Brněnská stavební společnost OHL ŽS měla loni přes rostoucí tržby rekordní ztrátu 585,3 milionu korun. Podle vedení firmy ztráta souvisí ještě s krizí ve stavebnictví. Firma utlumuje aktivity v zahraničí, například v Rusku. Hospodářské výsledky dnes v Uherském Ostrohu schválila valná hromada společnosti. Na úhradu dosud nejvyšší ztráty firma použije nerozdělený zisk z minulých let. Ve ztrátě je firma dva roky po sobě, letos se chce vrátit do zisku.
OHL ŽS patří k pěti největším tuzemským stavebním firmám. V období krize v českém stavebnictví se snažila prosadit více na zahraničních trzích. Zakázky má ve střední Evropě nebo na Balkáně, ambiciózní projekt měla dělat i v Rusku za Uralem. Investice na stavbu železnice se nakonec neuskutečnila.
Členka představenstva Daniela Musilová dnes akcionářům řekla, že loňský rok je pro firmu rokem očisty. „V oblasti rentability dobíhají zakázky na zahraničních teritoriích, které byly velmi problematické,“ uvedla. Nové zakázky ale byly podle ní loni získány za ceny, které už rentabilní jsou.
V oblasti rentability dobíhají zakázky na zahraničních teritoriích, které byly velmi problematické
Loni tržby společnosti i přes rostoucí ztrátu vzrostly o dvě miliardy na 12,5 miliardy korun a blíží se vrcholu z roku 2009. Zhruba polovinu výnosů firma realizovala na železnici, z toho čtyři miliardy v České republice a zbytek v zahraničí. K významným zakázkám patřila modernizace železničních tratí, například úsek mezi Blažovicemi a Nesovicemi na jihu Moravy nebo Tábor-Sudoměřice v jižních Čechách.
Firma loni působila v 15 zemích, ukončila aktivity v Rusku a minimalizovala projekty v Turecku, Ázerbajdžánu, Srbsku, Bulharsku a Černé Hoře. Ztrátovou zakázku měla také v Maďarsku, kde musela zaplatit vysoké penále, jeho část nyní vymáhá po subdodavatelích i soudní cestou.
Ztrátu odnesl šéf
Na negativní výsledek OHL ŽS letos reagovala výměnou generálního ředitele. Michala Štefla, který firmu vedl 22 let, nahradil Petr Brzezina. Štefl ode dneška není ani v dozorčí radě firmy. Akcionáři se dnes na důvody odvolání Štefla z pozice generálního ředitele ptali, konkrétní odpověď ale nedostali.
Vedení firmy odkázalo na již dříve publikovanou tiskovou zprávu a změnu strategie společnosti. Některým akcionářům to nestačilo. Kritizovali také nízké marže u některých projektů, které vedení společnosti vysvětlovalo například nutností získat reference v nových oblastech.
Menšinoví akcionáři se ptali i na rozsah kartelu, jehož se firma účastnila. Výši pokuty, kterou od Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže dostala, se ale také nedozvěděli. Případ ještě není uzavřen, přezkoumá jej znovu předseda ÚOHS Petr Rafaj.
Důraz na domácí trh
„Naše strategie pro nejbližší období je jasná. Společnost se musí konsolidovat na domácích trzích v České a Slovenské republice, kde máme nyní více než 70 procent zásoby práce,“ uvedl předseda představenstva společnosti José Emilio Pont Pérez ve výroční zprávě.
V zahraničí firma dokončí stavby, o další se bude ucházet jen po důsledné analýze. „Zaměříme se především na nám již známé země, kde jsou připravovány významné železniční stavby a další zajímavé projekty,“ uvedl Peréz.
Na letošek má OHL ŽS méně ambiciózní cíle pro tržby. Mají klesnout na 9,5 miliardy korun i kvůli poklesu státních investic. Firma plánuje zeštíhlení, hlavní směr jejího fungování se ale měnit nebude.
„Musíme se přizpůsobit trhu, který se dramaticky mění,“ uvedl generální ředitel Petr Brzezina a zmínil přitom i odchod Velké Británie z Evropské unie. Zaměřit se chce také na náklady ve společnosti, řízení rizik nebo komunikaci s pobočkami. Většinový balík v brněnské firmě drží španělská OHL.
Čtěte také:
Ubylo bytů i staveb. České stavebnictví v dubnu potvrdilo propad
Metrostav loni udržel čistý zisk i tržby. Vydělal 451 milionů