Důležité jsou sankce pro ty, kteří se budou snažit nová pravidla evidence tržeb obejít
Když se ministr financí Andrej Babiš vydal na podzim 2013 do Chorvatska, spousta českých dovolenkářů už mělo namířeno opačným směrem. Babiš se chtěl inspirovat tamním systémem elektronické evidence tržeb, která by měla být spásou pro český rozpočet a zároveň bičem na podnikatele snažící se utéct limitu pro plátcovství daně z přidané hodnoty (DPH) či zkreslit příjmy pro své daňové přiznání. Následná návštěva chorvatského ministra Borise Lalovace v Praze potvrdila, že právě Chorvatsko bude vzorem pro nový kontrolní systém u nás.
Plán B Návrh zákona o elektronické evidenci tržeb, který by měl začít platit od ledna příštího roku, předalo ministerstvo financí do připomínkového řízení. Evidence tržeb je náhradním plánem místo zvažované registrační pokladny. Názor, že by registrační pokladny měly zprůhlednit obchodní transakce, a přispět tak k lepšímu podnikatelskému prostředí, byl nejvíce slyšet z úst zástupců velkých retailových obchodů, kteří se cítili znevýhodněni proti malým živnostníkům. Na druhé straně klíčovým problémem bylo, že poměrně citelné jednorázové náklady na registrační pokladny by nesli právě menší živnostníci. To si minulá vláda, která na menší živnostníky ve volbách nejvíce sázela, nemohla dovolit.
Nynější složení Poslanecké sněmovny vrátilo registrační pokladny na pořad dne v pozměněné formě i názvu – elektronická evidence tržeb.
Z nejvyšších kanceláří ministerstva financí a vlády se jedná o několikátý počin, jehož hlavním cílem je navýšit příjmy státního rozpočtu. Je to počin rozhodně lepší než rovněž diskutovaná sektorová daň, jejíž realizace by způsobila zbytečné stamilionové finanční výdaje bez úměrných přínosů pro státní rozpočet a českou ekonomiku (například podle analytické studie společnosti Cyrrus by náklady na sektorovou daň mohly dokonce převýšit její celkové výnosy).
Velká očekávání Podle nejnovějších údajů, které přišly z Evropské komise, narostly podvody s daněmi v Česku během let 2010 až 2012 o 15 miliard korun na 90 miliard. Párováním faktur by se úniky z DPH měly začít skokově snižovat.
Softwarové náklady na zavedení evidence tržeb si vyžádají ze strany státu desítky až stovky milionů, ministr financí Babiš nicméně tvrdí, že se mnohonásobně vrátí.
Dle prvotních propočtů ministerstva financí by měl výběr DPH narůst o deset až 12 miliard korun a v případě spotřební daně o šest až osm miliard. Stoupnout má rovněž výnos daně z příjmů. V případě fyzických osob o šest miliard a u firem zhruba o pět miliard korun.
Chorvatský ministr financí Boris Lalovac nedávno v rozhovoru pro Českou televizi uvedl, že se díky zavedení centrální evidence tržeb v Chorvatsku příjmy v určitých sektorech zvedly překvapivě výrazně, například v pohostinství o sto procent, v maloobchodech o 70 a u advokátů o 30 procent. A to i přes celkový pokles chorvatské ekonomiky. V této zemi pro ilustraci zašli až k tak důsledným kontrolám, že například pokud do Dubrovníku přijede obrovská výletní loď, na které je několik tisíc lidí, a neprojeví se to na tržbách ve městě, úřady mohou reagovat okamžitě.
Podle ministra Babiše představuje zavedení evidence tržeb poměrně jednoduché řešení bez nutnosti pořízení speciálních a certifi kovaných registračních pokladen.
Podnikatelé by evidovali své tržby speciálním softwarem, který by měli nainstalovaný v počítači či iPadu a vyšel by je řádově jen na stovky korun.
Mezi subjekty podléhající povinnosti elektronické evidence tržeb by měly patřit podnikající fyzické a právnické osoby přijímající platby v hotovosti, ve stravenkách či prostřednictvím platebních karet a šeků. Jak by měl samotný systém evidence tržeb fungovat?
Při platbě podnikatel automaticky zašle datovou zprávu o transakci finanční správě. Systém správy následně automaticky zašle potvrzení o přijetí včetně unikátního kódu účtenky. Podnikatel vytiskne účtenku, jejíž součástí bude potvrzovací kód. Zákazník bude mít povinnost tuto účtenku převzít. Evidenci dané tržby si zákazník následně bude moci ověřit prostřednictvím webové aplikace finanční správy.
FÉRoVĚJŠí TRH Ministerstvo financí si od zavedení elektronické evidence slibuje také zvýšení počtu dosavadních asi šesti set tisíc plátců DPH o další až desetitisíce osob. Hlavním cílem jsou živnostníci, kteří mezi plátci velmi často chybějí. Důvod je jednoduchý – tito obchodníci vykazují menší obrat než jeden milion korun, který je limitní pro statut plátce DPH. Přitom je téměř nemožné, aby se jakýkoli kamenný obchod při nižším než milionovém obratu uživil.
Silným hlasem proti evidenci tržeb jsou podnikatelé v pohostinství, kteří varují, že důsledné placení je pro ně existenčně neúnosné.
Mohla by prý skončit třetina restaurací nebo barů. Ministerstvo financí zkoumá obavy podnikatelů v pohostinství a uvažuje, zda nepřesunout restaurační služby do nižší sazby DPH, jako to udělali v Chorvatsku.
Podstatné je to, že evidence tržeb se zavádí z toho důvodu, aby odhalila neplatiče daní, což má do státní pokladny přinést více peněz, než kolik jich ubude snížením DPH.
Důležitou otázkou jsou bezpochyby sankce za porušení pravidel správné evidence tržeb. V Chorvatsku je možné po prvním dokázaném podvodu při elektronické evidenci tržeb uzavřít živnost. U nás se zatím předpokládá jako první sankce pokuta.
V jednadvacátém století je zbytečné si myslet, že Česko elektronický systém evidence tržeb mine. Podstatou jeho zavedení by v každém případě měla být co nejjednodušší obsluha a levné řešení na bázi mobilního zařízení. Jak se zdá, tuto defi nici zatím navrhovaný systém splňuje. Pokud by se nám podařilo zavést účinný a fungující systém evidence tržeb, přispělo by to kromě zvýšení příjmů státního rozpočtu i k žádoucímu odstranění části šedé ekonomiky a nastolení férovějšího trhu.
Elektronická evidence tržeb je rozhodně lepší počin než sektorová daň, jejíž realizace by způsobila stamilionové finanční výdaje bez přínosu pro státní rozpočet.
O autorovi| TOMÁŠ HOLLMANN • ekonom se specializací na oblast daní
