Škoda Superb 3.6 FSI V6 4x4 je nejrychlejším a nejzábavnějším vozem, jaký kdy v Mladé Boleslavi vyrobili. Kvůli mánii snižování emisí ale může brzy patřit jen do muzea
V době, kdy automobilovému průmyslu vládne snižování emisí a s tím spojené snižování objemu motorů, může Škoda Superb 3.6 FSI V6 4×4 DSG na někoho působit jako relikt. Při pomyšlení na výkon šestiválce, který skrývá 260 koňských sil a z nuly na 100 km/h vás katapultuje za 6,4 vteřiny, většině automobilistů před očima začnou nabíhat závratné cifry, jež by museli zaplatit za benzin.
To je nepochybně také důvod, proč se tento model superbu moc neprodává. Pokud se s ním setkáte, tak nejspíš proto, že vás zastavila dálniční policie, která je vozy se stejnou specifikací nově vybavena. Ve stejném automobilu s nejvyšším stupněm výbavy Laurin & Klement, který dorazil na testování do redakce, se mimo jiné vozí i prezident Miloš Zeman.
Cena nejluxusnější a také nejrychlejší škodovky (Škoda Octavia RS zrychluje z nuly na 100 km/h o 0,4 vteřiny pomaleji) začíná na 1 074 900 korun, přičemž testovaný vůz vyšel kvůli příplatkové výbavě ještě zhruba o 100 tisíc korun dráž. Není to málo, ale v tomto případě platí, že za hodně peněz dostanete hodně muziky. Na zadních sedadlech je více místa než v sedmičkové řadě BMW, takže i zarytí řidiči se ocitnou v pokušení přenechat volant někomu jinému. Vzadu se prostě sedí skvěle, vysoký komfort ještě zvýrazňuje vytápění zadních sedaček. Vpředu je to s místem trochu horší. Pokud měříte více než 190 centimetrů, budete mít pravé koleno otlačené o střední sloupek.
Zpracování interiéru není moc co vytknout. Nikde nic nedrnčí, plasty jsou poměrně příjemné, volant obšitý kůží skvěle padne do rukou a celá palubní deska je přehledná. Výtku si zaslouží vestavěný navigační systém s dotykovou obrazovkou, jehož reakce by určitě mohly být rychlejší. Kufr je obrovský, pokud ovšem chcete cestovat i s rodinou, nikoli jen za prací, vyplatí se investovat do verze combi, u níž je nakládání zavazadel rozhodně pohodlnější.
Zevnitř působí tenhle superb zkrátka jako upjatý, pragmatický vůz, který se bojí emocí. Ale ten motor! Je to téměř vyhynulý jedinec, jakým se mohl pyšnit VW Passat R36 (vyladěný na výkon ještě o 40 koní vyšší), jehož výroba už skončila. Z 235 gramů CO2, které vlajková loď mladoboleslavské automobilky vypustí do vzduchu na jediném kilometru, musí úředníkům z Evropské komise naskakovat kopřivka. Ale vězte, že duše ekologa, pokud nějakou máte, ve vás zemře, jakmile poprvé stlačíte plynový pedál. Ucho navyklé drkotání dieselů či bzučení maloobjemových benzinových motorů zaplesá a donutí vás ztlumit rádio. Venku je zima, ale to okénko si přece jen trochu stáhnete. Takhle dobře znějící škodovku ještě nepostavili, tak se o její předení přece nepřipravíte balastem z rádia. Motor si skvěle rozumí s dvouspojkovou převodovkou DSG. Na přání můžete mít i řazení pod volantem a ta investice se vyplatí. Jízda je pak ještě větší radost. Vše korunuje pohon čtyř kol. Ve chvíli, kdy ostatní řidiči v zimě s obavami vyhlížejí sněhové přeháňky, vy se na ranní cestu do práce těšíte jako malý kluk na sáňkování. Do práce nebo na služební cestu v šestiválcovém superbu málokdy pojedete dvakrát stejnou cestou. Jakkoli to zní při pohledu na poměrně nudný design vozu a jeho velké rozměry nepravděpodobně, tohle je jedna z nejzábavnějších škodovek vůbec. Často se přistihnete, že na automatické převodovce volíte sportovní režim nebo řadíte rovnou manuálně. Spotřeba a emise jsou asi tím posledním, co vás v takovou chvíli zajímá. Na tváři se usadí úsměv a hlavou se vám neustále honí okřídlené „objem motoru ničím nenahradíš“.
Šestiválcový superb ovšem dokáže být i velmi kultivovaný. Manželka s ním na nákupy bude jezdit ráda, pokud se tedy s vámi nerozvede poté, co absolvuje pár „ostřejších“ rodinných výletů. Většina žen zkrátka snáší prudkou akceleraci špatně. S tím nic neuděláte, ale můžete jí koupit třeba Citigo. Když ovšem udržíte nervy na uzdě, superb se vám odvděčí tichým chodem, plynulým zátahem a překvapivě i přijatelnou spotřebou, která se mimo město pohybuje i pod deseti litry na 100 kilometrů, přičemž ve městě se šplhá k 15 litrům.
Překvapením je také podvozek. Navzdory tomu, že testované auto mělo obuté 18palcové disky, byla jízda bez sebemenších problémů snesitelná i po pražských nerovnostech a kočičích hlavách. Naladění je trochu tvrdší než u limuzín vyšší třídy, ale vzhledem ke sportovním ambicím vozu to vůbec nevadí. Pohon 4×4 funguje, jak má. Cesta za víkendovým lyžováním vás tak naplňuje klidem, že tentokrát při navlékání sněhových řetězů mrznout nebudete.
Bude zajímavé sledovat, zda šestiválec zamíří i do superbu příští generace, který by měl být představen v příštím roce. Podle některých informací by jej mohl vystřídat některý z přeplňovaných čtyřválců. Byla by to jednoznačně škoda a další vítězství nudy na silnicích.
*
O autorovi| Michal Půr, pur@mf.cz
