PORADNA* Pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem shodnou na ukončení pracovního poměru dohodou bez udání důvodů (zaměstnanec na nich netrvá) ke konkrétnímu datu podle paragrafu 43 zákoníku práce, musí zaměstnavatel vyplatit zaměstnanci odstupné?
PORADNA * Pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem shodnou na ukončení pracovního poměru dohodou bez udání důvodů (zaměstnanec na nich netrvá) ke konkrétnímu datu podle paragrafu 43 zákoníku práce, musí zaměstnavatel vyplatit zaměstnanci odstupné?
**Svatopluk Měrka Odstupné podle § 60a zákoníku práce náleží zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 46 odst. 1 písm. a) až c) nebo dohodou z týchž důvodů. Tedy: a) ruší-li se zaměstnavatel nebo jeho část, b) přemísťuje-li se zaměstnavatel nebo jeho část, c) stane-li se zaměstnanec nadbytečným vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele nebo příslušného orgánu o změně jeho úkolů, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách. Souhrnně se výše uvedeným důvodům říká „organizační“. Odstupné činí dvojnásobek průměrného měsíčního výdělku, přičemž v kolektivní smlouvě (popřípadě ve vnitřním předpisu) lze toto odstupné zvýšit o další násobky průměrného výdělku. Zmíněná smlouva nebo předpis mohou stanovit i další podmínky, za nichž zaměstnanci přísluší zvýšené odstupné. To se vztahuje i na zaměstnavatele, kteří neprovozují podnikatelskou činnost. Samozřejmě, pokud k rozvázání pracovního poměru sice dochází z výše uvedených organizačních důvodů, ale zaměstnanec nepožaduje uvedení těchto důvodů v dohodě o rozvázání pracovního poměru, nevzniká zaměstnavateli povinnost zaměstnanci vyplatit odstupné. Může ho však vyplatit dobrovolně.
