Ekonomická krize prověřuje kvalitu vzdělání studentů a absolventů MBA škol
Titul Master of Business Administration (MBA) je nejrozšířenějším a nejznámějším postgraduálním manažerským studiem. Cílem studentů MBA je rozšířit si znalosti a zkušenosti k řízení společností a projektů v různých oblastech komerčního i nekomerčního podnikání. Investice do vzdělání by se měla odrazit ve schopnosti absolventa MBA využít teorii v praxi. To nyní také prověřuje nepříznivá ekonomická situace. Bude krize nejen zkouškou absolventů, ale i kvality MBA škol? Jak v ní obstojí?
Rozšíření programové nabídky
V důsledku současné globální ekonomické situace a poklesu počtu pracovních míst pro absolventy MBA přizpůsobily některé zahraniční školy nabídku situaci na trhu. Ve snaze předejít nižšímu zájmu o studijní programy MBA umožňují více studium uchazečům bez předchozích praktických zkušeností a požadavku absolvovat zkoušku graduate management admission test (GMAT). Rozšiřují také nabídku programů orientovaných na specifické oblasti a s kratší délkou studia. Nižší cena studijních programů a snaha studentů získat titul MBA přivádějí na tyto školy nové zájemce.
Nedávno představil vlastní on-linový vzdělávací program MBA i Jack Welch. Cena za několik tajemství o managementu od bývalého ředitele společnosti General Electric, nyní redaktora vlastní rubriky v týdeníku BusinessWeek, je ve srovnání s konkurenční nabídkou symbolická – pouhých dvacet tisíc dolarů za studium. Ovlivní uvedená pragmatická ekonomická opatření MBA škol či mistrná strategie Jacka Welche kvalitu poskytovaného vzdělání? To – patrně bez záruky vrácení investovaných prostředků – prověří v praxi absolvent studia MBA nebo jeho zaměstnavatel. Pokud se uchazeč o studium MBA nebo jeho investor rozhodnou hradit školné, dle jakých kritérií si ze široké nabídky různých studijních programů mohou vybrat ten správný?
Kritéria výběru
Všeobecně jsou za problematické často označovány rozdíly mezi jednotlivými regiony – americkým a evropským (britským) stylem výuky zohledňujícími metody a postupy odpovídající lokálnímu prostředí. Ty v některých případech působí současně i na stejném kontinentu prostřednictvím partnerských škol. Navigaci při výběru může potenciálním zájemcům o studium poskytnout výchozí informace, zda má vybraná škola akreditaci od příslušné mezinárodní instituce. V ČR plní tuto funkci Česká asociace MBA škol (CAMBAS).
V zahraničí je při výběru MBA školy považován za rozhodující rovněž názor několika renomovaných institucí. Zejména světových ekonomických periodik, které průběžně sledují, vyhodnocují a srovnávají kvalitu MBA škol v mezinárodním a lokálním měřítku. Mezi nejčastěji citované patří týdeník The Economist a deník Financial Times. Rozdíly hodnocení a výsledků jednotlivých MBA škol upozorňují na význam pozorného rozlišení monitorovaných kritérií, jejich zpracování a vyhodnocování. Ty zohledňují povahu získaných informací, možnosti srovnání s historickými daty – vytváření časových řad a benchmarků – a specifický pohled na zkoumanou problematiku.
Dva žebříčky
V rámci žebříčku The Economist Full Time MBA Ranking Top 100 jsou v mezinárodním měřítku srovnávány MBA školy nabízející denní studium. Mezi zkoumané znaky patří například informace o nových pracovních příležitostech absolventů MBA, osobní rozvoj a zkušenosti související se vzděláváním a potenciál kooperovat v „síti kontaktů“. Informace získané od MBA škol jsou ověřovány, přičemž dotazníky vyplňované studenty a absolventy představují dvacet procent z výsledného skóre. Financial Times se při vytváření žebříčku Global MBA Rankings zaměřuje především na kariérní vývoj absolventa studia MBA, široké spektrum výběrových statistik, jež je charakterizují, a vědecký rozvoj MBA školy. Mimořádná pozornost je věnována sledování počtu žen se vzděláním MBA a jejich akademické činnosti v této oblasti. Je na zájemci o studium nebo na jeho investorovi, která z hodnocených kritérií jsou pro ně důležitá, včetně na první pohled neviditelného přínosu ve formě kontaktů, kterými cílová populace opinion leaders a decision makers s titulem MBA disponuje.
Pozornost je třeba věnovat polemice o nutnosti změn v oblasti vzdělávání MBA publikované letos na začátku června ve Financial Times v článku Delly Bradshawové Děkani bojují s krizí. Ekonomická krize ovlivnila i Harvard Business School se staletou tradicí vzdělávání MBA. Ta se dnes zamýšlí nad dalším směřováním MBA škol. V USA však lze najít představitele MBA škol, které změny ve výuce MBA nezajímají. Domnívají se, že „osobní chamtivost a propůjčování se neetickým praktikám není problémem MBA škol“. Lze dodat, že ta patrně není problémem ani některých zprostředkovatelů reklamních sdělení a informací ignorujících reálný stav v oblasti vzdělávání MBA.
Český průzkum
Situace v zahraničí ovlivňuje také české MBA školy. Některé z nich se zajímají o problematiku hodnocení kvality studia MBA. Chybějící lokální srovnání podobné žebříčkům periodik The Economist nebo Financial Times v současné době nahrazují několik oficiálně zveřejňovaných informací – mezinárodní a lokální akreditace, počty studentů a absolventů, cena za studium a tak dále – a interní průzkumy.
Důležitou roli odborných médií při získávání informací souvisejících se studiem MBA potvrzují výsledky průzkumu studentů a absolventů MBA, který letos v dubnu provedla Pražská mezinárodní manažerská škola při VŠE (PIBS). Z průzkumu vyplývá, že respondenti při studiu nejčastěji využívají informace zveřejňované v médiích (79 procent). Ty jsou po interní komunikaci ve společnosti, ve které pracují (91 procent), a odbornících z jiných firem (87 procent) třetím nejdůležitějším informačním zdrojem pro jejich práci (79 procent) – ve stejné míře jako při získávání informací souvisejících se studiem MBA. Za důležitý faktor lze považovat i jejich zájem o nové teoretické poznatky a inovace. Přitom polovina z nich uvedené informace nevyhledává na odborných konferencích, kongresech a podobně, ale zejména prostřednictvím zmíněné sítě profesních kontaktů a médií.
Saturace lokálního trhu
V současné době lze hovořit o saturaci lokálního trhu nabídkou širokého spektra různých studijních programů MBA, které se formálně i kvalitativně liší. S ohledem na globální a lokální ekonomickou situaci se nabízí otázka, zda a nakolik budou čelit poklesu zájmu studentů nebo dalších investorů studia MBA a následně provádět opatření uplatňovaná v zahraničí. Zájemci o studium MBA v České republice sice nedisponují podobnými oficiálními srovnávacími statistikami kvality studijních programů, jaké poskytují zahraniční zdroje, ale měli by se kromě několika oficiálně zveřejňovaných informací soustředit i na další kritéria. Například na strategického partnera garantujícího kvalitu vzdělávání, obsah studijního programu MBA, profil přednášejících odborníků, reference v akademické i byznysové oblasti, přítomnost nebo absenci komunikační platformy pro sdílení kontaktů mezi studenty a jinými prestižními MBA školami.
Kvalitu vybrané školy prověří pouze míra využití teorie v praxi. Ekonomická krize nyní nepochybně transparentně ovlivňuje i oblast managementu a lze ji považovat za nepřímý test kvality vzdělání nejen studentů a absolventů MBA. V reálném čase je zkouškou, jež prokazuje smysluplnost investic a kvalitu studijních programů českých i zahraničních MBA škol.
Graf 1:
Pestrá škála
Vyhledávání informací souvisejících s MBA studiem (v %)
Rozhodně ano Spíše ano Spíše ne Rozhodně ne
Komunikace v práci (intranet, interní akce a podobně) 33 38 18 11
Komunikace s odborníky z jiných společností 9 54 34 3
Komunikace s odborníky z akademické oblasti 15 37 43 5
Odborné kongresy, konference a akce 10 41 38 11
Informace zveřejňované v médiích 32 47 20 1
Tyto informace aktivně nevyhledávám 5 9 30 56
0 20 40 60 80 100
Pramen: Jana Filová
Graf 2:
Vyhledávání informací souvisejících s prací (v %)
Rozhodně ano Spíše ano Spíše ne Rozhodně ne
Komunikace v práci (intranet, interní akce a podobně) 66 25 6 3
Komunikace s odborníky z jiných společností 38 49 13 0
Komunikace s odborníky z akademické oblasti 9 29 53 9
Odborné kongresy, konference a akce 27 47 22 4
Informace zveřejňované v médiích 32 47 19 2
Tyto informace aktivně nevyhledávám 5 4 21 70
0 20 40 60 80 100
Pramen: Jana Filová
