Roboti by volili hnědou Umělá inteligence je teprve v plenkách, ale až dospěje, pravděpodobně se bude jednat o ultrakonzervativního pravičáka. Náznaků, že počítače nemají úplně liberální smýšlení, se objevilo už několik a další nyní přichází z Německa. Gayové a lesby tam sice podle zákona mohou uzavřít manželství už letos v říjnu, ovšem Berlíňané si budou muset ještě rok počkat. Za všechno může homofobní počítačový systém, který tvrdošíjně odmítá registrovat osoby stejného pohlaví coby manžele. Nákladný a komplikovaný upgrade bude trvat až do listopadu 2018. No, však to znáte: ein Volk, ein Reich, ein Prozessor.
Stěhování za školou
Na úřadech zažívají poslední vlnu přihlašování ktrvalému pobytu dítek, aby mohly nastoupit na základní školu, kterou jim rodiče vybrali. „Ztoho si nic nedělejte, to jste už asi tisící první. Ale růžek občanky vám ustřihnout musíme. Nemohl byste přehlásit jen dceru? Většině ředitelů to stačí“usmála se shovívavě úřednice správních agend v jedné pražské městské části na tatínka, který jí s provinilým výrazem šeptl, že se zase za měsíc bude stěhovat s dcerou zpátky domů. Tahle školní turistika je důvěrně známá od minulého roku, kdy zavedlo ministerstvo školství takzvanou spádovost. Základní školy musejí přednostně přijímat děti ve svém obvodu, takže na ty, co bydlí jinde nebo jen třeba o ulici dál, se v těch „lepších“ základkách nedostane.
A o t o jde. Stát chce zkrátka zavést rovnost, tedy spíše zabránit tomu, aby se dál prohlubovala propast mezi dobrými základními školami a těmi průměrnými nebo vyloženě špatnými. Jenomže rodiče, kteří si uvědomují, jak je základní škola důležitá pro celé další vzdělávání ratolesti, kašlou na to, že mají rovný přístup ke škole ustrnulé v době totality. Ten „vopruz“ se stěhováním jim za to stojí. Co takhle dát rodičům svobodu a místo zákazů zlepšit školy, kam se teď nikdo zrovna nehrne?
Hlasování nohama bývá docela dobrým indikátorem třeba i u nemocnic… A sakra, ještě aby někoho nenapadlo obnovit spádovost i ve špitálech.
Láska k vlasti u dálnice
Okolí dálnic zdobí jedna státní vlajka vedle druhé. Ne, majitele billboardů neposedla náhlá láska k vlasti. Jen prý chtějí symbolicky upozornit, že se tu pošlapává ústava. Poslanci před pěti lety totiž uzákonili, že letos po prvním září už nesmí řidiče rušit žádná reklama. A tím prý billboardářům upřeli právo podnikat. Zákon sice stanoví, že nosiče reklam musejí od silnic odstranit, firmy si ale nechaly vyhotovit právní stanovisko, že billboard s vlajkou vlastně žádným nosičem reklamy není. Zároveň chtějí státu ušetřit. Jak? Tím, že po něm nebudou požadovat desítky milionů za odřezání svých reklamních nosičů, tedy pardon nosičů, až Ústavní soud rozhodne, že je mohou postavit zase zpátky. Tam totiž podalo stížnost 17 senátorů. A navíc budou volby, takže kdo ví, jestli se po nich politici neumoudří a přece jen nějaký ten pozměňováček neprojde.
Ještě že to neslyšeli
Odposlech se doslechl o dosti kuriózní příhodě, která má co dělat tak trochu s nedostatkem sluchu a tak trochu s nedostatkem informací. Miloš Zeman, nově čilý jako rybička, se před týdnem rozhodl přijmout českou deaflympijskou reprezentaci.
Podporovat sportovní reprezentanty naší země je jistě ušlechtilé. Podpořit je tři týdny po skončení deaflympijských her slovy „Přeju vám hodně štěstí vTurecku a spoustu medailí“už je ale trošku mimo mísu. Gratulujeme k zisku dvou zlatých a dvou bronzových medailí a doufáme, že o tomhle trapasu se naši reprezentanti ani nedoslechnou. •
