Politický projekt Tomia Okamury začíná připomínat osud Věcí veřejných
Vypadalo to skoro jako noční puč. Ještě v pondělí večer minulý týden byl Radim Fiala šéfem poslaneckého klubu Úsvitu přímé demokracie (ÚPD), spát už ale šel jako řadový poslanec. V čele klubu ho totiž překvapivě vystřídal místopředseda hnutí Marek Černoch. Podle vedení ÚPD se měl Fiala, bývalý dlouholetý poslanec ODS a ve sněmovně Okamurův stín, až příliš kamarádit s politiky z ostatních stran.
„Na večerním jednání poslaneckého klubu vystoupili někteří kolegové s výhradami k mé práci. Tyto výhrady odmítám. V následném hlasování mě členové klubu většinou jednoho hlasu odvolali,“ řekl k tomu Fiala. Ve skutečnosti šlo o to, že se Fiala spíš než poslaneckému klubu věnoval vlastnímu byznysu. „Je otázkou, jestli tahle výměna může Úsvitu ještě pomoct,“ pochybuje poslanec a nečlen Úsvitu Milan Šarapatka.
Parta Tomia Okamury má sice pouhých čtrnáct poslanců a devět členů, poslední dobou ale v Parlamentu obstarává nejvíc zábavy, hlavně méně tradiční rétorikou. A nejen to: i někteří politici ÚPD se obávají, že pouhý rok a čtvrt po sněmovních volbách začíná hnutí svítat politický konec.
Z jeho ještě nedávno populárního lídra, jenž měl na vše moudrou odpověď a kterého lidé před třemi roky zvolili na internetu prezidentem, je laciný klaun připomínající rétorikou Miroslava Sládka a samo hnutí, držící počtem devíti členů rekord, by se podle preferencí ani nedostalo do Parlamentu.
I Vítu Bártovi trval sešup s Věcmi veřejnými déle.
Mluvící hlava „Každý zakoupený kebab je jen další krok k burkám,“ napsal nedávno v „návodu na ochranu před islámem“ člen ÚPD Jiří Kobza, od nějž originální myšlenky převzal Okamura, který je jako obvykle pověsil na Facebook. V textu autor radí lidem, aby v rámci multikulturalismu chodili venčit psy a prasata před mešity, případně k nim posílali bezdomovce. To bylo trochu moc i na Úsvit, takže se od „návodu“ postupně radši distancovali všichni včetně Okamury. „Na tomhle jsem se už musel otočit, já nejsem žádný pasáček vepřů. Žil jsem mezi muslimy patnáct let,“ vysvětluje bývalý diplomat Šarapatka svou reakci na text o psech, prasatech a mešitách.
Nejen on si uvědomuje, že Okamura (rozhovor s týdeníkem Euro odmítl), po němž se hnutí původně i jmenovalo a jemuž Wikipedie přisuzuje jako politickou ideologii populismus, začíná mít reputaci rasisty a xenofoba. „Nemyslím si, že je rasista. On ve skutečnosti jen prezentuje cizí názory, které mu někdo napíše. Tyhle věci říká jen proto, že to nese hlasy na Facebooku, tím je úplně posedlý,“ popisuje Okamuru poslanec ÚPD. Navíc i v hnutí vědí, že v Česku s muslimy žádný problém není. cO NaPíŠE vEČERNíČEK Okamurovi údajně stále píše politické texty Jaroslav „Večerníček“ Novák, bývalý místopředseda ÚPD, jenž oficiálně rezignoval poté, co řekl, že Okamura řešil „nešikovně“ kauzu se dvěma téměř milionovými fakturami. Ty šéf ÚPD vystavil svému hnutí za PR a marketingové služby krátce po volbách, které devítičlennému spolku vynesly na státních příspěvcích přes 120 milionů korun, díky nimž je v přepočtu na hlavu nejbohatší politickou stranou. Okamura sice slíbil, že do konce loňského roku bude mít ÚPD až stovku členů, zůstal však u slibu. Podle informací zevnitř hnutí ve skutečnosti ani nikoho přijímat nechce, protože se bojí konkurence a oslabení své vlastní moci.
O Okamurovi s Novákem mluví v ÚPD jako o „dvojčatech“; co Novák napíše, to Okamura řekne. Podle některých napsal i Okamurovy politické knihy Umění vládnout a Umění přímé demokracie, jeden z poslanců ho totiž nachytal, že ani neví, co v knihách je. Novák stojí rovněž za jeho populistickou rétorikou, stejně jako za hájením i těch nejhorších nesmyslů. Právě s jeho radikalizací se radikalizuje i Okamura, jemuž podle některých poslanců ÚPD chybí někdo schopný. Nějakou dobu mu radil Vít Bárta, jenž za hnutí kandidoval v Plzni, jenže ten neuspěl a s Okamurou se rozešel ve zlém.
„Ze začátku to byl dobrý projekt, který oslovil část nespokojených voličů. Jenže už je pohřbený.
Prostě se teď nedaří, takže se začnou prát mezi sebou,“ myslí si Šarapatka. Přitom Okamura je na rozdíl od Andreje Babiše nebo předtím Bárty v ideální pozici: coby protestní politik zůstal v opozici, odkud může jen kritizovat a budovat si popularitu. „Kdyby byl chytrý, buduje image a strukturu hnutí a Úsvit dnes má deset procent. Jenže on to všechno zničil,“ dodává Šarapatka.
Nejde jen o rétoriku. Přestože jde o nejbohatší politický subjekt v zemi, nemá ÚPD ani potřebný vnitřní aparát na běžnou poslaneckou práci. Zatímco poslanci ostatních stran mívají k projednávaným zákonům detailní podklady, poslanci ÚPD chodí na jednání se třemi listy papíru.
„Okamura vsadil na to, že bude neustále vystupovat s populistickými tématy. Ve sněmovně působí mezi poslanci Úsvitu jako velký šéf. Jenže s takovou rétorikou a taktikou je Úsvit na jedno použití. Ještě z nich není pachuť jako z Věcí veřejných, ale už taky vedou svůj prohraný osamocený boj. S nikým nespolupracují a jejich návrhy jsou nepromyšlené, pouze deklaratorní. Poslanci Úsvitu teď logicky uvažují o své budoucnosti, budou se chtít osamostatnit,“ popisuje parlamentní zkušenost s ÚPD poslanec ANO Martin Komárek.
„Doufám, že nedopadneme jako Věci veřejné,“ říká místopředseda ÚPD a nový šéf poslaneckého klubu Černoch. Podle něj by se měl Úsvit standardizovat, aby v něm jeden člověk neřídil úplně všechno, jenže jak? Volební úspěch hnutí stojí právě na Okamurovi, jenž tak dlouho objížděl zemi a v kulturácích lidem po večerech vyprávěl vtipy o špinavých trenýrkách a koňských penisech, až ho nejdřív zvolili senátorem a poté i poslancem.
Když teď táhne Úsvit dolů, je obtížné se ho zbavit, protože za ním je jen velké prázdno.
Podle některých mu navíc o Úsvit ani nejde: pořád se totiž nemůže zbavit myšlenky, že bude jednou prezidentem.
Když se Černocha ptám na nové členy Úsvitu, odkazuje mě rychle na mluvčího a tajemníka ÚPD Jana Zilvara. Jenže po dle stanov přijímá (a taky vylučuje) nové členy konference, jíž se coby člen vedení hnutí účastní i Černoch. O Kobzovi se zase v souvislosti s protimuslimským textem mluvilo jako o členu grémia ÚPD, to ale stanovy pro změnu vůbec neznají. Okamura chtěl do Úsvitu přijmout hlavně lidi, kteří za něj kandidovali, ne všichni po tom ale touží. „Ježíšmarjá, jen to ne,“ odpovídá jeden z poslanců ÚPD na dotaz ohledně svého členství v hnutí.
PavuČINa „Nejsem blázen, abych dělal nepoctivé věci,“ tvrdil Okamura v souvislosti se dvěma fakturami, jež vystavil ÚPD. Těžko říct. Ukázkou průhlednosti nejsou jeho firmy ani účet hnutí. Ironie je, že na mítincích s lidmi se šéf ÚPD stylizoval jako bohatý podnikatel, který nepotřebuje ani korunu z veřejných peněz, takže po svém zvolení nebude pobírat senátorský ani poslanecký plat. Sotva si ovšem volbami vydělal veřejné miliony, začal si je vyplácet.
Při vstupu do politiky Okamura odhadl svůj majetek na víc než 40 milionů korun a měsíční příjmy z podnikání na půl milionu. Sto tisíc měsíčně podle svých slov vydělával na veřejných vystoupeních, otázka ovšem je, kdo mu je platil: účastnil jsem se několika z nich a všude byl vstup zdarma, což bylo vzhledem k repertoáru férové vstupné. Komerčně tyto akce Okamura využíval pouze k prodeji svých knižních opusů.
Okamura se dlouho prohlašoval za majitele cestovky Miki Travel, v té ale vždy působil pouze jako jednatel, skutečnými majiteli jsou britské a nizozemské firmy. Podle oficiálních účetních zpráv vydělávají Okamurovy firmy nejvýš desítky tisíc korun ročně a některé vykazují ztrátu. Případně budí dojem, že si jejich majitel bere akcionářské půjčky, což se používá k odklánění placení daní, řečeno s exministrem Kocourkem.
Mezi lidmi z cestovního ruchu se v souvislosti s Okamurou mluví o tom, že bere v hotovosti provize od restauratérů a majitelů obchodů, kam jeho průvodci vodí asijské turisty. Právě ti totiž určují, kde turisti utratí peníze. Údajný systém desátků vyhovuje všem: Okamurovi, cestovce, průvodcům i podnikatelům, všichni si přijdou na své.
„Okamura tento systém nevymyslel, jen on ho ale propojil do takové pavučiny,“ říká místopředseda Asociace cestovních kanceláří Jan Papež. Nejen ten. ?
Nemyslím si, že je Okamura rasista. On ve skutečnosti jen prezentuje cizí názory, které mu někdo napíše.
O autorovi| PETR HOLEC, holecp@mf.cz
