Německo není primární destinací české přidané hodnoty v dopravních zařízeních
Minulý týden jsme se věnovali tomu, ve kterých zemích končí přidaná hodnota vznikající v České republice.
Tentokrát se podíváme na tutéž problematiku detailněji na příkladu oboru, jenž Česko významnou měrou „živí“. Je jím vývoz dopravních zařízení, a když to zjednodušíme, silničních vozidel, jak potvrzuje Český statistický úřad (ČSÚ) svými analýzami.
V týdeníku Euro máme ambici dávat informace do kontextu, koneckonců co jiného může být naší „přidanou hodnotou“. Proto srovnáváme přepočtené údaje „vývozu přidané hodnoty“ (TiVA) z podkladů Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) s „klasickými“ statistikami zahraničního obchodu ČSÚ, abychom ukázali, že bychom měli trvale sledovat data podle obou metodik.
TiVA se však bohužel dopočítává nepřímo z národních tabulek zdrojů a užití, které se sestavují s několikaletým zpožděním.
Nedávno jsme se zmiňovali o tom, že Německo sehrálo pro všechny země visegrádské čtyřky (Česko, Maďarsko, Polsko, Slovensko) klíčovou úlohu jako hlavní investor a obchodní partner, ale že role Visegrádu také podpořila konkurenceschopnost Německa vůči zbytku světa. Stejně tak jsme zaregistrovali obdobný vztah mezi Spojenými státy a Mexikem. Proto dnes porovnáváme vývoz přidané hodnoty v dopravních zařízeních ve střední Evropě s přihlédnutím právě k Mexiku.
K čemu jsme dospěli? Že Německo není primární destinací české přidané hodnoty v dopravním strojírenství. Na rozdíl třeba od Maďarska závislého na Německu nebo Mexika na USA. Jsme exportní základnou, která přímo či nepřímo (například přes Německo) saturuje konečnou poptávku po celém světě.
Nejpozoruhodnějším výsledkem je však to, že v roce 2009 jsme do některých zemí nepřímo vyváželi více přidané hodnoty, než činil oficiální brutto vývoz České republiky (!). Týká se to především Ruska, Číny nebo celé Severní Ameriky, kde auta „Made in Czech republic“ nikdy neviděli. l
Automobilové závislosti
Český vývoz přidané hodnoty ve srovnání s vybranými státy (v %)
Podíl dopravních zařízení na celkovém vývozu přidané hodnoty vybraných zemí za rok 2009
TiVA celkem Z toho dopravní zařízení Poměr z celku
(v mld. USD) (v mld. USD) (v %)
1 USA 1199,006 59,064 4,93
2 Německo 815,594 56,713 6,95
3 Polsko 116,166 7,675 6,61
4 Česko 67,462 6,365 9,43
5 Slovensko 33,724 3,444 10,21
6 Mexiko 160,018 17,392 10,87
7 Rakousko 111,702 4,654 4,17
8 Maďarsko 53,136 4,665 8,78
Severoamerické překvapení
Vývoz české přidané hodnoty v oblasti dopravních zařízení podle metodiky TiVA v porovnání s exportní statistikou Českého statistického úřadu
Rakousko Německo
Vývoz přidané hodnoty (TiVA) (v mil. USD) 117,4 955,5
Vývoz brutto (SITC2) (v mil. USD) 598,0 7393,4
TiVA/SITC2 (v %) 19,6 12,9
Maďarsko Polsko Slovensko
97,7 228,8 325,6
374,1 978,9 1321,9
26,1 23,4 24,6
USA Čína Indie Rusko
314,6 148,7 44,8 491,2
181,5 66,8 147,6 444,4
173,3 222,6 30,4 110,5
Zdroj: OECD, ČSÚ, výpočty autora
V porovnání s českým vývozem přidané hodnoty do Německa je závislost Mexika6 na USA1 trojnásobná. 66,5
Český4 vývoz přidané hodnoty představuje jen 8,27 % vývozu Německa2, ale 11,22 % v případě přidané hodnoty vyvezené v dopravních zařízeních (a dílech).
Konečná spotřeba v USA „nasákne“ dvě třetiny vývozu mexické přidané hodnoty a 81,5 % přidané hodnoty vyvezené v dopravních zařízeních. V opačném směru se mexická konečná spotřeba podílí na americkém vývozu přidané hodnoty necelými sedmi procenty, zatímco u dopravních zařízení 2,61 %.
O autorovi| Miroslav Zámečník • zamecnik@mf.cz