V praxi není ojedinělé, že některý ze společníků společnosti s ručením omezeným se již nechce účastnit dalšího podnikání v této firmě.
Ukončení své účasti ve společnosti může provést dvěma základními způsoby. Ty jsou pro obě zúčastněné strany diametrálně odlišné,
a to jak z hlediska právního a účetního, tak i z hlediska daňového.
V následujícím textu se podrobně podíváme na daňové souvislosti obou variant: Jedná se buď o prodej obchodního podílu společníkem třetí osobě (či stávajícím společníkům), nebo o zrušení účasti společníka na společnosti ze zákonem stanovených důvodů (výplata vypořádacího podílu).
Úvod
V běžné praxi není ojedinělou záležitostí, že některý ze společníků společnosti s ručením omezeným se již nechce účastnit dalšího podnikání v této firmě. Ukončení své účasti ve společnosti může provést dvěma základními způsoby, které jsou však pro obě zúčastněné strany diametrálně odlišné, a to jak z hlediska právního a účetního, tak i z hlediska daňového. Společný pro oba způsoby je jen výsledek – společník se dále neúčastní na podnikání společnosti a není jejím společníkem. Jedná se o tyto způsoby:
1. Prodej obchodního podílu společníkem třetí osobě či stávajícím společníkům za podmínek daných smlouvou o převodu obchodního podílu. Společník - prodávající pak realizuje výnos z prodeje obchodního podílu.
2. Zrušení účasti společníka na společnosti ze zákonem stanovených důvodů. Při splnění zákonem stanovených podmínek je společnost povinna vyplatit společníkovi vypořádací podíl.
1. díl
Převod obchodního podílu na s. r. o.
V prvním dílu se budeme zabývat prvním z uvedených případů – tedy prodejem (převodem) obchodního podílu.
Majetková účast na společnosti s ručením omezeným se nazývá obchodní podíl. Pokud vlastník (majitel účasti na společnosti) o této majetkové účasti účtuje v soustavě podvojného účetnictví, hovoříme o dlouhodobém finančním majetku.
Při prodeji obchodního podílu se společník - prodávající musí sám postarat o správné zdanění příjmů z prodeje obchodního podílu. Vzhledem k tomu, že v praxi dochází velmi často k zaměňování prodeje obchodního podílu a povinnosti společnosti vyplatit vypořádací podíl při zániku účasti společníka ve společnosti, poukáži v následujícím textu na základní odlišnosti.
1. Právní pohled na úplatný převod (prodej) obchodního podílu
Prodej obchodního podílu je svobodná volba společníka, nikde nejsou stanoveny důvody, za kterých by společník byl nucen svůj podíl převést na někoho jiného. Společník si však musí vyžádat souhlas valné hromady s prodejem svého obchodního podílu, pokud společenská smlouva nestanoví jinak (§ 115 obchodního zákoníku). Převodce (prodávající společník) i po převodu svého obchodního podílu na třetí osobu ručí za splacení vkladu, pokud ještě není splacen. Nabyvatel obchodního podílu, který doposud nebyl společníkem, pak musí přistoupit ke společenské smlouvě, případně ke stanovám společnosti. Podpisy musí být úředně ověřeny.
Převod (prodej) obchodního podílu se uskutečňuje na základě písemné smlouvy o převodu obchodního podílu dle § 115 obchodního zákoníku. Důležitým momentem je vymezení dne, kdy nastávají právní účinky převodu obchodního podílu na nového společníka. Tímto dnem je den doručení smlouvy o převodu obchodního podílu společnosti. Společnost by si měla opravit analytickou evidenci účtu
411 - Základní kapitál tak, aby odpovídala novému složení společníků.
Výše ceny za převod obchodního podílu není závazně stanovena, záleží na společníkovi, za jakou hodnotu je ochoten a schopen svůj majetek (obchodní podíl) prodat. Pokud by tato smlouva byla uzavírána mezi osobami ekonomicky, personálně či jinak spojenými, bylo by pro daňové účely nutné respektovat ustanovení o cenách obvyklých (§ 23 odst. 7 zákona o daních z příjmů).
Úhrada ceny za prodej obchodního podílu probíhá mezi prodávajícím - původním společníkem a kupujícím - novým společníkem. Prodávaný obchodní podíl (vlastně část společnosti) je předmětem prodeje a společnost tedy nemůže být účastníkem tohoto prodeje. Majetek společnosti zůstává zcela nedotčen, změnili se pouze vlastníci této společnosti.
Přesto se v praxi poměrně často vyskytuje, že kupující společník použije na úhradu kupovaného obchodního podílu prostředky společnosti. K této hrubé chybě dochází zejména v případech, kdy obchodní vztah je uzavírán mezi dvěma společníky téže společnosti a společník, který je kupujícím, tedy zvětšuje svůj obchodní podíl na téže společnosti.
2. Účetní provedení prodeje obchodního podílu
Pokud je vlastníkem obchodního podílu fyzická osoba, která nemá tento podíl zařazen ve svém obchodním majetku, nebude se o ničem u prodávajícího účtovat. Celá záležitost pak spadá pouze do daňové oblasti. Pokud je vlastníkem obchodního podílu fyzická osoba, která má tento obchodní podíl zařazen ve svém obchodním majetku, nebo pokud je vlastníkem právnická osoba, pak bude účtováno o prodeji dlouhodobého finančního majetku.
3. Daňové dopady prodeje obchodního podílu
Zdanění příjmů z prodeje obchodního podílu je zcela záležitostí prodávajícího společníka. Jedná-li se o společníka - fyzickou osobu, je velmi podstatné si ujasnit, zda je prodávaný obchodní podíl součástí obchodního či osobního („neobchodního“) majetku fyzické osoby. Obchodní majetek je dle zákona o daních z příjmů souhrn majetkových hodnot, které jsou ve vlastnictví poplatníka a o kterých bylo nebo je účtováno. Společníci, kteří jsou právnickými osobami, nemají dva druhy majetku a nemusí tudíž zařazení obchodního podílu zkoumat.
3.1 Daňové dopady u fyzické osoby,
pokud obchodní podíl není součástí obchodního majetku
Pokud je společníkem fyzická osoba, měla by zjistit, zda prodej obchodního podílu, který uskutečnila, není od daně osvobozen, a to podle § 4 odst. 1
písm. r) zákona o daních z příjmů. Takovýto příjem by nebyl vůbec zahrnován do daňového přiznání, nabývací cena tohoto obchodního podílu by taktéž nebyla v daňovém přiznání uváděna. Osvobození se vztahuje jen na prodej obchodního podílu, který není součástí obchodního majetku fyzické osoby. Další
podmínkou je splnění pětiletého časového testu od nabytí do prodeje obchodního podílu.
Nejedná-li se o osvobozený příjem vzhledem k nesplnění časového testu, zdaňuje se tento příjem jako příjem ostatní dle § 10 zákona o daních z příjmů. Výdajem se pak stává nabývací cena obchodního podílu (§ 24 odst. 7 zákona o daních z příjmů). Pokud dojde v jednom zdaňovacím období k prodeji více obchodních podílů, kompenzují se zisky a ztráty všech prodej
