Prudký růst cen komodit a nedostatek pracovníků mohou vyhnat ceny zboží a služeb nahoru velice rychle, což by pro centrální bankéře bylo velmi nepříjemné překvapení. Odříkaného inflačního chleba, by totiž mohly dostat až příliš velký krajíc.
Před možností rychlého zvyšování sazeb americkou centrální bankou Fed již varoval její bývalý guvernér Alan Greenspan. „Nejsem přesvědčený, že můžeme udržet tyto úrovně sazeb po nějakou delší dobu,“ uvedl v rozhovoru pro Bloomberg Radio. „Musí začít se zvyšováním, a jakmile začnou, tak mohou zvyšovat a zároveň nás překvapit rychlostí, která se může objevit.“
Greenspanovo varování se v současnosti může jevit jako přehnané, ale jen naoko. Rizik totiž stále přibývá. Tisknutí levných peněz už pomáhá nahoru komoditám. Od začátku srpna cena ropy Brent vyletěla o dvacet procent, protože spekulanti sází – možná bláhově – na nějakou dohodu o zmražení produkce ropy mezi producentskými státy. Pokud by nějakou náhodou k dohodě či aspoň k příslibu budoucího zmražení došlo, může cena ropy vyskočit velice rychle, což by se přelilo do dalších energetických surovin a tím i do celé světové ekonomiky.
Ropa ale není jedinou komoditou, která zažívá prudký růst. Cena železné rudy vyskočila od začátku roku o téměř čtyřicet procent a komodity jako celek zdražily podle ukazatele Bloomberg Commodity Index o necelých devět procent.
Důvodem růstu je i to, že investoři v honbě za výnosem už kupují prakticky cokoliv, co jim zhodnotí jejich peníze. Sází proto i na komoditní růst. Velice rychle přitom příliv volných peněz může nafouknout komoditní bublinu, stejně jako v roce 2008. Kvůli předchozím rokům, kdy ceny surovin klesaly, se totiž zavřela část produkčních kapacit, což omezuje jejich nabídku. Zároveň to poslouží jako důvod k ospravedlnění spekulací.
Přečtěte si o vývoji cen ropy:
Ropa opět prolomila 50 dolarů. Trh doufá ve zmrazení těžby
Hledání rovnováhy. Moskva jedná s Rijádem o ropě
Růst cen komodit se pak rychle odrazí do růstu cen zboží a služeb. Zvláště v době, kdy americká ekonomika šlape a situace na trhu práce je napjatá, o čemž svědčí pokles podpor v nezaměstnanosti a stabilní vytváření nových pracovních míst. Ostatně podobná situace je i v Česku, kde přidávají zaměstnancům dokonce i obchodní řetězce, které se rozhodně snaží nepřeplácet.
Kvůli těmto faktorům mohou jít ceny zboží a služeb nahoru velice svižně, což by centrální bankéře přinutilo zvyšovat sazby. A to v době, kdy dluhy domácností a firem prudce rostou. Stejně jako spekulace na všechno možné, což tlačí ceny výnosů u dluhopisů k nule a dokonce do záporu. A to i u zemí jako Španělsko či Itálie, které byly před pár lety vzorem problémových států s vysokým zadlužením.
Centrální bankéři by pak museli řešit dilema, zda ještě více poškodit nejen střadatele, ale i investory, kdyby nechali inflaci vyletět nahoru. Nebo riskovat, že jejich rychlé zvyšování sazeb vyvolá potíže se splácením úvěrů, což by vedlo k další finanční krizi. Tentokrát zpestřené o to, že by centrální banky neměly žádné nástroje, jak jí zabránit.