Společnost vnímá podnikatele nad očekávání pozitivně. Podnikání v Česku je ale silně zatíženo korupcí – žádosti o úplatek jsou každodenní realitou
Fialové sako, „bourák“ a igelitka naditá bankovkami. K tomu arogance, minulost veksláka nebo stranického kádra a ne zrovna příkladný morální profil. Karikatura „typického“ podnikatele, která se rozšířila v devadesátých letech a do určité míry přežívá dodnes. Jak ale potvrdil průzkum, který provedla agentura GfK Czech pro Ernst & Young, tento nelichotivý obrázek už většinová populace nebere moc vážně. Z dotazování zhruba tisícovky lidí vyplynulo, že 54 procent populace hodnotí svůj vztah k podnikatelům jako kladný. Lidé nepodnikatelé oceňují především odpovědnost, kterou podnikatelé nesou za své firmy, a uvědomují si, že vytvářejí pracovní místa. Velká část veřejnosti si také myslí, že jsou to chytří a podnikaví lidé s nápady, kteří se nebojí riskovat. Naopak hůře jsou vnímány podmínky pro podnikání: nadpoloviční část populace má dojem, že firmy dusí byrokracie a korupce. A téměř polovina z celkem 347 vyzpovídaných podnikatelů z firem s obratem nad sto milionů korun uvedla, že se setkali s žádostí o úplatek.
S poctivostí nejdál dojdeš?
Sami podnikatelé by z výsledků průzkumu měli mít určitě radost. Kromě toho, že nadpoloviční počet lidí je hodnotí příznivě, ještě větší část populace si podnikatele nespojuje s výše popsanými „mafiánskými“ atributy. 77 procent dotázaných uvedlo, že se jim při slově „podnikatel“ vybaví hodnotově neutrální věci, jevy nebo vlastnosti. Proto je většinou nenapadaly ani žádné výrazné fyzické atributy, které k této profesní skupině patří. Když už nějaké měli zmínit, po fialovém saku nebylo ani památky. Nejčastěji se lidem vybavovalo prostě auto nebo oblek. Naopak pouze 15 procent lidí souhlasilo s výrokem, že jsou podnikatelé podvodníci, a 19 procent s tvrzením, že nevědí, co je práce. Podstatně větší část veřejnosti (42 procent) se domnívá, že mají těžký život, a nezávidí jim. Přestože v minulosti nebyl proveden podobný průzkum, který by umožnil přesné srovnání, přibližně popsat vývoj názorů na podnikatele a podnikání lze. Autoři studie se totiž lidí zároveň ptali, jak by na otázky v dotazníku odpovídali před několika lety. Většina měla za to, že by k podnikatelům bývali byli přísnější. Za podvodníky by tehdy prý podnikatele označilo o pět procent více dotázaných než dnes a podíl lidí, kteří by si mysleli, že podnikatelé nevědí, co je práce, by byl před několika lety vyšší o čtyři procenta. A proč měli jít podnikatelé do sebe? Respondenti často vyslovovali názor, že zkušenost podnikatele naučila pracovitosti a slušnosti. Případně že „šejdíři“ postupně odpadli a zůstali poctiví. „I když ve skupině politiků, finančníků a investorů morálka nadále upadá, protože je zajímá jen rychlý osobní zisk, mezi podnikateli se zlepšuje, protože ti přicházejí na to, že dlouhodobý úspěch se na nepoctivosti budovat nedá,“ napsal například jeden z dotazovaných.
Uplácel „jen“ každý pětadvacátý
Podstatně horší vysvědčení než podnikatelé dostali v průzkumu politici a státní úředníci: přílišnou byrokracii kritizovalo 77 procent podnikatelů a 60 procent ostatní populace. A co je ještě závažnější, téměř stejně špatné výsledky průzkum přinesl v otázce korupce. 55 procent nepodnikatelské veřejnosti se domnívá, že vláda podporuje korupci v podnikatelské sféře. Stejný názor má dokonce 60 procent podnikatelů. „Když chce podnikatel práci, musí sáhnout do kapsy. Říká se tomu ,výběrové řízení‘,“ poznamenal například jeden z dotázaných. Že by to byla přímo osobní zkušenost? Přes 150 podnikatelů totiž uvedlo, že byli k uplácení někdy vyzváni. Je ale zajímavé, že o úřady, státní instituce nebo ministerstva se jednalo „pouze“ ve zhruba dvou třetinách případů. 40 procent „pokoušených“ uvedlo, že se setkali s žádostí o úplatek od soukromé firmy. Kritika podnikatelů tak částečně míří i do vlastních řad. „Bohužel je to tak. Korumpujeme se častokrát navzájem, občas pracujeme za úplatu, která nepodléhá zdanění, nebo chceme drobnou pozornost, když uděláme něco jinak,“ uvedl jeden z nich. Podnikatelé uváděli také případy korupčního chování ze strany policie, soudů a nemocnic nebo jiných zdravotnických zařízení. A jak na takovou nabídku reagovali? Velká většina (67 procent) tvrdí, že ji přešli bez reakce. Zhruba desetina se rozhodla požadovaný úplatek dát.