Někteří odvolaní členové Rady pro rozhlasové a televizní vysílání se chtějí obrátit na soud. Nesouhlasí se svým odvoláním. Členové Rady pro rozhlasové a televizní vysílání nepřevzali své odvolávací dekrety, které jim nechal doručit premiér Vladimír Špidla.
Někteří odvolaní členové Rady pro rozhlasové a televizní vysílání se chtějí obrátit na soud. Nesouhlasí se svým odvoláním.
Členové Rady pro rozhlasové a televizní vysílání nepřevzali své odvolávací dekrety, které jim nechal doručit premiér Vladimír Špidla. Právník Oldřich Choděra hodnotí počínání rady jako hloupé, protože v případě nepřevzetí výpovědi se má obecně za to, že byla převzata. „Dotyčný se pouze zbavuje možnosti seznámit se s obsahem a eventuální možnosti se bránit,“ řekl ČTK. Podle ministra kultury Pavla Dostála i přes nepřevzetí odvolacích dekretů byl mandát rady ukončen ve čtvrtek 3. dubna v poledne. Stanovení přesného data, od kdy přestali radní vykonávat své funkce, není samoúčelné. Například v úterý měli rozhodnout, zda prodlouží licenci TV Prima. Pokud by nějakým způsobem rozhodli, mohl by se takový právní akt stát podkladem pro další sérii žalob. Právník Choděra k tomu říká: „Rozhodně už nemohou dělat žádná další rozhodnutí. Jsem přesvědčen, že i to, že se obrátí na soud, neznamená, že by mohli jako členové rady jednat. Že by mohli někomu prodlužovat licenci.“ Se svým odvoláním nesouhlasí členové rady, kteří v radě nezasedali v době přechodu TV Nova pod Vladimíra Železného, ale také ti, kteří tehdy tyto kroky nepodpořili. Na soud se chce obrátit například místopředseda rady Petr Štěpánek. Podle jeho názoru rada jednala vždy v souladu se zákonem. Štěpánek argumentuje například tím, že loni sněmovna dala radě souhlas k těm samým krokům, za něž ji letos trestá. Mezi těmito kroky byl i převod vysílací licence na Vladimíra Železného či okolnosti převodu TV Prima z majetku IPB a kauza TV 3. Proti odvolání rady tehdy stejně jako letos byli poslanci KSČM a ODS, a to přesto, že již bylo známo rozhodnutí arbitráže, které hovořilo o vině rady za zmařenou investici CME. Hlavu radním tehdy zachránili někteří lidovci a sociální demokraté. Ti však nyní hlasovali pro odvolání. Podle právníka Choděry nemá rada moc šancí uspět v případném soudním sporu. Choděra si neumí představit, že by mohl soud rozhodnout, že hlasování sněmovny bylo špatné. „Tak dalece přezkumné řízení soudu nejde,“ uvedl. O složení nové rady bude sněmovna rozhodovat již na příští schůzi. Předseda ODS Topolánek prosazuje poměrné zastoupení parlamentních stran ve sněmovně. To podporují i komunisté, kteří by chtěli mít v radě dva až tři své zástupce (zatím měli jednoho). Proti poměrnému zastoupení je naopak vládní koalice. Hlasování bude ovšem na rozdíl od jednání o pádu rady tajné, a proto nelze vyloučit překvapení. Do rady by mohli být zvoleni i ti její členové, kteří byli odvoláni, ale nepodíleli se na sporných rozhodnutích okolo přechodu licence. Ministerstvo financí minulý týden poslalo na účet CME 10,4 miliardy korun, které jí přisoudila stockholmská arbitráž. Peníze zde budou deponovány do doby, než bude rozhodnuto o odvolání ČR proti výsledku arbitráže u švédského nejvyšího soudu. Odborníci na mezinárodní právo ale ČR velké šance nedávají.
Členové rady zodpovědnost za výsledek arbitráže necítí.
FOTO: ČTK
