Naposledy ho do kotníku kopl Hradu blízký předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) Petr Rafaj.
Hamáčkovi, coby ministru vnitra, hodil na hlavu výběrové řízení na policejní auta.
V ČSSD panuje přesvědčení, že za tím stojí Hamáčkova neústupnost směrem k Miloši Zemanovi, když prosazuje jako kandidáta na ministra kultury Michala Šmardu a vyhazuje Hradem oblíbeného Antonína Staňka.
Když nic jiného, tak tyto spekulace ukazují na schizofrenní stavy, které mezi vládní stranou a prezidentem panují. Na Rafaje, konkrétně jeho ÚOHS, hodlá Hamáček podat žalobu. Tvrdí, že v tendru za 2,5 miliardy korun nezvýhodnil Škodu Auto, jak mu ÚOHS vyčítá. Ale žaloba je i vzkaz Hradu. Pokud se Hamáček nebojí pustit do sporu s Rafajem, měl by Miloš Zeman vědět, že do sněmovny brzy přijde návrh ústavní žaloby na prezidenta, který už schválil Senát, a rozhodnutí ČSSD v tomhle může mít svou váhu.
Zemanovci nad vinným potokem
Strana práv občanů Zemanovci (SPOZ) oznámila, že své sídlo přesouvá na novou pražskou adresu: Nad Vinným potokem 1148/4. Jestli netušíte, kde tuto ulici hledat, jedná se o zapadlé nehostinné místo na pomezí Vršovic a Michle u železniční trati. Rozkošný název zjevně odrážející oblíbený nápoj pana prezidenta má však mnohem pragmatičtější pozadí. Na adrese sídlí kromě SPOZ také například Nadační fond Má vlast antisemity a otce devíti dětí Michala Semína, kterého letos neúspěšně navrhla Okamurova SPD na člena Rady ČTK. Stejnou adresu má také nakladatelství Naše vojsko podnikatele Emericha Drtiny, který se „proslavil“ tím, že prodával na svém e-shopu hrníčky s Adolfem Hitlerem nebo s Jiřím Ovčáčkem. Drtina celý objekt prostřednictvím společnosti Luxia vlastní. Drtina byl také jednatelem a rektorem Mezinárodního institutu podnikatelství a práva (MIPP), který v Česku fungoval jako pobočka Užhorodské národní univerzity (dříve Zakarpatská státní univerzita) a rozdával tady ukrajinské tituly, které v minulosti jako rovnocenné uznávala například plzeňská práva. MIPP dříve vlastnili různí ruští podnikatelé, z toho dva z Moskvy. V této společnosti se bude Zemanovcům líbit.
Brno už zase předběhlo Prahu
Ulice moravské metropole brázdí autobus hromadné dopravy, který je poháněn biometanem z čističky odpadních vod. Už najel pět tisíc kilometrů a spotřeboval 1600 kilogramů biopaliva. Linkový autobus pro pilotní testování zapůjčil Dopravní podnik města Brna. Brzy by se měly ale prý objevit autobusy na tento pohon v běžném provozu i ve stověžaté matičce.
Marketingově by se to dalo využít a změnit paradigma, že pražská MHD už není na h…o, nýbrž jezdí na exkrementy. Horší bude, když se to nepovede a Pražané budou mít pocit, že si v Brně „pšouknou“ a v Praze se z toho. Kdysi to bývalo naopak.
Čím nahradit Varnu?
Řada firem pro lepší orientaci v rozlehlých kancelářských budovách dává zasedačkám názvy. Oblíbenou inspirací jsou přitom jména míst, kde společnost působí. Nejinak je tomu v Duhové ulici v Praze, kde sídlí polostátní ČEZ. Místnosti se tam jmenují podle hlavních měst třeba Brusel, Istanbul, ale i podle elektráren Skawina nebo Chorzow. Další zase nesou jméno Sofia a Varna. A právě kvůli nim plánuje společnost zasedačky přejmenovat. ČEZ se po letech z Bulharska neslavně stahuje a současná jména by jen hořce připomínala tragickou balkánskou expanzi. Otázka však je, čím bulharské názvy nahradit?
Nedoporučovali bychom třeba Počerady.
V tomto případě hrozí, že by se cedulka na dveřích musela brzy měnit znovu.
Vzhledem k novému plánu na těžbu lithia by se hodil Cínovec. Jenže co když se pod Krušnými horami žádné vzácné kovy nakonec nenajdou? Jako nejvhodnější se tak jeví Mezisklad vyhořelého jaderného paliva Dukovany. Takový název má potenciál vydržet i stovky tisíc let. •
