Odhalení registru smluv: stát obchoduje s řadou problémových firem

Přehledně zveřejněné smlouvy pomáhají odhalit problematické firmy, s nimiž stát obchoduje. Jsou mezi nimi „formální bezdomovci", kdy se adresa statutárního zástupce firmy shoduje s obecním úřadem, nebo společnosti bez zaměstnanců či s vlastníky z daňových rájů.

Zákon o registru smluv se narodil s handicapem. Platí sice od začátku července a přikazuje obcím, krajům, úřadům a státním firmám zveřejnit, s kým obchodují. Za neplnění této povinnosti však nebudou až do příštího roku žádné pokuty. Ve sněmovně navíc k chystané novele zákona přinesli poslanci 23 výjimek, které by zákon zcela okleštily. Přesto první data z registru ukazují, jak důležité je ho mít. Například na ministerstvu obrany se mohou zamyslet nad tím, proč si nechávají kontrolovat za 287 tisíc služební auta u firmy, jejíž statutární zástupce má trvalé bydliště na radnici Prahy 7.

Na začátku je důležité říci, že údaje z registru smluv automaticky nikoho neusvědčují z nekalostí. Firma Diskard STK se sídlem v pražských Stodůlkách, o níž je v tomto případě řeč, má další jednatele, kteří už bydliště na radnici nemají. Podobné výstražné signály z registru nicméně mohou upozornit na problematické firmy, se kterými stát obchoduje.

Statistiky vzešlé z první hluboké analýzy dat z registru, které připravila společnost EconLab fungující při Institutu ekonomických studií Univerzity Karlovy, ukazují takových signálů mnoho. Na konci října, kdy EconLab data sbírala, bylo v registru kolem 40 tisíc smluv a ukázalo se, že 1206 z nich uzavřeli úředníci s firmami, které mají ve vlastnické struktuře zahraniční právní osobu a v řadě případů daní v zemích označovaných jako daňové ráje. Opět, nic trestného to není, ale do průhlednosti to má daleko.

I to málo, co jsme se zatím dozvěděli, stačí k tomu, aby se poslanci pokusili přes smlouvy zase „hodit deku“ a jednotlivé organizace z povinného zveřejňování vyloučit. Některé návrhy chtějí vyškrtnout státní a městské firmy, exministr průmyslu Milan Urban přišel pak s návrhem, který by od zveřejňování osvobodil až 90 procent subjektů.

Odpůrci zákona používají argument, že se státní, městské či krajské podniky pohybují v tržním prostředí a po zveřejnění smluv zkrachují. Existuje ovšem praxe začerňování citlivých údajů, kterou se hned od začátku naučily instituce využívat. Co je a není citlivé, ale budou muset ještě svou praxí určit soudy, až někdo konkrétní smlouvu napadne. Zatím některé firmy začerňují téměř vše.

Jak a jestli se bude čerstvý zákon měnit, se chce dohodnout ještě koaliční rada. U ČSSD a KDU­ČSL jsou dosud reakce nejasné (KDU bojuje hlavně za pivovar Budvar, kvůli němuž novela vznikla), hnutí ANO se výjimkám spíše brání.