Zdanění na straně zaměstnance je v zemích OECD progresivní, kdy s rostoucím příjmem se odvádí na celkových daňových odvodech více. Ve kterých zemích OECD činí maximální souhrnná daňová sazba více než 50 procent?
Zaměstnancům v zemích OECD je z jejich hrubé mzdy odvedena daň z příjmu a povinné pojistné. Součtem těchto částek získáme souhrnné daňové odvody za straně zaměstnance. Povinné pojistné odvádí v zemích OECD za zaměstnance i zaměstnavatelé, v článku se však zaměřujeme pouze na daňové odvody na straně zaměstnance. Ve většině členských zemí OECD je zavedeno progresivní zdanění, tedy více daňových sazeb pro různá daňová pásma. Jaké maximální daňové sazbě podléhají příjmy v jednotlivých zemích? A pro jak vysoký příjem již maximální daňová sazba platí?
Praktický výpočet v Česku
Zaměstnanec s roční hrubou mzdou ve výši 123 600 korun a méně nezaplatí na dani z příjmu fyzických osob z důvodu uplatnění slevy na poplatníka ve výši 24 840 korun nic. Protože se daň z příjmu fyzických osob platí ze superhrubé mzdy, tak roční daňový základ v takovém případě činí 165 600 korun (zaokrouhluje se na sta dolů), tedy hrubá mzda plus povinné pojistné placené zaměstnavatelem za zaměstnance. Zaměstnavatelé platí na povinném pojistném za zaměstnance v souhrnu 34 % z hrubé mzdy zaměstnance.
Do roční hrubé mzdy ve výši 123 600 korun se při uplatnění pouze základní slevy na poplatníka neplatí nic na dani z příjmu. Při uplatnění dalších daňových slev a daňových odpočtů může být zdanitelný příjem vyšší a daň z příjmu fyzických osob se nebude platit. Na sociálním pojištění se zaplatí 8 034 korun (123 600 Kč x 6,5 %) a na zdravotním pojištění zaplatí 5 562 korun (123 600 Kč x 4,5 %). Celkové zdanění na straně zaměstnance činí 11,0 % ((8 034 Kč + 5 562 Kč): 123 600 Kč).
Z každé tisícikoruny hrubé mzdy nad 123 600 korun se však již zaplatí na dani z příjmu fyzických osob 210 korun (1000 Kč x 1,34, na stokoruny nahoru) x 15 %). Počítáme pouze s uplatněním základní slevy na poplatníka. Dále se z každé tisícikoruny navíc zaplatí sociální pojištění ve výši 65 korun (1 000 Kč x 6,5 %) a zdravotní pojištění ve výši 45 korun (1 000 Kč x 4,5 %). Celkové daně na straně zaměstnance tedy činí 310 korun (210 Kč + 65 Kč + 45 Kč) z hrubé mzdy vyšší o 1 000 Kč. Z každé tisícikoruny nad roční hrubou mzdu ve výši 123 600 korun se v Česku odvádí maximální 31% daňová sazba. V rámci zemí OECD je maximální daňová sazba v Česku nejnižší. Důvodem je rovná 15% sazba daně z příjmu (nezohledňujeme solidární daň).
Dle databáze OECD činila průměrná roční mzda v Česku za rok 2016 částku 330 072 korun. Maximální 31% souhrnná daňová sazba se uplatní již pro zdanitelný příjem nad 37,4 % (123 600 Kč: 330 072 Kč) průměrné hrubé mzdy. Maximální daňové sazbě tedy v České republice podléhají již velmi nízké příjmy.
