. Systém EOS R je kompletně nová řada a jsem přesvědčen, že bude unikátem na další desítky let, proto očekávám průlom na trhu, a to nejen na tom českém. Bezzrcadlovky jsou obecně slibným trendem a věřím, že náš nový systém ovlivní celý fotografický trh.
Canon je globálním lídrem v inovacích. My nereagujeme na výkyvy trhu, ale utváříme dlouhodobé trendy.
O autorovi| Ondřej Hergesell, hergesell@mf.cz
