Ohýbej se, židličko

27. 2. 2006

MICHAEL THONET Ohebnost dřeva byla známá již ve starém Egyptě, teprve v polovině 19. století ji však Michael Thonet využil k výrobě nábytku. Začínal ve Vídni, ale brzy se přesunul na Moravu, kde se jeho židle zvané „thonetky“ vyrábějí dodnes.

Továrna Thonet v Bystřici pod Hostýnem, v roce1911.

Od počátku 18. století se ve světě zaváděl nový postup při práci se dřevem -ohýbání v páře či horké lázni. Trvalo ale déle než sto let, než se tato technika začala využívat také k výrobě nábytku. Průkopníkem v této oblasti se stal německý truhlář Michael Thonet, kterému se jako prvnímu podařilo kombinací chemických a mechanických postupů docílit trvalé ohebnosti dřeva. Jeho výrobky byly pružnější, pevnější, lehčí i levnější než podobný klasicky vyřezávaný nábytek, a nová metoda se brzy začala uplatňovat i v jiných výrobních oborech. Nejslavnější však zůstaly Thonetovy židle, které německý vynálezce svého času dokonce demonstrativně házel z Eiffelovy věže, aby dokázal jejich pevnost.

Z VÝSTAVY DO VÍDNĚ Michael Thonet se narodil roku 1796 v německém městečku Boppard nedaleko Koblence. Vyučil se stolařem a založil řemeslnickou dílnu, v níž opravoval a vyráběl nábytek. Kolem roku 1830 začal dělat pokusy s ohýbáním dýhových opěradel a brzy získal v této technice velkou zručnost. Postupně začal vyrábět ohýbané židle, pohovky i křesla a své výtvory poprvé veřejně představil na průmyslové výstavě v Koblenci roku 1841. Ohýbaný nábytek byl v té době něčím naprosto neznámým, vzbudil proto značný ohlas a všiml si ho i rakouský kancléř Metternich. Thonetovy výrobky se mu zalíbily a vyzval proto německého truhláře, aby odešel do Vídně, kde by mohl své podnikání lépe rozvíjet. Thonet nabídku přijal a počátkem roku 1842 do Vídně odcestoval. Následně se stal držitelem privilegia c. k. dvorské komory a bylo mu dovoleno „ohýbat veškeré, i nejkřehčí, druhy dřeva v libovolných tvarech a zakřiveních“. Osamostatnit se mu podařilo teprve roku 1849 a v domě na Gumpendorfer Hauptstrasse si zřídil vlastní dílnu. Začal s výrobou židlí z ohýbaného bukového dřeva, které si téměř okamžitě získaly značnou oblibu. Rodinná firma se úspěšně rozrůstala, Thonet však již myslel na budoucnost a roku 1853 ji nechal přepsat na svých pět synů. Vznikla společnost „Gebrüder Thonet“. CESTA ZA BUKEM Michael Thonet i nadále podnik řídil a protože zájem zákazníků stále stoupal, rozhodl se po čase vybudovat nové výrobní provozy. Nejvýhodnější podmínky však nenalezl ve Vídni, ale v moravských Koryčanech, kde byla levnější pracovní síla a v okolí se navíc těžilo velké množství kvalitního bukového dřeva. Stavba továrny začala v roce 1856 a do jednoho roku v ní byl zahájen provoz. Díky značné mechanizaci zde našla práci i řada nekvalifikovaných dělníků a výroba se začala téměř ihned vyplácet. Povzbuzen tímto úspěchem založil Thonet šest let poté ještě další továrnu v Bystřici pod Hostýnem, která se později stala hlavním závodem celé firmy. Dodávky dřeva byly smluvně zabezpečeny na několik let dopředu a místní dělníky zpočátku zaškolovali jejich zkušenější kolegové z Koryčan. Ke dvěma velkým továrnám přibyly po roce 1865 ještě menší filiálky v maďarském Nagy Ugrócz a ve Vsetíně. DO TŘÍ TÝDNŮ KAMKOLIV Firma Gebrüder Thonet vyráběla nejrůznější druhy ohýbaného nábytku, jeden typ se však do dějin zapsal víc než všechny ostatní. Byla jím slavná židle č. 14, nazvaná podle čísla ve firemním katalogu. Na první pohled obyčejná sedačka byla totiž ideální k jídelnímu stolu - lehká, pevná a zároveň krásná. Začala se vyrábět roku 1859 a do roku 1930 se jich prodalo neuvěřitelných 50 milionů kusů. Roku 1871 Michael Thonet zemřel a vedení firmy se ujali jeho synové. Společnost tehdy zaměstnávala již přes pět tisíc dělníků a měla sklady v Paříži, Londýně, Hamburku, Berlíně či Amsterdamu. Výrobní sortiment se neustále rozšiřoval, roku 1883 měl firemní katalog 26 listů, na počátku 20. století již pětkrát tolik. V nabídce nebyl jen sedací nábytek, ale také nejrůznější stoly a stolky, věšáky, křesla, garnýže, lehátka a mnoho dalších druhů. Firma dodávala objednané zboží kamkoliv v Evropě do tří týdnů, navíc přesně podle přání zákazníka - tedy i v barvách, které běžně nebyly v katalogu. Ze dřeva byla ochotna vyrobit cokoliv, byť v jediném exempláři. Počet zaměstnanců stoupl do roku 1914 na deset tisíc, první světová válka však firmě způsobila značné problémy a narušila její vnitřní stabilitu. Roku 1921 vznikla akciová společnost Thonet, provoz se však nepodařilo obnovit podle přání majitelů. S podobnými těžkostmi se potýkala i konkurenční firma Kohn & Mundus z Holešova, v následujícím roce se proto oba výrobci dohodli na sloučení. Ředitelem společnosti Thonet-Mundus se stal Leopold Pilzer, to se však nelíbilo šéfovi bystřického závodu Victoru Thonetovi, který na protest z firmy vystoupil. Rodina Thonetů tak roku 1922 přišla o absolutní kontrolu nad svou firmou, majetkový podíl si však i nadále ponechala. ČÍSLO ČTRNÁCT ŽIJE | Slavný model č. 14. |
Za druhé světové války se v Bystřici ani Koryčanech nevyráběl nábytek, ale dřevěná křídla pro německá cvičná letadla Arrado. Roku 1945 byl rodině Thonetů veškerý majetek zabaven, ačkoliv neexistuje jediný důkaz, že by aktivně spolupracovali s nacisty. Potomci Michaela Thoneta se tak přesunuli zpět do Vídně a později do Frankenbergu, kde si vybudovali novou centrálu firmy. V Československu vznikl národní podnik Thonet, v roce 1953 přejmenovaný na TON (Továrna ohýbaného nábytku) se sídlem v Bystřici pod Hostýnem. Do něj byly začleněny další továrny na nábytek, například závody v Mimoni či Frenštátě pod Radhoštěm, čímž vznikl jeden z nejvýznamnějších nábytkářských podniků u nás. V provozu zůstala i továrna v Koryčanech, spadala však pod UP závody Bučovice. Změna nastala až po roce 1989. Z Koryčanského závodu vznikla společnost Koryna (Koryčanský nábytek), která se dnes specializuje především na výrobu kuchyňských linek. Roku 1994 přešel do soukromých rukou také bystřický TON. Po výrazné modernizaci provozů a získání nových obchodních kontaktů patří dnes opět k předním výrobcům ohýbaného nábytku v Evropě. V jeho sortimentu nechybí kromě nejrůznějších židlí, židliček a stolků ani slavný model č. 14, který se tak vyrábí již téměř sto padesát let. MICHAEL THONET (1796-1871)**

Německý podnikatel Michael Thonet se narodil 2. července 1796 v městečku Boppard nedaleko Koblence. Vyučil se stolařem a v rodišti založil řemeslnickou dílnu, v níž vyráběl nábytek. Ve třicátých letech 19. století začal dělat pokusy s ohýbáním dřeva, čehož pak využil i ve své profesi. Ohýbaný nábytek poprvé představil veřejnosti roku 1841 na průmyslové výstavě v Koblenci, kterou navštívil i rakouský kancléř Metternich. Na jeho doporučení přesídlil Thonet v následujícím roce do Vídně, kde si založil vlastní firmu na výrobu nábytku.

S manželkou Annou Marií měl celkem třináct dětí, jen pět synů se však dožilo dospělosti. Kvůli nim roku 1853 přejmenoval firmu na „Gebrüder Thonet“.

Zájem o ohýbaný nábytek neustále rostl, roku 1856 se proto Thonet rozhodl založit novou továrnu. Kvůli výhodným podmínkám si vybral moravské Koryčany, kam se následně sám na čas přestěhoval. Výroba se zde rozběhla roku 1857 a díky velkým úspěchům se firma zanedlouho rozšířila i o závody v Bystřici pod Hostýnem a Vsetíně.

Thonetův ohýbaný nábytek se brzy stal pojmem a německý podnikatel za jeho výrobu získal i řadu ocenění, mimo jiné zlatý kříž za zásluhy či rytířský kříž řádu Františka Josefa. Na sklonku života byl uznávaným výrobcem nábytku. Zemřel 3. března 1871 ve Vídni a vedení firmy převzali jeho synové.

Prameny: Historická encyklopedie podnikatelů; TON, a. s.; město Bystřice pod Hostýnem