Odpočítávání začalo

Analýza Cushman & Wakefield popisuje pozitivní vliv her na rozvoj města

Do vypuknutí olympijských her v Pekingu zbývá již méně než 500 dní. Oficiální odpočítávání zahájil 25. března přímo v čínské metropoli prezident Mezinárodního olympijského výboru Jacques Rogge. Konstatoval, že se nyní Číňané musejí zaměřit na zhruba 26 událostí, které proběhnou toto léto a mají být předolympijským testem. Toho se Číňané obávat nemusejí. Většinu sportovišť dokončují dle plánovaného harmonogramu, na propagaci her zainteresovali slavné osobnosti, mezi kterými figurují oskaroví režiséři Steven Spielberg, Oliver Stone či Ang Lee, a tamní vláda vyhlásila několik kampaní nabádajících obyvatele ke slušnému chování. Olympijské hry v Pekingu utrhnou hned několik rekordů: pořadatelé slibují, že budou v dosavadní historii nejvelkolepější, zcela jistě nejdražší, a jak vyplývá ze studie mezinárodní realitní společnosti Cushman & Wakefield, mají pozitivní vliv na rozvoj města a stejný trend bude pokračovat i po jejich skončení. To v případě mnoha pořadatelských měst neplatilo, protože olympiády nenaplnily mnohdy nerealistická, očekávání.

Rozpočet nesplnili.

První propočty Číňanů hovořily o tom, že na organizování letních olympijských her bude postačovat 1,6 miliardy dolarů. Dalších šestnáct miliard měli vložit na související investice – do ochrany životních prostředí a infrastruktury. A pekingská radnice propagovala co nejúspornější projekt. Největším zastáncem „skromných“ olympijských her byl pekingský primátor Wang Čchi-šan. Zasadil se o to, aby bylo upuštěno od výstavby pěti sportovišť, se kterými se pro hry počítalo. I přesto ale konečné náklady dosáhly částky 36 miliard dolarů, což je dvojnásobek prvních odhadů. V porovnání s výdaji na olympijské hry v Los Angeles, které se konaly v roce 1984, vydali Číňané 32krát více. Náklady na olympiádu v Pekingu je ale nutné posuzovat v širším kontextu. Analýza Cushman & Wakefield upozorňuje na to, že se tato sportovní událost ještě nikdy nekonala ve městě podobném čínské metropoli, tedy v místě, které se i bez olympiády rozvíjí vysokým tempem a do kterého plyne značný objem investic. „Žádné jiné město neprocházelo v posledních patnácti letech tak masivní výstavbou a developmentem,“ konstatuje zpráva. Příprava na olympijské hry tedy v porovnání s vyspělými zeměmi neznamená rekonstrukci nebo modernizaci sportovišť a infrastruktury, ale ve většině případů výstavbu zcela nových zařízení. S převážnou částí developerských projektů se počítalo již v dlouhodobém územním plánu, a nejsou tedy ad hoc akcí spojenou s olympiádou.

Pozitivní nakopnutí.

Beijing Municipal Statistics Bureau odhaduje, že hry přispějí k růstu čínského HDP o 0,3 až 0,4 procenta. Ekonomové sice tvrdí, že tento růst neznamená pro hospodářství nějakou podstatnou podporu, dodávají ale, že olympijské hry přinesou efekt „pozitivního nakopnutí“ pro některé regiony. To se bude kromě Pekingu a jeho okolí, týkat také sousední provincie Che-pej či měst Tchien-ťin a Čching-tao. Nejpodstatnější změny k lepšímu samozřejmě pocítí obyvatelé Pekingu. Již nyní je patrné podstatné zkvalitnění služeb, což se netýká jen hotelů a restaurací, ale také třeba lepší dostupnosti bankomatů. Analytici Cushman & Wakefield vidí hlavní přínosy her ve čtyřech oblastech: na realitním trhu, v turistickém ruchu, v dopravní infrastruktuře a ve vytvoření pracovních míst.
Realitní trh je jedním z odvětví, kde je vliv her nejviditelnější. Stavební firmy profitují z rozsáhlých veřejných developerských projektů, jakými jsou výstavba stadionů, dopravní infrastruktury a zařízení na zlepšení životního prostředí. Analýza upozorňuje, že v Barceloně, Sydney nebo v Atlantě se před konáním her zvýšily ceny rezidenčních nemovitostí o více než padesát procent. Po skončení sportovní akce se ale hodnota realit rapidně propadla. Peking dle odborníků, takový vývoj nečeká. Již několik let tam totiž na rozdíl od jiných pořadatelských měst poptávka značně převyšuje nabídku.
Čínské vedení předpokládá, že olympiáda přispěje k přílivu turistů do země. Podobně smýšleli i v Aténách nebo v Sydney. Hry pro ně ale v tomto ohledu znamenaly zklamání. Peking zřejmě stejný osud nepostihne. Ze statistických údajů vyplývá, že nejlidnatější země světa by zažila turistický boom i bez pořádání olympiády. Do roku 2020 by se Čína měla stát největším turistickým trhem na světě. Již dnes se mohou pekingské hotely chlubit devadesáti procentní obsazeností. Výstavba nových ubytovacích zařízení by jistě probíhala i nezávisle na konání her.

Rychleji díky hrám.

Nemalou částku vydali Číňané na zlepšení infrastruktury. I v této oblasti by většina peněz byla investována i v případě, že by se olympiáda konala v příštím roce jinde. Obecně platné pravidlo totiž tvrdí, že na každý jednoprocentní růst HDP je nutné dodatečné zvýšení investic do infrastruktury o 1,5 procenta. A HDP Číny se ročně zvyšuje o bezmála deset procent. Zpráva Cushman & Wakefield konstatuje, že na rozdíl od Sydney, kde byla většina infrastruktury postavena v souvislosti s olympiádou, v Pekingu se díky olympiádě výdaje na infrastrukturu pouze urychlily. Do roku 2008 bude v Pekingu k dispozici osm linií metra a jedna speciální, která bude obsluhovat olympijský park, rychlodráha, která spojí centrum města s letištěm, nový systém nadzemní dráhy a 52 nových silnic spojující jednotlivá olympijská sportoviště.
Pekingská vláda považuje za největší přínos her vytvoření dodatečných pracovních míst. Jak vyplývá ze statistických dat, v Soulu našlo v průběhu olympiády zaměstnání na 300 tisíc lidí, v Sydney zhruba 200 tisíc a v Londýně by se toto číslo mělo pohybovat kolem 135 tisíc. V Pekingu vzhledem k počtu obyvatel, kde i s předměstími žije patnáct milionů lidí, by nové uplatnění mohlo nalézt více než dva miliony lidí. Je ale pravdou, že většina těchto příležitostí zanikne po závěrečném ceremoniálu. Existence zbylé části pracovních míst bude závislá na dalším rozvoji města, hlavně sektoru služeb. Analýza Cushman & Wakefield konstatuje, že všechna pořadatelská města olympiády spojuje jedno – nadhodnocená očekávání vlivu sportovní události na ekonomiku a další rozvoj. Po skončení her ale ve většině případů následuje nepříjemné vystřízlivění. To v případě Pekingu odborníci neočekávají. „Až převezme olympijskou pochodeň Londýn, rozvoj Pekingu bude akcelerovat,“ domnívají se analytici. Dodávají, že ještě nikdy se olympiáda nekonala ve městě, kde samotná událost slouží více méně jako katalyzátor k propagaci developerských projektů.

Co Číňané postavili pro sportovce V Pekingu a jeho okolí bude k dispozici dvanáct nových sportovišť, jedenáct rozšířených dosavadních a osm dočasných. Areály jsou rozmístěny nejen v olympijské části, ale i při univerzitách a v obytných čtvrtích, aby je bylo možné v budoucnu využít k veřejným účelům. Zahajovací ceremoniál proběhne v takzvaném Ptačím hnízdě, které vzniká na ploše 258 tisíc metrů čtverečních a pojme až 91 tisíc diváků. Pořadatelé slíbili, že cesta z olympijské vesnice na sportoviště nepotrvá déle než půlhodinu. Dopravní strategický plán pro OH upřednostňuje veřejnou dopravu a počítá se zřízením jízdních pruhů vyhrazených výlučně sportovcům. Modernizuje se metro i autobusový park. Majitelé vstupenek budou moci během olympiády navíc použít veřejnou dopravu zdarma. Město nabídne k bezplatnému používání také čtyři tisíce kol.