Odolné řemeslo

25. 5. 2020

Tento způsob jara zdá se mi poněkud nešťastným. Během poslední nijaké zimy jsem si několikrát uvědomil, jak se těším na březen a duben. I kvůli prvním teplým dnům a venkovnímu posezení s pivem či výletům do minipivovarů a setkávání s jejich sládky. Jenže nakonec všechno dopadlo úplně jinak. Extrémně suchý a teplý duben, který by se dal nejlépe užít na zahrádkách a terasách restaurací s vychlazeným půllitrem či třetinkou, jsme nakonec museli přečkat v karanténě.

Nejhezčí část roku, alespoň pro mě, nám tak kvůli čínské chřipce a vládním opatřením protekla mezi prsty a nechala za sebou velkou spoušť, která zasáhla i český craftový trh. I přes prvotní březnové odhady, kdy někteří odborníci vyhlašovali, že zanikne více než třetina minipivovarů, se rychle ukázalo, jak odolné tohle řemeslo je. A že se žádné hromadné zavírání nechystá. Zachráncem řemeslného piva se staly lahve a plechovky, a to je důvod, proč je „sektovka“ i na titulní stránce tohoto magazínu.

Ještě zásadnější než to, jak craft zvládl letošní jaro, však bude zbytek roku. Zda lidé budou i dál řemeslná piva pít ve velkém, obsadí stoly v restauracích a především jestli na ně i dál budou mít peníze.

Možná právě teď je ta správná chvíle, aby velké průmyslové podniky ukázaly, jak vážně myslí svou symbiózu s craftem a dokážou si v těžkých chvílích pomoct. Až se výčepy opět rozjedou na plný plyn, zákazníky budou potřebovat všichni.

I proto týdeník Euro - už potřetí - vydává pivní speciál, který jste právě otevřeli.

Uvnitř magazínu Top české pivo 2020 najdete spoustu pivovarského čtení a především hodnocení více než devadesáti českých, moravských a slezských pivovarů, jejichž produkci jsme sami zkusili, jejichž sládky jsme zpovídali a jejichž piva můžeme doporučit.

Přeji nám všem, nejen pivovarským, abychom si za pár týdnů mohli onu slavnou větu z Vančurova Rozmarného léta opět trochu aktualizovat a připít si: „Tento způsob léta zdá se mi poněkud šťastným.“ • Tak dej Bůh štěstí!