Menu Zavřít

ODJIŠTĚNÁ KOTVA

7. 8. 2001
Autor: Euro.cz

Malí akcionáři se znovu bojí o své peníze

Kolem fondu Trend a obchodního domu Kotva se dějí opět zajímavé věci. Koncem loňského roku (16. listopadu) vznikl nový subjekt – společnost Kotva nemovitosti – se základním jměním 2,2 miliardy korun a se sídlem v Brně. Protože jde o vklad, který reprezentují nemovitosti Kotvy, obávají se menšinoví akcionáři vytunelovaného fondu Trend, jenž má s Kotvou mnohé co dočinění, dalších podivných okolností, které mají zabránit navrácení majetku zpět do fondu. Zástupci společnosti Kotva však označují výtky malých akcionářů sdružených v organizaci OSMA za nesmysl a rezolutně je popírají. Další tunel? Fond Trend, z něhož zmizel v roce 1996 majetek za 1,2 miliardy korun, je tvořen z drtivé většiny právě akciemi obchodního domu Kotva. Minoritní vlastníci Trendu se dokonce obávají, že podivnými operacemi s nemovitostmi Kotvy může dojít opět, tak jako v roce 1996, k vyvedení majetku fondu někam jinam. „Mohlo by to být i ve prospěch třetí osoby, tedy společnosti FEL, tvrdí dokonce jeden z akcionářů Petr Kulvait. Majoritního vlastníka Kotvy FEL neboli Forminster Enterprises Limited označuje OSMA za firmu, která se prý spolu s tehdejší správcovskou společností fondu Královéhradeckou brokerskou, vedenou Miroslavem Hálkem, podílela na zcizení 1,2 miliardy korun z majetku Trendu. Obava akcionářů z přechodu majetku právě na FEL vyplývá z dohody o mimosoudním vyrovnání z konce roku 1999 (EURO 6/2000, EURO 19/2000 a EURO 25/2000) mezi dvěma znesvářenými akcionáři Kotvy – právě společností FEL a lidmi kolem současného vedení Trendu, Johna Moffitta a Michaela Bluhma. Na základě této dohody mělo dorazit od FEL do Trendu 350 milionů korun za to, že se Trend vzdá nároku na akcie Kotvy, a ty tak připadnou právě FEL. OSMA rovněž tvrdí, že vzhledem k ocenění nemovitostí Kotvy na 2,2 miliardy korun je zmiňovaných 350 milionů korun pro akcionáře směšně málo. „Tento rozdíl by měl být vrácen do konkursní podstaty zpět akcionářům Trendu. Jinak dojde ke skutečnému dotunelování fondu v rámci konkursního řízení, říká Kulvait. Trend je totiž od počátku loňského roku v konkursu. Nesmyslné obavy. Představitelé Kotvy však označují tyto výtky zástupců OSMA za demagogii. „Pokud jde o Kotvu nemovitosti, nejde o žádný nepeněžitý vklad, jak o něm hovoří OSMA, ale o splacení právě vkladem nemovitostí, uvedl pro týdeník EURO Richard Harazim, generální ředitel obchodního domu Kotva a zároveň člen představenstva Kotva nemovitosti. Dodal, že nelze zaměňovat aktiva a pasiva firmy Kotva a vypočítávat cenu jejích akcií na základě hodnoty nemovitostí. „V době, kdy je celá kauza takřka pod drobnohledem, si nedokážu představit, že by se někdo pokoušel o nějaké vyvádění majetku na třetí osoby, řekl Harazim. Tvrdí, že smyslem celé operace je jen ekonomické zprůhlednění Kotvy a její rozdělení na několik firem, což vedení doporučila i renomovaná poradenská firma Ernst & Young. Podobně mluví i Luděk Krajhanzl z dozorčí rady Kotva nemovitosti. „Cílem vytvoření společností Kotva nemovitosti, na kterou jsou převedeny pozemky, a Kotva obchodní (vznikla také k 16. listopadu 2000 a zabývá se obchodem – pozn. redakce) je zefektivnění činnosti obchodního domu a pomoc jeho hospodářství, říká. Jde tedy jen o organizační opatření. Také Krajhanzl se nějakých přesunů majetku neobává. „Je tu kontrolní pojistka v tom, že zástupci FEL i Trendu jsou v orgánech Kotvy nemovitosti, Kotvy obchodní i samotné Kotvy, a. s., uvádí. Jde především o Johna Moffitta z Trendu či Martina Bendu z FEL, respektive spřízněné společnosti ČIH. V orgánech uváděných firem je i správce konkursní podstaty Trendu Martin Razím. Ke slovům advokáta Krajhanzla se připojují i John Moffit a Michael Bluhm. „Ernst & Young nám poradil, abychom restrukturalizovali Kotvu založením Kotva nemovitosti. Část neúspěchu Kotvy totiž spočívala v tom, že se příliš soustředila na svou maloobchodní činnost namísto maximalizace ziskového využití svých nemovitostí. Ty jsou klíčovým aktivem Kotvy. A jediným majetkem, ze kterého může FEL zaplatit Trendu, jsou právě akcie Kotvy, uvedli shodně pro týdeník EURO. Zpomalený film. Kauzu Trend a Kotva sleduje i Komise pro cenné papíry (KCP). „Případ monitorujeme, máme však omezené možnosti, sdělila týdeníku EURO tisková mluvčí komise Radka Procházková. Říká, že komise se může například zabývat tím, že Kotva neohlásila zásadní data o rozdělení firmy veřejnosti, a tím nesplnila své informační povinnosti. Rovněž si může pozvat na kobereček vedení fondu Trend a požadovat od něj vysvětlení o tom, proč se celá záležitost s mimosoudním vyrovnáním vleče více než rok. Drobní akcionáři si totiž komisi stěžují na to, že statutární orgány Trendu, stejně jako správce konkursní podstaty, s nimi již delší dobu nekomunikují, a tak o fondu nemají takřka žádné informace. To Moffitt s Bluhmem odmítají. „Důvodem, proč Trend ještě neobdržel částku 350 milionů korun, je to, že dosud nebyly soudně odblokovány akcie Kotvy na účtu FEL. To je klíč k návratu peněz do Trendu, protože tyto akcie představují jediný majetek FEL, kterým lze uspokojit závazky vůči Trendu. Představenstvo Trendu naplňovalo své závazky podle dohody o narovnání, ale na Trend byl mezitím prohlášen konkurs. Krajský obchodní soud a KCP již zrušily své blokace akcií Kotvy, ale bohužel státní zastupitelství nikoliv. Nespokojení akcionáři mohou žádat státního zástupce, aby tak učinil, uvádějí. Malí akcionáři se také bojí, že akcie Kotvy nemovitosti nejsou veřejně obchodovatelné, a Komise pro cenné papíry je tudíž nemůže dozorovat. Mohou tak být převedeny bez souhlasu komise či státního zastupitelství v jakémkoli množství či ceně právě na další osobu. Ta se potom může stát faktickým majitelem všech nemovitostí původně patřících společnosti Kotva a jejím akcionářům. Správce Martin Razím se pro týdeník EURO nechtěl k případu Trend telefonicky vyjádřit.

  • Našli jste v článku chybu?