TŘÍSMĚNNÝ PROVOZ VÝROBNÍCH PODNIKŮ JE DOCELA V POŘÁDKU, TŘÍSMĚNNÝ PROVOZ MALOOBCHODU JE NENORMÁLNÍ. TAK TO VIDÍ OBCHODNÍ ODBORÁŘI.
Některé unijní země postupně svázanou prodejní dobu zase uvolňují TŘÍSMĚNNÝ PROVOZ VÝROBNÍCH PODNIKŮ JE DOCELA V POŘÁDKU, TŘÍSMĚNNÝ PROVOZ MALOOBCHODU JE NENORMÁLNÍ. TAK TO VIDÍ OBCHODNÍ ODBORÁŘI. Otázka omezení prodejní doby pro tuzemský maloobchod je problém, který čas od času vybublá na hladinu. Tentokrát s ní přicházejí představitelé Odborového svazu pracovníků obchodu (OSPO), který je součástí Českomoravské komory odborových svazů (ČMKOS). Navrhují zákaz nočního prodeje a prodeje o svátcích v maloobchodním sektoru. Pokud jde o státní a ostatní svátky, měly by obchody zůstat zavřené úplně. Jediným svátečním dnem, kdy by obchodníci směli na pár hodin otevřít, by byl Štědrý den. Výjimku by měly malé prodejny do sta metrů čtverečných prodejní plochy, čerpací stanice a lékárny. Zákaz prodeje v noci a o svátcích by se vztahoval také na zastavárny a bazary jakékoli velikosti. Co vede OSPO k tomu, aby žádal zákaz provozní doby, kterou naprostá většina obchodníků stejně nevyužívá? Podle informací ze Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR vyjadřují odboráři obavu, že vedle Teska, které dnes jako jediný řetězec uplatňuje neomezenou prodejní dobu ve svých hypermarketech, by se touto cestou mohly dát i další velké firmy. A to ve snaze zvýšit svůj obrat a potažmo i zisk. Navíc noční práce v maloobchodě je podle odborářů pro prodavačky velmi tvrdá. Obchodníci se však logicky ptají, proč výrobní závody mohou jet bez jakéhokoli omezení, zatímco obchod má mít stanovené hodiny, v nichž může výsledky snažení producentů prodávat konečnému spotřebiteli. Odboráři z OSPO se zaklínají nejen nehumánností noční práce v obchodě, ale také včleňováním zákonných nebo zvyklostních úprav Evropské unie na naše území. Podle nich je třeba hledat alespoň částečný soulad v otevírací době. Unie však po svých členských státech nic takového nepožaduje. O tom, zda Česko bude mít liberalizovanou prodejní dobu v maloobchodě, nebo se vydá cestou jejího omezování (a tedy proti trendu zemí EU), by měli poslanci jednat nejspíš ještě do konce března. RAKUŠANÉ CHTĚJÍ PRODÁVAT I V NEDĚLI
Odboráři se odvolávají na skutečnost, že ve většině zemí Unie existuje omezení prodejní doby. Zapomínají však říci, že i v některých západoevropských státech se v posledních letech upravené prodejní doby postupně prodlužují a uvolňují. Liberálnější jsou od loňského léta pravidla upravující prodejní dobu obchodů v Rakousku. Týkají se jak prodeje ve všední dny, tak sobotního. O nedělích a svátcích se v Rakousku neprodává. Přitom 46 procent obchodníků se zasazuje za opravdovou liberalizaci, především uvolnění prodeje v neděli a rozšíření týdenního rozsahu prodejní doby nad dnešních 66 hodin. A to i v situaci, kdy podle průzkumu poradenské firmy Markent využívá prodlouženou prodejní dobu necelá pětina Rakušanů, zatímco vloni v září tak chtěla učinit skoro třetina dotázaných.
NĚMECKÝM OBCHODŮM VZROSTLY NÁKLADY
Podobná situace je i v Německu. Obavy českých obchodních odborářů, aby při volné prodejní době nechtěly řetězce neustále prodávat s cílem zvyšovat obrat a zisk, by mohla rozptýlit právě zkušenost od našich západních sousedů. Sešněrovaná prodejní doba tu prošla liberalizací v roce 1996, k vyšším obratům to však podle Handelsjournalu nevedlo. Firmy naopak zaznamenaly vyšší náklady. Proto k dalšímu uvol nění sobotního prodeje vloni obchodníci nepřistupovali s velkými očekáváními. Skutečností zůstává, že sobota je pro mnohé spotřebitele volným dnem a tedy také hlavním nákupním dnem. Podle německých obchodníků jde hlavně o to reagovat pružně na zvyklosti zákazníků. Ti si v sobotu přispí a půjdou nakupovat později, když budou vědět, že obchody najdou otevřené až do večera. Ze studie společnosti GfK (Norimberk) pak vyplývá, že většina zákazníků se přizpůsobila prodejní době do 20 hodin. Pokud by se možnost nakoupit zboží měla za tuto hranici protáhnout, týkalo by se to nejspíš hlavně obchodu s potravinami, než například oděvů. Noční zákazníci však existují i v N ěmecku. Řadí se k nim 40 procent dotázaných mužů a 30 procent žen. Prodlužování prodejní doby se však nelíbí ani německým odborům. Zatímco vláda si od uvolnění prodejní doby slibovala zvýšenou spotřebu, odboráři upozorňovali na to, že lidem k nákupům nechybí čas, ale peníze. Další liberalizace prodejní doby pak podle nich povede výlučně ke zhoršení pracovních podmínek zaměstnanců v obchodě.
ZÁKAZEM NA POMOC VEČERKÁM
Myšlenka omezení prodejní doby není příjemná jen odborářům, ale také některým obchodníkům. Předseda Svazu českých a moravských spotřebních družstev Petr Brožek například vloni k omezení prodejní doby uvedl, že by to znamenalo větší šanci pro malé obchodníky. Přirozeně za předpokladu, že omezení se bude týkat velkých supermarketů a hypermarketů, zatímco živnostníci budou moci prodávat čtyřiadvacet hodin denně celý rok. Vzhledem k tomu, že neomezenou prodejní dobu většina z nich dnes nevyužívá, dá se jen těžko čekat, že by po ní skočili ve chvíli, kdy by velkým firmám byla nedostupná. Stejně málo se dá předpokládat, že ti, kdo dnes jezdí na noční nákupy do hypermarketů, by je začali obstarávat v malých večerkách.
NOČNÍ PRODEJ SE LÍBÍ Podle průzkumu prodejní doby společnosti GfK Praha mezi tisícovkou respondentů na konci předloňského roku mají lidé zájem na šířeji provozované prodejní době. Týká se to hlavně mladších respondentů, vzdělanějších, s vyššími příjmy a z větších aglomerací. S nejpříznivějším ohodnocením prodejní doby se setkaly prodejny běžně otevřené v sobotu i neděli. Jako výhodnou tuto skutečnost označila 60,4 procenta dotázaných. Jen 2,9 procenta lidí považovala takovou prodejní dobu za nevýhodnou a 36,7 procenta byla lhostejná. Prodejny běžně otevřené při státních a ostatních svátcích považovala 44,5 procenta dotázaných za výhodné, 6,3 procenta za nevýhodné a 49,2 procenta zaujala postoj „je mi to jedno“. Prodejny běžně otevřené do 22 hodin považovalo jedenačtyřicet procent dotázaných za výhodné. Nicméně co do podílu odpovědí vyjadřujících zájem byly až na třetím místě. Tuto prodejní dobu označila 8,1 procenta respondentů jako nevýhodnou a více než polovině (51 procento) to bylo lhostejné. Hypermarkety a velké supermarkety běžně otevřené 24 hodiny denně označila za výhodné 34,4 procenta dotázaných. Asi 7,5 procenta považovala toto řešení prodejní doby za nevýhodné a 58,1 procenta se vyjádřila „je mi to jedno“. Také 68,4 procenta z 304 oslovených obchodníků se domnívá, že na prodejní dobu by se neměly vztahovat žádné zákazy. Vyplynulo to z letošního průzkumu v rámci Konference o rozvoji obchodu v ČR. Pro zákaz prodeje o státních svátcích je 16,1 dotázaných a 11,2 procenta obchodníků by zakázalo celonoční prodej. Nejmenší skupina, jen 4,3 procenta, by podpořila návrh zakázat prodej v neděli. Prodejní doba v Evropě (v roce 2002) Země Pondělí - pátek Sobota Neděle a svátky Belgie 5:00-20:00 5:00-21:00 zákaz práce zaměstnanců (zákonné volno) Dánsko 0:00-24:00 6:00-17:00 zavřeno Finsko 9:00-20:00 9:00-24:00 9:00-20:00 Francie 0:00-24:00 0:00-24:00 zákaz práce zaměstnanců (zákonné volno) Irsko 0:00-24:00 0:00-24:00 0:00-24:00 Itálie 9:00-20:00 9:00-20:00 zavřeno Německo 6:00-20:00 6:00-16:00* zavřeno Nizozemsko 6:00-22:00 6:00-22:00 zavřeno Norsko 6:00-20:00 6:00-20:00 zavřeno Portugalsko 6:00-24:00 6:00-24:00 6:00-24:00 Rakousko 6:00-19:30 6:00-13:00 zavřeno
Řecko 0:00-24:00 0:00-24:00 zavřeno
Španělsko 0:00-24:00 0:00-24:00 zavřeno (povoleno 8 svátečních dnů do roka)
Švédsko 5:00-24:00 5:00-24:00 5:00-24:00
V. Británie 0:00-24:00 0:00-24:00 0:00-24:00
Pramen: SOCR, Profit
* v prosinci 2002 přijala spolková vláda Německa návrh k reformě zavírací doby v obchodech, které znamená rozšíření prodejní doby o sobotách do 20 hodin
od loňského srpna mohou být prodejny otevřeny od 5 do 21 hodin * od loňského srpna do 18 hodin
