Občas je dobré šetřit solí a nikoli informacemi
Tam, kde na Národní třídě před obchodním domem Tesco chodci ještě poměrně nedávno kličkovali mezi průvodními jevy jakési anonymní stavby, stojí dnes hrdě hotel Metropol a pouličními poutači láká kolemjdoucí do přízemní restaurace. Kavárenská sekce je díky prosklené stěně dobře patrná už z chodníku, industriální interiér pokračuje i směrem do hloubi podniku. To, co se zvenku jevilo jako nehostinný šedý betonový bunkr, je ve skutečnosti jakousi kobercovitou materií pokrytá trojice stěn, již doplňují oranžovým a černým filcem povlečená plastová křesílka, béžové pohovky a široké zrcadlo odrážející protilehlý bar. Přes použité textilie působí prostor docela studeně. Vzhledem k částečně prosklenému stropu však do něj dopadá dostatek denního světla, které je podpořeno množstvím bílých sférických osvětlovacích těles.
Navzdory masivně inzerované polední nabídce je v podniku kolem dvanácté jako po vymření, jen u sousedního stolu postarší pán jaksi vystresovaně usrkává polévku. Strohý design je naštěstí vykoupen teplem a poměrným pohodlím; zrakem těkáme od polévek k hlavním chodům a dumáme nad vhodnou obědovou strategií.
Loudá se k nám mladý usměvavý číšník, jenž trošku působí, jako by ho podnik angažoval sotva před pár hodinami, ne-li minutami. Nezabírá ani na jedinou z našich dotazových udiček a informace z něj musíme páčit. Ve většině případů si prakticky odpovídáme samy, nechávajíce se ve své fantazii unášet spíše číšníkovou mimikou než slovním projevem. V případě telecích líček jsme však očividně přestřelily. Dozvídáme se, že tak „akční“ povahy, jak jsme se domnívaly, zas daný chod nebude. Dobrá vůle mladému muži rozhodně nechybí, párkrát se odběhne přeptat do kuchyně, ale moudré z toho stejně moc nejsme. Poněkud rozpačitě si objednáváme jedno aktuální menu a přece jen i ona telecí líčka, neboť máme chuť vyzkoušet něco nového. Na úvod je tedy donesen hráškový krém, poněkud řídký, aby si na toto označení mohl činit pravý nárok. Má však přiměřenou teplotu i bohatě našlehanou pěnu. Ochutnávka přináší další informace: hrášek (asi sterilovaný) byl sice rozmixován, ale dále už se žádné pasírování ani cezení zřejmě nekonalo. „Drť“ je na dně misky zcela patrná, což zas tak nevadí, horší je spíše to, že kuchařovi trochu ujela ruka se smetanou a solí.
Venku je příšerně lezavo, a tak i další paralelní volbou bude polévka – tentokrát francouzská cibulačka. Buclatá bílá keramická miska je téměř až po okraj naplněná hnědozlatou tekutinou s kousky cibule, již korunují tři kusy zapečené bagety se sýrem. Vizuálně je vše v naprostém pořádku, ovšem hned po ochutnání musíme konstatovat, že i tato polévka je bohužel přesolená. Slanou chuť ještě akcentuje obrovské množství sýra, navíc uzeného, což nikterak nevítáme. Bageta nekřupe ani bezprostředně po přinesení, kdy se ještě nestačila rozmočit. Sůl v polévce bohužel opanovala veškerý prostor – vinná chuť je až někde v pátém plánu, uzená tak ve třetím, ale o tu jsme se věru neprosily. Přestože hlad by velel dojíst do dna, při nejlepší vůli to nejde, a tak tekuté entrée tentokrát vzdáváme…
Denní nabídka pokračuje plánovaným králíkem v estragonově-smetanové omáčce s domácími těstovinami a čerstvým máslem. Celá kreace se na nás usmívá z dvojice bělostných hranatých talířů; králičí stehýnko je štědře „podezděno“ krátkými nepravidelně nařezanými nudličkami, které ze všeho nejvíce připomínají maďarskou tarhoňu. Výzdobu obstarávají dva stvoly pažitky, zapečené cherry rajčátko a nepochopitelně zemdlelá snítka přežehlé petržele, jež zřejmě zachovávala dekorum do chvíle, než byl pokrm tepelně dotažen (doufáme, že ne v mikrovlnné troubě). Příjemným překvapením je však autentická chuť estragonu, která si s králičím, jakož i drůbežím masem odjakživa rozumí. Dalším kladem je i to, že králíka stačili na stůl dopravit horkého.
Následujícím chodem jsou ona do této chvíle enigmatická telecí líčka na madeiře, jsme opravdu zvědavé, co jsme si to vlastně vybraly. Náš „cool and trendy“ číšník (jenž však občas docela roztomile vypadává z role jakýmsi teenagerovským pobaveným výrazem nad „matčinými“ nemožnými dotazy) nás nenechá dlouho čekat a přináší designový bílý čtverhranný talíř, na němž nalézáme několik kousků masa v husté hnědé omáčce, vonící po víně. Na dvou přídavných mističkách stejné barvy i tvaru dostáváme ještě bramborovou kaši s bylinkami a restovanou zeleninu julienne. Voní i vypadá to náramně, prezentace je opravdu vydařená, napomáhá jí i skutečnost, že zde servírují na krásném porcelánu. Hladově se dáváme do jídla (díky nepovedené polévce máme v útrobách stále dost místa), a tu se začíná objevovat první trhlina, již ovšem musíme přičíst na vlastní (riziko spojené s experimentováním s neznámým pokrmem) i číšníkův vrub (nedostatečná informovanost o skutečné povaze pokrmu). Kuchař patrně předvedl, co se od něho očekávalo. V husté nasládlé omáčce, v níž jsou cítit jemné, velmi lahodné přípečky z masa, totiž nacházíme převahu kližkovitých částí masa, které - ač měkké jako dort - nás nadšením opravdu nenaplňují. Tato konzistence bohužel není naším šálkem čaje. Na rozdíl od Tygra z dětské knížky Medvídek Pú, jenž přišel do lesa a neznaje místní potravu, tvrdošíjně prohlašoval, že nejraději ze všeho má bodláčí, jsme na tom o něco lépe, nemusíme z pokrmu totiž pracně vyndávat bodliny. Jenom se z klihovitých částí snažíme vypreparovat kusy čisté svaloviny. Ty jsou opravdu měkoučké a vynikající. Dobré jsou i šťouchané brambory s kousky zelených bylinek, nudličky restované zeleniny působí jako příjemné oživení.
Jako dezert máme objednáno ananasové carpaccio s kokosovou zmrzlinou a čokoládový fondant. Ten se však připravuje déle, a tak abychom nestrádaly, přináší nám obsluha milou pozornost podniku – miniverzi ananasového carpaccia. Netrvá však příliš dlouho a již dostáváme na stůl i oba moučníky. Pro čokoládový fondant vybrali v kuchyni porcelánový talíř netradičního listového tvaru, na jehož ploše se může dezert rozvinout v celé kráse. Představuje ho menší hutná čokoládová bábovička posypaná práškovým cukrem, z níž po zakrojení vytéká hustá horká čokoláda. Chuť má naprosto deliciózní. V levé části ji symetricky doplňuje kopeček lehce syntetické pistáciové zmrzliny, přizdobený větvičkou máty. Optickou spojnici mezi oběma dominantami dezertu tvoří šrafura z čokoládového sirupu a pravděpodobně opražená a proslazená strouhanka.
I druhý dezert – který již jsme mohly předpremiérově ochutnat – je výborný, tenoučké plátky čerstvého ananasu v kuchyni posypali nakrájenou mátou a opět drobečky oné strouhanky. Uprostřed talíře, připomínajícího rybu bez ocasu, trůní kopeček kokosové zmrzliny, která je sice trochu příliš aromatizovaná, leč obsahuje i kousky strouhaného kokosu. Zařadily bychom ji do trošku lepšího průměru. Ananasu, jemuž ještě větší svěžest dodává máta, však sekunduje poměrně zdařile.
Dojídáme prima dezerty a žádáme o účet, který zní na 1054 korun, což nám připadá vcelku přiměřené. Výhrady máme kromě polévek už jenom k nedostatečně profesionální obsluze. Aby nedošlo k mýlce, ležérní eleganci máme rády, ovšem musí být spojená se znalostí a schopností informovat. A opravdu jsme již lehce alergické na odpovědi typu: „Já nevím, já jsem to ještě nejedl.“ Oceňujeme naopak skutečnost, že restaurace je nekuřácká a všechna vína z vinného lístku v Metropolu „rozlévají“, takže si můžete dopřát k jídlu skleničku kvalitního vína. Doufejme, že nedostatky jsou jenom dětskými nemocemi poměrně nedávno otevřeného podniku.
Metropol Café
Adresa: Národní 33, Praha 1
Tel.: +420 246 022 100
www.metropolhotel.cz
Otevírací doba: 7.00–23.00
Počet míst: 40
Druh kuchyně: mezinárodní
Platební karty: všechny běžné
personálu: angličtina, němčina
Země původu nabízených vín: ČR, Francie, Argentina, Itálie
Hodnocení restaurace:
jídlo 43 bodů z 50
obsluha 10 bodů z 20
nápoje 9 bodů z 10
prostředí 8 bodů z 10
Kvalita/cena 7 bodů z 10
Celkem 77 bodů ze 100
VALUE FOR MONEY
+ úžasná terasa na střeše, s jejíž návštěvou je ovšem nutné počkat do léta
- absence internetových stránek restaurace
Výběr z jídelního lístku:
Lanýžové gnocchi s čerstvým lanýžem a šalotkovou omáčkou 165,-
Restované tygří krevety s česnekem a olivovým olejem 250,-
Kozí sýr pečený v listovém těstě s paprikovým konfitem a cherry rajčátky 190,-
Bavette na grilu, hovězí steak s grilovanou zeleninou a pepřovou omáčkou 250,-
Dušená telecí líčka na Madeiře 260,-
Casserole z jehněčího masa s jehněčí klobásou a kořenovou zeleninou 290,-
Crème brulée 90,-
Čokoládový fondant s pistáciovou zmrzlinou 120,-
Čerstvě pečený švestkový koláč s tvarohovým krémem 90,-
Výběr z vinného lístku:
Sauvignon, výběr z hroznů, ŠSVP 2004, CZ, 0,75l 425,-
Petit Chablis, Louis Jadot 2004 (Chablis), Fr, 0,75l 795,-
Côtes du Rhône, E.Guigal 2003, Fr 685,-
Tribu Pinot Noir, Trivento 2005 (Mendoza), AR 395,-
Frankovka, pozdní sběr, ŠSVP 2004, CZ 445,-
Tribu Malbec Rosé, Trivento 2006 (Mendoza), AR 395,-
