Každý nerad mění zavedené zvyklosti, a mění je dvojnásobně nerad, když mu ze změn nekyne příliš mnoho výhod. Což modelově platí pro tuzemské zemědělství a dosavadní přístup státu k tomuto rezortu. Realitou ale je, že změny jsou potřebné a nevyhnutelné.
Každý nerad mění zavedené zvyklosti, a mění je dvojnásobně nerad, když mu ze změn nekyne příliš mnoho výhod. Což modelově platí pro tuzemské zemědělství a dosavadní přístup státu k tomuto rezortu. Realitou ale je, že změny jsou potřebné a nevyhnutelné.
Eurokomisařka pro zemědělství Mariann Fischerová Boelová i přes nářky našich zemědělců nad ztrátou cukerné kvóty rezolutně prohlásila, že dosavadní snižování výroby cukru v Unii není dostatečné a pokud cukrovary nevrátí více kvót, dojde na direktivní plošné škrtání produkce této komodity. Tento příklad je přitom jen vrcholem ledovce, a tím je zásadní změna evropské zemědělské politiky.
Je veřejným tajemstvím, že hlavní brzdou reforem je neochota zemědělců měnit své dosavadní přístupy. Méně známá je ale skutečnost, že stát dosud populisticky vycházel požadavkům zemědělců vstříc, místo aby je ekonomicky, tedy formou dotací, motivoval ke změnám.
V této souvislosti by přitom bylo vhodné, aby nezemědělská veřejnost začala již konečně rozlišovat dvě skupiny tuzemských zemědělců. Přičemž ta první, reprezentovaná představiteli agrárních komor, ke změnám rozhodně náchylná není, zatímco druhá, skládající se zejména ze sedláků sdružených v Asociaci soukromého zemědělství, naopak výrazně flexibilní je. Při konzultacích na téma budoucnosti agrární politiky by bylo tedy velmi vhodné poskytnout více než v minulosti prostor názorům a prezentaci přístupu zmíněné asociace. Mimo jiné i proto, že tito lidé netrpí doslova chorobnou sebestředností, která charakterizuje zaměstnavatele a zaměstnance z řad nástupců někdejších zemědělských družstev.
V jejich pojetí totiž není nepřítelem zemědělce pouze jaro, léto, podzim a zima, ale kdokoli, kdo není zemědělec. To ovšem znamená nulový vklad pro funkční dialog a také předpoklad, že přes takový přístup cesta k reformě zemědělství nepovede. Ke škodě těch, kteří zuby nehty drží neudržitelné pozice.
(více na straně 22)
Nepřítelem bývalých družstevníků je kromě jara, léta, podzimu a zimy i ten, kdo není zemědělec.