Odboráři z veřejného sektoru vyhlásili dnes stávkovou pohotovost na podporu svého požadavku na růst platů. Ke školským odborům se tak připojily i odbory úřednické, zdravotnické, hasičské či policejní - celkem 13 svazů. Trvají na zvýšení tarifů učitelům o 15 procent a ostatním o deset procent od listopadu. Po jednání předáků to řekl šéf Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) požadavek odborů podpořil.
Ve veřejném sektoru pracovalo loni 626 100 lidí, podle vedení centrály v odborech bylo asi 100.000 z nich. Vláda se zatím nedohodla na tom, o kolik, komu a kdy přidá. Podle ministra financí Ivana Pilného (ANO) na pokrytí odborářských požadavků v rozpočtu nejsou peníze. Výdělky by se zvedly učitelům, hasičům, policistům, zdravotníkům, úředníkům, pracovníkům v sociálních službách či v kultuře.
„Stávková pohotovost byla vyhlášena ve všech 14 odborových svazech. Jsme připraveni vyjednávat, ale připravujeme i kroky, abychom mohli přistoupit k vyhlášení stávky, která ale není náš cíl. Sociální smír má mnohem větší cenu než bouře v ulicích,“ řekl Středula.
Odboráři měli na hlasování o vyhlášení stávkové pohotovosti 24 hodin, lhůta skončila dnes ráno. Podle Středuly bylo 95 procent organizací pro. Připojily se všechny organizace hasičů, Úřadu vlády či ministerstev pro místní rozvoj, zemědělství a kultury, odbory brněnské filharmonie, Národní knihovny, Národního divadla, Státní opery, úřadů práce či vinohradské fakultní nemocnice.
Sobotka dnes znovu požadavek odborů podpořil. Na svém facebookovém profilu uvedl, že chce přesvědčit koaliční partnery ve vládě, aby se zvýšením tarifů pro všechny od listopadu souhlasili. „Ekonomika rychle roste, opatření proti šedé ekonomice pomáhají výrazně zvyšovat výběr daní. Kdy jindy by měl stát zvednout platy svých zaměstnanců, když ne teď!“ uvedl premiér.
Rektoři vyhlásí na začátku akademického roku protestní týden
Česká konference rektorů vyhlásí na 2. až 6. října protestní Týden pro vzdělanost, uvedl na twitteru rektor Masarykovy univerzity v Brně Mikuláš Bek. Rektorům se nelíbí současný návrh rozpočtu na příští rok, který pro vysoké školy počítá s navýšením o asi 700 milionů korun proti letošku.
Pokud vláda nevyhoví požadavku vysokých škol na navýšení platů jejich pedagogů a jejich rozpočtu o 4,5 miliardy proti letošku, připojily by se vysoké školy zřejmě tímto protestem k případné stávce školských odborů, které kvůli platům v úterý vstoupily do stávkové pohotovosti.
Česká konference rektorů vyhlašuje na 2.-6.10. protestní "Týden pro vzdělanost". Státní rozpočet na 2018 zatím nezohledňuje požadavky VŠ.
— Mikuláš Bek (@MikulasBek) 6. září 2017
Zástupci vysokých škol poukazují na to, že jejich rozpočet několik let stagnoval, a školy tak údajně ztrácí konkurenceschopnost. Trvají na tom, aby platy jejich učitelů rostly stejně, jako to požadují odbory pro učitele v regionálním školství. Ve výdajích v rozpočtu vysokých škol by to znamenalo nárůst o 2,5 až tři miliardy korun. Navíc požadují další peníze na stipendia doktorandů a na podporu studijních oborů, které jsou hodně žádané.
Odboráři uvádějí, že s vládou v letošním volebním roce začali o růstu platů jednat dřív než obvykle. První schůzka s premiérem a ministryní práce se konala koncem dubna. Původně odbory požadovaly přidání od září, na červnovém jednání se zástupci vlády a lídry koaličních stran souhlasily s listopadovým termínem. Předáci si stěžují na to, že za poslední víc než dva týdny se řešení nepřiblížilo.
Odboráři ve stávkové pohotovosti zřídí stávkové výbory a začnou připravovat přerušení práce. Stávkovat nesmí příslušníci bezpečnostních sborů a ozbrojených sil a také soudci a žalobci. Omezené právo na zastavení práce mají pak někteří státní zaměstnanci a lidé, kteří zachraňují životy.
Průměrný plat ve veřejné sféře se za poslední tři roky zvedl o zhruba 3500 korun. Zatímco v roce 2013 dosahoval 26 024 korun hrubého, loni činil 29 501 korun. Meziročně se zvýšil o 5,5 procenta. Odměny, příplatky a náhrady tvořily 34 procent výdělku. Menší částku než průměr vydělávalo 61 procent zaměstnanců.
Podle šéfky zdravotnických odborů Dagmar Žitníkové tarifní plat kuchařek a kuchařů v nemocnicích či domovech pro seniory činí asi 10 140 korun a pečujících v sociálních službách od 11 tisíc do 17 900 korun. „Z toho jim chceme přidat deset procent. Naše požadavky tak nejsou v žádném případě přemrštěné,“ uvedla Žitníková. Podle prezidenta unie orchestrálních hudebníků Jiřího Dokoupila panuje představa, že umělci jsou „nějak privilegovaní“. „Přitom patří k nejhůře odměňovaným. Povětšinou mají vysokoškolské vzdělání a musí studovat od dětství, nutný je i talent. Často balancují na hranici zaručené mzdy a členové symfonického orchestru jsou nuceni si hledat druhé zaměstnání,“ dodal Dokoupil.
Vládní strany se shodují na tom, že by učitelé měli dostat přidáno víc než ostatní. O kolik a kdy by si pracovníci veřejné sféry měli polepšit, není zatím jasné. Odboráři věří tomu, že ministři do konce týdne zdroje na přidání najdou. Další jednání koalice se má konat 11. září. Odboráři vyčkají na jeho výsledek a případné pozvání k jednacímu stolu, podle toho pak rozhodnou o postupu. Uspořádat by mohli i protesty v ulicích. Středula mluvil o „viditelné akci“, a to třeba před ministerstvem financí.
Pilný nevidí důvod k razantním akcím odborů ve školství
Ministr financí Ivan Pilný (ANO) nevidí důvod k razantním akcím odborů kvůli platům ve školství. Dnes to řekl novinářům ve Sněmovně. Vládní koalice se podle něj na zvýšení platů „v podstatě dohodla“, i když je třeba ještě vyřešit parametry této dohody. S řešením Pilný také čeká na informaci od ministerstev, kolik nespotřebovaných peněz mohou pro zvýšení platů uvolnit.
„Je zcela jasné, že koalice se v podstatě dohodla, že učitelům a potažmo i vysokým školám přidá. Za jakých podmínek, za jakých parametrů a kdy, to je otázka jednání. Nevidím žádný důvod k militantním akcím,“ řekl Pilný. Odbory, které vyhlásily stávkovou pohotovost, se podle něj pouze snaží zviditelnit.
Pilný uvedl, že požádal ostatní ministerstva o informaci, kolik nespotřebovaných peněz mohou pro zvýšení platů ve školství uvolnit. „Pokud nebudeme mluvit o evropských penězích, tak rozsah nespotřebovaných výdajů z minulých let je kolem 40 miliard. Samozřejmě musíme vzít v úvahu to, že všechny resorty ke konci roku prohlašují, že mají uzavřené smlouvy a že to nějakým způsobem doženou. Takže počkáme, s čím jednotlivá ministerstva přijdou,“ řekl.
Ministr rovněž podotkl, že nevidí jednotný postoj vysokých škol k plánovaným protestům. „Jsou rektoři, s kterými se dá mluvit, jako je pan rektor (Univerzity Karlovy Tomáš) Zima, a jsou rektoři, kteří jsou více militantní, jako je pan rektor (Mikuláš) Bek z Masarykovy univerzity. Já tam žádnou jednotu nevidím,“ řekl. „Myslím, že by se měli věnovat problému vzdělávání především a vyčkat nějakého finálního řešení,“ doplnil.
Školské odbory vstoupily v úterý do stávkové pohotovosti. Uvedly, že jim vadí, že vládní koalice odkládá rozhodnutí o zvýšení platů učitelů a dalších pracovníků ve školství. Členové vlády se v pondělí shodli na tom, že chtějí učitelům přidat, ale nedohodli se na tom, od kdy a o kolik.
Podle Zaorálka je platy ve školství potřeba zvýšit
Platy ve školství je třeba zvýšit, jinak budou lidé odcházet z tohoto odvětví a někdy i z Česka za vidinou vyšších příjmů. Řekl to ministr zahraničí a volební lídr ČSSD Lubomír Zaorálek, který tak podpořil požadavky odborů. Díky růstu ekonomiky podle něj prostředky na zvýšení platů jsou.
„To, co dnes říkají odbory, je v souladu s mým přesvědčením. Tato země je v pasti nízkých mezd. Jestli na to nebudeme reagovat, tak nám kvalifikovaní lidé budou odcházet nejenom ze školství, ale dokonce ze země. Prostě odejdou pryč, protože za ty peníze se nebude vyplácet kvalitní práci dělat. Tady jde strategicky o osud této země,“ řekl Zaorálek.
„Kdo bude zítra učit naše děti, když ti schopní odejdou ze školství? Jestli se nemá začít hroutit kvalita našeho školství, tak musíme něco dělat,“ uvedl. „V ekonomice rostou mzdy a my musíme dělat všechno pro to, abychom udrželi krok, jinak se nám ten systém rozpadne,“ poukázal na růst průměrných mezd v prvním pololetí.
Platy ve školství by se podle Zaorálka měly zvýšit už od 1. listopadu. Odmítl přitom spojování tohoto termínu s říjnovými volbami do Sněmovny, souvislost vidí s vývojem ekonomiky. „Tento rok, kdy máme přebytek 15 miliard, je evidentní, že ty prostředky jsou,“ řekl. Podle něj by se mělo v platech zohlednit to, že se zemi dobře daří.
Spočítejte si čistý příjem na naší kalkulačce čisté mzdy:
Nízké mzdy ve veřejné sféře jsou častým důvodem protestů
23. června 2007 - Pod heslem „Zastavme škrtformu“ se v Praze na Václavském náměstí do demonstrace proti vládní reformě veřejných financí zapojilo zhruba 35 tisíc odborářů z celého Česka. Odhad policie byl o pět tisíc účastníků nižší.
4. prosince 2007 - Školské odbory odpověděly stávkou na neúspěšné jednání o navýšení rozpočtu na rok 2008 o tři miliardy korun. Zapojilo se do ní 128 352 pracovníků (více než polovina zaměstnanců regionálního školství). Stávkovalo asi 5850 škol ze všech zhruba 10 500 regionálních. Dalších asi 1500 škol vyjádřilo podporu. Několik set stávkujících učitelů demonstrovalo v centru Prahy u ministerstva školství a před Poslaneckou sněmovnou.
9. června 2008 - Do stávky kvůli platům se zapojila více než polovina mateřských, základních a středních škol. Podle školských odborů protest podpořilo kolem 130 tisíc pracovníků ve zhruba šest tisíc školách z celkem více než deset tisíc regionálních. V Praze před sídlem vlády demonstrovalo až 4500 lidí proti vládním reformám veřejných financí.
24. června 2008 - Hodinové výstražné stávky proti vládním reformám se na území České republiky zúčastnilo celkem 985 tisíc lidí, z toho 306 tisíc zaměstnanců na hodinu přerušilo práci. Součástí byl protest zdravotníků proti reformám ministra zdravotnictví Tomáše Julínka (ODS). V mnoha městech se zastavila doprava.
1. října 2008 - Kvůli platům demonstrovaly před budovou ministerstva vnitra stovky členů bezpečnostních sborů z celé republiky, pořadatelé účast odhadli až na dva tisíce.
16. května 2009 - Demonstrace ČMKOS proti dopadům krize na zaměstnance se na Hradčanském náměstí v Praze podle odborů zúčastnilo až 30 tisíc lidí, mezi nimi odboráři z 11 evropských zemí. K akci se připojili i členové školských odborů, kteří před budovou ministerstva školství protestovali proti nízkým platům.
21. září 2010 - Proti snižování platů ve státní a veřejné správě a rozpočtovým škrtům vlády demonstrovalo v Praze na Palachově náměstí na 40 tisíc odborářů (policisté, vojáci, hasiči, celníci, zástupci vězeňské služby, daňové správy či justiční pracovníci, zástupci školských odborů, zdravotníci a úředníci).
8. prosince 2010 - Stávky zaměstnanců státní a veřejné správy proti snižování platů ve státním a veřejném sektoru a rozpočtovým škrtům se podle odborů zúčastnilo přes 148 tisíc státních zaměstnanců. Demonstrací, které stávku doprovodily, se ve 21 městech po celém Česku zúčastnilo asi 20 tisíc lidí.
21. května 2011 - Na pražském Václavském náměstí protestovali odboráři proti vládním návrhům daňové, sociální, zdravotní a penzijní reformy. Kromě zaměstnanců z prakticky všech sfér a mnoha míst České republiky přišli protestovat i postižení.
5. září 2017 - Školské odbory vyhlásily stávkovou pohotovost. Vadí jim, že vládní koalice odkládá rozhodnutí o zvýšení platů učitelů a dalších pracovníků ve školství.
Dále čtěte: