KomentářNení možné přehlédnout, že předáci Konfederace odborových svazů sice dští síru na vládní reformu veřejných financí, ale samotné odboráře reforma příliš nevzrušuje. S výjimkou státních zaměstnanců si totiž průměrný odborář příliš nepohorší.
Komentář
Není možné přehlédnout, že předáci Konfederace odborových svazů sice dští síru na vládní reformu veřejných financí, ale samotné odboráře reforma příliš nevzrušuje. S výjimkou státních zaměstnanců si totiž průměrný odborář příliš nepohorší. Nepříjemně se jej dotkne především zvýšení DPH promítnuté i do ceny zboží, ale odborářům přinesou i drobné výhody. Například se budou snižovat daně podnikům, čímž se zlepší jejich konkurenceschopnost a zachovají se pracovní místa. Odborovým předákům vadí, že reforma veřejných financí počítá i s úsporami a chtějí, aby náklady reformy platili především bohatí. Jako by si snad nevšimli, že finanční problémy této země bohatí nezpůsobili. Způsobilo je plýtvání vlád jako je tato, zčásti i proto, že chtěly vyhovět přehnaným požadavkům odborářů a jim podobných. Ti dnes přicházejí s dalším přáním - ať účet, který si otevřeli, zaplatí jiní: nejen zbohatlíci a rentiéři, ale dokonce i ti nejchudší mezi živnostníky. Čím by takový třídní boj pomohl obyčejným odborářům ve fabrikách? Na výplatní pásce by nepoznali nic. Pouze ty nejradikálnější z nich by mohlo hřát u srdce, kterak těm bohatým zase zatopili. Jenže to už má s odbory jakožto sdružením hájícím zájmy zaměstnanců málo společného, to už je politika. Ony se také požadavky odboráře Štěcha nepodobají tomu, co obvykle prosazují odboráři na Západě, zato však ladí s tím, co prosazuje ono levější křídlo sociálních demokratů, ke kterému se Štěch přidal. Proto se také demonstrace konaly - ne kvůli živobytí odborářů, ale na upevnění politických pozic jednoho křídla sociální demokracie. Není divu, že se odboráři zúčastnili v mizivých počtech. Jednoduše nechtěli hrát roli užitečných idiotů v jedné politické taškařici.