Miss vědy Do čela Rady pro výzkum, vývoj a inovace, vládní instituce, kterou v minulé vládě vedl šéf KDU-ČSL Pavel Bělobrádek, se nově postavil sám premiér Andrej Babiš.
Vzhledem kjeho zaneprázdněnosti se však znovu stane klíčovou funkce prvního místopředsedy rady. Ten, kdo ji bude zastávat, získá největší vliv na podobu české vědy v nové vládě a bude mít významné slovo při rozdělování desítek miliard ze státního rozpočtu. A Babiš si už svého kandidáta vybral.
Podle informací redakce Odposlechu oficiálně oslovil Miroslavu Kopicovou, bývalou ministryni školství ve vládě Mirka Topolánka a Jana Fischera. Ta funkci první místopředsedkyně už zastávala s přestávkami od roku 2006 do roku 2014.
Babiš ji chce posadit do čela vědy prý proto, že si myslí, že by „radě dala to, co je potřeba“. Kopicová se v minulosti proslavila jako miss regionu Chomutovska, a tak je zřejmé, že okouzlit muže umí. Navíc dlouhodobě trpí zálibou v penězích od státu.
Už před patnácti lety si například dokázala jako šéfka Národního vzdělávacího fondu vydělat na poloviční úvazek 100 tisíc hrubého. Babiš si vybral, jak nejlépe mohl.
Tomio, na most
Politici se stále dohadují, kdo může za to, že Trojská lávka spadla i s lidmi. A kdo by měl odstoupit. Trochu přitom zapadla zpráva, že nové lávky se hned tak nedočkáme. Radní pro dopravu Petr Dolínek řekl, že provizorní pontonový most nebude, protože ten je možné postavit jen v případě katastrofy. A že lávka nebyla zanesena v územním plánu, takže než se bude stavět nová, musí se územní plán změnit. To je ovšem katastrofa. Změna územního plánu v Praze trvá několik let, což jisté znaky pohromy či tragédie vykazuje. Odposlech proto nepovažuje zprávy, že stříhat pásku na novém mostíku bude Tomio Okamura coby prezident, za vánoční kachnu.
Půjčovna ministrů
Výběr členů menšinové vlády premiéra Andreje Babiše měl místy podobu grotesky.
Třeba hledání nového ministra průmyslu a obchodu. Redakce Odposlechu se s vámi o ten tragikomický příběh ráda podělí. Babiš hledal a hledal, ale najít nemohl.
Vedení resortu průmyslu odmítly i spolehlivé kádrové rezervy z holdingu Agrofert (Pavel Pustějovský, Petr Cingr a další). V nouzi nejvyšší zavolal Babišovi šéf Siemensu v Česku Eduard Palíšek a nabídl mu „zapůjčení“ Tomáše Hunera - bývalého náměstka ministra průmyslu z let 2006 až 2011 a nyní manažera německého technologického koncernu. Spíše než dlouhodobé angažmá to vypadá na výpůjčku manažera na dva až tři měsíce. Až tato vláda nezíská důvěru, druhý Babišův pokus bude s největší pravděpodobností koaliční vláda, takže Andrej bude moci velkoryse průmysl nabídnout partnerům. Ať si vyplení kádrové rezervy zase oni.
Snaživý pan Poche
Uplynuly dva týdny od chvíle, kdy výbor Evropského parlamentu pro průmysl a energetiku schválil sporný návrh zvýšit energetickou efektivitu do roku 2030 o 40 procent. Návrh, který četní odpůrci považují za nesplnitelný či splnitelný za extrémních nákladů, prošel o pouhý jeden hlas. Svůj díl viny na schválení tohoto bláznivého nápadu má i český europoslanec Miroslav Poche z ČSSD.
Nejprve trocha kontextu: Šéfové vlád členských zemí EU se v říjnu 2014 shodli na zvýšení efektivity ve spotřebě energie o nejméně 27 procent do roku 2030. Cíl se týká nejen výroby elektřiny, ale také vytápění adopravy. Tento cíl je dosažitelný a většina odborníků jej nezpochybňuje. Jenže od té doby se jistí lidé z Evropské komise a parlamentu snaží plíživě protlačit jeho revizi směrem nahoru, bez ohledu na technickou a ekonomickou realitu.
Podle zdrojů Odposlechu je Miroslav Poche snaživý hoch, který musel provést nějakou lumpárnu, aby se dostal do party velkých kluků ze západní Evropy. Tudíž hlasoval pro zatížení evropských podniků a domácností extrémními náklady na úsporná opatření. Ale snaživec Poche byl po zásluze odměněn. Jakmile na post zpravodaje návrhu rezignoval skeptický polský europoslanec Adam Gierek, zaujal Poche jeho místo. •
